Funebrák

Film staví hlavně na úmění Vlasty Buriana (vlastně téměř jako všechny předválečné a válečné s ním), první polovina filmu podprůměrná za 2* , ale druhá část, je úplně něco jiného, je to 79 let starý film a já jsem se opravdu smál jako dlouho ne. Za druhou půlku 5* dohromady 5+2/7 =3,5 a máme to za krásný 4* s odřenejma ušima :D kdepak Vlasta nikdy nezklame (pokud Vás přátelé film od začátku nechytne, prosím vydržte do konce stojí to za to! ) (26.06.2011)

Na počátku třicátých let byl Vlasta Burian už mezinárodně proslulým komikem a výjimečnou osobností domácí kulturní scény. V té době měl za sebou čtyři němé, čtyři zvukové a tři německé filmy, které mu mimochodem zajistily velkou popularitu u germánských sousedů. Než režisér Karel Lamač na čas předal žezlo svému žáku Martinu Fričovi (ten s Burianem natočil v rozmezí let 1932 až 1934 neuvěřitelných pět filmů), stihl vyrobit jednoduchou veselohru pod názvem FUNEBRÁK. Scénárista Václav Wasserman obratně spojil dvě úspěšné humoresky z repertoáru Burianova divadla: Drémanovu Srážku vlaků a Longenovu Už mou milou, natáčení pak probíhalo necelé tři týdny (nikoli pět dní, jak se dodnes mylně uvádí v oficiálních pramenech). Král komiků zde vystupuje v roli samorostlého funebráka Pletichy, který se shodou náhod ocitne na netradiční svatební hostině a následně způsobí rozruch na inspektorátu drah, kam si přišel pro bolestné s falešným jménem jednoho ze svatebčanů. K jednoznačně dominujícím hodnotám náleží části, v nichž titulní hrdina marně zápasí s úřednickou byrokracií a v takřka čtvrthodinovém pásmu paroduje jazyk, tance a písně sedmi národů. Vedle Buriana se objevila řada osvědčených divadelních i filmových partnerů, kterým vévodí vynikající dvojice Jana Richtera a Martina Friče. Zcela atypickou roli v rámci své početné filmografie tu vytváří Růžena Šlemrová a příjemným bonbonkem je přítomnost rodící se hvězdy barrandovského věku Lídy Baarové. V konfrontaci s některými dalšími burianovskými filmy se bohužel stále jedná o nedoceněný démant, který si zasluhuje vyšší diváckou pozornost. --- "Vaše meno! - Boleslav. - Stará nebo mladá? - Boleslav! - Stará nebo mladá? - Já mám radši mladší. - Co je nám do toho, co vy máte radši! Já se vás ptám, jestli je ta Boleslav Mladá nebo Stará!" (04.10.2008)

Nejen, že měl Vlasta Burian ve velké oblibě uniformy všeho druhu, on byl pohybově nadaný a po jazykové strance na tom nebyl vůbec špatně. Ostatně, to velmi dobře dokazuje scéna s parodováním světových jazyků. Ta je úžasná. Na ni se vždycky z celého filmu těším nejvíc. Burian tu skutečně perlí. Jen by mě zajímalo kolikrát ji museli točit a jestli to Burian řekl také několikrát stejně po sobě. Osobně si myslím, že to vůbec není možné. Také jsem si myslela, že tady bude Burianova role jaksi upozaděná, ale nebyla, protože jako vždy Vlasta Burian strhává veškerou pozornost na sebe jen co otevře ústa. (07.07.2011)

Pokud vezmete v podtaz že tento film v podstatě nemá scénář a skládá se ze dvou divadelních představení budete se určitě skvěle bavit, tento film považuji za jeden z nejlepších s Burianem, například scéna kde předvádí rozličné národnosti nebo ta ve které se dohaduje na úřadě dráhy jsou naprosto skovostné, jasných 5* (29.09.2006)

Úvodných 30 minút filmu - svadobná časť - je trošku slaboduchá. Nadväzuje však na ňu známa Burianova scénka o národnostiach, kde imituje v reči a spevom mnohé jazyky (taliansky, francúzsky, anglický, nemecký, ruský, maďarský a predvedie aj Indiu). V tejto štvrťhodinke potvrdzuje svoju schopnosť improvizovať. Avšak až v záverečnej časti o Boleslavovi Hnípírdovi "u dráhy", je to ten Burian akého mám rád. Zvlášť popisovanie, ako "Oňdoň" jazdí na čierno a "demoluje" vagón ma vždy pobaví. Žiada železnice o náhradu škody za vlakovú nehodu, ale zaslúžil by si skákalné. (10.05.2005)