Joidore tenši
Drunken Angel
Drunken Angel
Drunken Angel
Drunken Angel
Drunken Angel
Režie:
Akira KurosawaKamera:
Takeo ItóHudba:
Fumio HajasakaHrají:
Takaši Šimura, Toširó Mifune, Čieko Nakakita, Reizaburó Jamamoto, Noriko Sengoku, Taidži Tonojama, Jošiko Kuga, Eitaró Šindó, Mičijo KogureObsahy(2)
Nejvýznamnějším filmem prvního tvůrčího období Akiry Kurosawy, tzn. čtyřicátých let, je Opilý anděl. Titulní postava, obětavý lékař, žije v chudé městské čtvrti dosud poznamenané válkou. Tady se snaží zachránit nemocného mladíka, který za války dospíval a nyní zapadl do špatné společnosti. Vztah těchto dvou mužů, které ztělesnili Takaši Šimura a Toširó Mifune je pevně začleněn do dobových souvislostí, nahlížených s nepatrným časovým odstupem. Pro některé japonské kritiky má Opilý anděl obdobné místo v japonském kontextu, jaký měla Paisà nebo Zloději kol v Itálii. (NFA)
(více)Recenze (57)
Velmi se mi líbí lidskost postav s jakou Kurosawa vytvořil tento příběh. Na jednoduchém ději je vystavěn velmi poutavý příběh o různých charakterech lidí (resp. mužů), povahách, také upřímnost projevů postav. Ponaučení je, že nejde jen o zdraví člověka, ale i o jeho přístup k životu. A zda je pro něj jeho hrdost důležitější, než jeho život. A hrozně se mi líbila ta zpěvačka někdy uprostřed filmu, velmi svérázný projev! ()
Zatiaľ najstarší film, ktorý som od majstra Kurosawu videl, zrejme jeho prvý medzinárodne známy a už mimoriadne kvalitný. Prvý krát sa v jeho filme objavil Toširó Mifune a hneď zažiaril. Začína sa tu spolupráca trojice Kurosawa-Šimura-Mifune, ktorá trvala mnoho rokov a bola mimoriadne plodná. V Opitom anjelovi sa prelína osud niekoľkých postáv, predovšetkým ale doktora Sanadu, ktorý si rád vypije (skvelý Takaši Šimura) a lokálneho šéfa Yakuzy Macunagu (Toširó Mifune). Doktorove poslanie je, napriek jeho slabosti, nielen vyčistiť mesto od nebezpečnej baktérie (TBC), ale zároveň aj liečiť dušu chorej spoločnosti. Hrdý Macunaga kvôli chorobe stráca svoje postavenie a zisťuje, že všetko, čomu až dosiaľ veril, čiže česť členov Yakuzy a ich feudálna lojalita, to všetko je falošné. Aj napriek počiatočnej nevraživosti sa medzi týmito dvoma hlavnými postavami vytvorí akési zvláštne puto. Postavy nie sú čierno-biele, čo prispieva k celkovej autentickosti. Príbeh sa odohráva v bezútešnej a skľučujúcej atmosfére povojnového Tokia, presnejšie v jeho okrajovej štvrti. Centrom rozprávania je smradľavý rybník plný odpadkov a komárov, ktorý je akoby metaforou stavu spoločnosti. Gitarista, ktorý sa na jeho brehu objavuje každú noc je tu ako rozprávač príbehu. Príbeh je to univerzálny, mohol by sa udiať kdekoľvek a kedykoľvek a preto aj po viac ako 70 rokoch je to dielo aktuálne a nadčasové. ()
Opitý anjel je jeden z Kurusawových (nemenej zaujímavých) filmov so "súčasnou" tematikou. Zaujímavosťou je, že samotný režisér si údajne tieto snímky cenil viac ako tie historické.... ()
Kurosawov európsky film. Mifune by mohol byt Delon, Shimura Gabin, trebars. Na rozdiel od Ikiru či Rashomon je morálny pátos a vyznenie filmu úplne namieste a nijako nevycnieva z pribehu. ()
Anděl ve velmi lidské podobě a jeho drsný a ostřílený pacient. Doktor a jeho nečekané alter ego se neustále sbližují se svou lepší polovinou a zase rozcházejí, čekáte napjatě, jak to dopadne, i když tušíte, podbarveno omamnou hudbou, smýká film lidskou psychikou na obě strany v podání perfektní herecké dvojice. Zajímavé záběry neztrácejí nic ze svého půvabu. Je to pocta režisérovi, který se nebál jít vlastní cestou a nikdy neztrácel ze zřetele sociální rozměr. ()
Film má několik kladů - zajímavě ztvárněného doktorského násosku (Takashi Shimura prostě umí), gangsterského elegána (jakýsi zločinecký Kristián po Japonsku) a unikátní poválečnou atmosféru. To je tak všechno, co by se dalo ke kladům napsat. Naopak má tento snímek spousty záporů. Rozvleklost, na jejímž konci není nic zajímavého nebo neočekávaného, až amatérské přehrávání (zejména v pozdějších fázích filmu) a celkovou prázdnost. U závěrečných titulků jsem si říkal: "Co to vlastně mělo být? Co mi to jako mělo sdělit? Jaký měl Kurosawa důvod k natočení tohoto filmu"? Film by se dal tedy shrnou do dvou částí. Ta první - to byla první polovina filmu, kde jednoznačně převládaly plusy (klidně bych dal s klidným svědomím 4 hvězdičky). A ta druhá - ta za moc nestála. Zde zase převládaly mínusy. Přes všechny nedostatky dávám 3 hvězdičky (58%). ()
Príbeh za veľa nestojí a dosť sa tiahne. Nerozumel som nekonečným návštevám doktora gangstrom, ktoré vždy končili hádkou a potom sa stále opakovali. Doktor v gangstrovi vidí sám seba, ako nám je to povedané, a to je tak všetko. Mifuneho začiatky, tak to treba brať. Kurosawove tiež. Avšak isté pekné gitarové motívy sa nedali prehliadnuť, taktiež symbol stoky uprostred mestečka. ()
Přiznám se s trochou studu, že o Kurosawovi nemám žádné znalosti a tohle je teprve jeho druhý film, co jsem viděl. První dojem hned ze začátku bylo překvapení, že chování postav nepřekypuje zdvořilostí, jak bych od Japonska čtyřicátých let očekával. Dále mě překvapilo, že ačkoliv je film zařazen do žánru drama, já bych ho označil jako poloviční komedii. Celá stopáž je protkaná humornými hláškami, které fungují i po 70 letech, ale zároveň nijak nesnižují vážnost dramatické roviny. Celkově velmi dobrý film, u něhož jsem se nenudil hlavně díky charistmatickému Takashimu Shimurovi. ()
Film z poválečného, chaotického a neutěšeného Japonska, ve kterém chudí živoří a stávají se z nich kriminálníci, zatímco doktoři jsou zoufalci a opilci. Doktor Sanada je alkoholik v poválečném Japonsku, do jehož ordinace zavítá mladý člen Yakuzy jménem Matsunaga po přestřelce s konkurenčním gangem. Doktor si všimne, že Matsunaga kašle a tak jej prohlédne a diagnostikuje mu tuberkulózu, na což ten reaguje dost agresivně. Agresivních potyček mezi těmito dvěma hlavními protagonisty bude během filmu hodně. Matsunaga nejprve nasraně odejde, ale pak se k doktorovi vrátí a souhlasí s tím, že přestane chlastat a kecat a dovolí doktorovi, aby se o něj staral. Jejich neklidné místy násilné přátelství pokračuje až do té doby, než Matsunagův bratr Okada vyleze z basy. Je totiž bývalým násilnickým přítelem doktorovy asistentky Miyo, která se zase líbí samotnému doktorovi. Doktor má také jednu pacientku, mladou studentku, která dělá pokroky v léčbě tuberkulózy. Matsunaga podlehne blbým radám svých vrstevníků a přestane se řídit radami lékaře a sklouzne zpátky ke svému nezdravému bezohlednému životnímu stylu v podobě chlastu a návštěv nočních klubů s bratrem Okadou a dalšími kolegy z yakuzy. Jednou se během hry v kostky zhroutí a je odvezen na Sanadovu kliniku. Objeví se zde také agresivní Okada a vyhrožuje doktorovi smrtí, pokud mu neřekne, kde najde Miyo. Matsunaga se doktora zastane a donutí svého bratra odejít, ale je mu jasné, že už mu nemůže věřit. Matsunaga také zjistí, že jeho šéf jej hodlá obětovat ve válce proti konkurenci. Okada nařídí obchodníkům na svém území, aby odmítli vyplácení výpalného Matsunagovi za to, že se mu vzepřel. Sanada jde ohlásit obtěžování od Okady na policii, zatímco Matsunaga v dezolátním stavu opouští kliniku. Vypraví se do bytu yakuzy, kde najde svého bratra Okadu s Nanae, svou bývalou, která se na něj vykašlala kvůli tuberkulóze. Pokusí se ho pobodat, ale pak sám začne kašlat a dojde k nerovnému souboji, během kterého jej Okada bodne do břicha. Matsunaga se vybelhá ven, kde na svá zranění zemře. Chtěl prostě vše, myslel si, že je nepřemožitelný, a dopadl špatně. Následuje závěrečná scéna, během které se Sanada a místní barmanka baví o Matsunagovi a jeho životě. Vypadá to na depresivní konec, ale doktora navštíví mladá hezká studentka, která se z tuberkulózy vyléčila, což starému pánovi zvedne náladu. Poučení z tohoto filmu? Když máte tuberkulózu, tak se na všechno raději vyserte a zůstaňte doma! ()
Nebolo to Kurosawove vrcholné dielo a miestami by to chcelo dosť doladiť(ale zas '48 veď to je pecka na tú dobu) ale film ma predsa svoje čaro. A ním je Takaši Šimura. Tak ako bol Mufine stvorený pre samurajské úlohy, práve Šimura je pre tieto (teda v sedmičke tiež vynikol). Podobne ako pri Iru je to práve jeho herectvo, ktoré ťahá priemernosť týchto filmov o triedu vyššie. Film je inak bežnou gangsterkou (ktoré už v tej dobe vládli) ale jej zasadenie do povojnového Tókia navádza zvláštnu atmosféru, teda ordinácia v zbombardovanej štvrti, kde je hneď vedľa prasknutá kanalizácia a skládka pôsobí miestami až dojemným obrazom, najmä ako výhľad z terasy. No a áno plusko za čistý alkohol reznutý čajom, to chce predsalen .... .7 Bodov. ()
Japonské, a celkově asijské kinematografii příliš nerozumim a tohle bylo mé první setkání s ní. Pro mě to byl unikátní a neopakovatelný zážitek, který prostě musím strávit a přemýšlet nad ním. Bylo to prostě něco naprosto jiného, než na co jsem zvyklá, za což jsem ráda. ()
Tady jsme se s Kurosawou úplně nepotkali. To je tak, když se ambiciózně roztočíte o něčem, co shrnete do jedné jednoduché věty. To by asi problém nebyl, ale nechytlo mě to. Přitom z počátku se to tváří film, úvodní lyrické sekvence, hra na kytaru, záběry na bahno... má to něco do sebe. Ale posléze se to začne neuvěřitelně tahnout, příběh se moc neposouvá, respektive za mnoho nestojí a výsledek je bohužel docela matný. Trošku nudný atmosférický kousek. ()
Skoro jsem byl až překvapen nenáročností tohoto díla. Doktor pohybující se mezi ordinací a pacienty, nechává si platit panáky a naproti němu gangster přicházející o své postavení, který svůj zpackaný život utápí v alkoholu. Velmi průhledně si tito dva musí setkat a jejich vzájemná antipatie se zmenšuje a přechází ve zvláštní formu...ne přátelství, řekněme tolerování. T. Mifune předvádí jeden z nejlepších výkonů své kariéry, avšak hrdě vedle něj stojí T. Shimura, který mě jako nikdy nezklamal. Jednoduchý scénář přenesen velmi působivým dojmem na plátno. ()
Joidore tenši mi po obsahovej stránke zrovna moc nesadol. Hudba v podobe gitary po celý film bola veľmi pekná. Takaši Šimura i Toširó Mifune hrali parádne, tie ich amoky stáli za to. ()
Zrovna u tohoto filmu mě mrzí, že na DVD z Levných knih vyšla jen "krátká" verze.... Skvělý film. ()
Je to všude stejny jak se nedaří tak za rohem čeká někdo kdo tě přátelsky vyšoupne z tvé dlouho budované pozice a všichni se otočí zády. Dobře je, že doktor není žadnej svatej andílek ale z toho hnusu kolem se vychlastává. ()
Opilý anděl tě hodí do stínů a ruin chaotickýho Tokya. Zatímco tenhle špatně umístěnej romantismus ovlivnil můj požitek z Fassbinderovo Berlínský trilogie a z Putovního divadla, altruistickej invarjment narušuje potenciál prvního slavnýho mezinárodního Kurosawy. Údajný hloubání v morálním úpadku Japonska, frustrující opakovačky interakcí mezi Šimurou a Mifunem vyúsťujou v předvídatelnej film, ve kterym se nic zvláštního nestane. ()