Režie:
Fritz LangKamera:
Karl FreundHrají:
Alfred Abel, Gustav Fröhlich, Rudolf Klein-Rogge, Fritz Rasp, Theodor Loos, Erwin Biswanger, Brigitte Helm, Fritz Alberti, Grete Berger, Olly Boeheim (více)Obsahy(1)
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře... (caligari)
(více)Videa (2)
Recenze (420)
To, čo sa tomuto filmu jednoznačne nedá vytknúť je jeho revolučná myšlienka, nemenej výprava, kamera, komparz a dych berúca, monumentálna hudba. Nápad deja o sto rokov napred je síce tiež prevratný a vizionársky skvelo vykonštruovaný, no ten dej jednoducho zostarol. Navyše niekedy neviem prekusnúť to groteskné herectvo, najmä zo strany Brigitte Helm. 80%. ()
Ako ďaleko v čase je vznik Metropolisu, tak aktuálny je jeho varovný apell ! Obraz budúcnosti - teda dnešných dní prekvapivo presný. Davová hystéria, dôvera k šarlatánom všetkého druhu, masové dobrovoľné zotročenie, upieranie nádejí k náboženstvám hlásajúcim lásku - a od totálnej lásky k ničeniu nikdy nie je ďaleko, megapolis bez kúska zelene, bez elektriny odstavená spoločnosť, korporácia mála majiteľov vládnuca tisícom, svet hore/dole takmer nepriepustne oddelený, požiadavka na výkon ako prostriedok zotročenia tela aj ducha. Sústredenie na nosné myšlienky a vizuálne orgie zrejme spôsobilo trochu nerealistické zobrazenie medziľudských vzťahov, prešponovanie biblických, a mysticko-okultných motívov a symbolov a neúnosne dlhú presúvacio -naháňačkovú scénu v závere. Voči dielu ako celku ale vcelku nepodstatné chybičky. Film sa totiž ohromí umeleckým stvárnením všetkých zložiek, podporený veľkolepou výpravou a výtvarno architektonickými nápadmi z úplne inej doby. A tí herci !!! Neviem, neviem, či dnes by niekto tak presvedčivo stvárnil napr. dve podoby Márie. Nech je ako chce, jedno z vrcholných diel expresionizmu sa bohužiaľ nezachovalo v pôvodnej dĺžke a chýbajúca štvrtina spôsobila, že napriek výnimočnosti nemôžem dať hodnotiace absolutórium a stratenú piatu hviezdičku "venujem" všetkým skracovateľom, či upravovateľom pôvodných autorských nápadov. ()
Společně s Kubrickovou Vesmírnou odyseou vizuálně nejdokonalejší a esteticky nejvybroušenější film, který znám. Fritz Lang dokázal své monstrózní dílo opatřit natolik dokonalým zevnějškem, že navzdory stárnutí technologií výsledek neztratil na svém magnetismu a sugestivitě ani malý kousek, ba naopak, ta zvláštní stará patina jen zesílila funkcionalistickou precizinost a gotický rozmach tvarů. Podání obsahu, pravda, už přeci jen trochu zestárlo, leč přece jen ono "prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce" je v důsledku neobyčejně naléhavé a aktuální. Výtečná vizuální stránka posiluje plasticitu prostředí – na jedné straně až rituální prostředí industrualizovaného srdce města, na druhé straně moderní a přepychové pozlátko. Drama střetu mezi proletariátem (podzemním jádrem města) a buržoazií (smetánkou z povrchu, vedenou bezskrupolózním Johem Fredersenem) je sice rozprostostřeno na plochu pro současného diváka až nezdravě rozsáhlou, nicméně neustávající invence a obrazová preciznost, která svou kompozicí i tvarovou znepokojivostí jasně odkazuje k vrcholnému expresionismu apeluje na divácký požitek a dráždí ty buňky, které dokáže stimulovat jen skutečná filmová lahůdka. Metropolis je formálně naprosto dokonalý film, které se současné rychlokvašky, v nichž navzdory hi-technologiím není ani náznak umění, mohou jen závistivě dívat na paty. Je to zároveň film, který má jasné a přesvědčivé poselství. Obě složky tvoří nestárnoucí klenot, který mám po každém shlédnutím raději a ke kterému pociťuji stále hlubší úctu. ()
Todle se hodnotí velice těžko... V každém případě se musí vyzdvihnout vizuální stránka filmu, která, navzdory datu vzniku filmu, je naprosto na skvělé úrovni (a to myslím i z dnešního hlediska). Na druhou stranu ovšem celkový dojem kazí "herecké" "výkony".Chápu, že k tehdejší době toho Teatrální přehrávání prostě patřilo, ale dnes je to nekoukatelné... Celý film sem se těšil na Avízované "zjevení sv. Jana" které se nekonalo... Verze kterou sem viděl měla přesně 2 hodiny.. slyšel sem že existuje verze, která má hodinu a půl, 140 minut,, 153, 210 (to sem fakt čuměl...) kdo se v tom má vyznat.. Co se dá dělat, Sv. Jana sem se nedočkal ale pasáž o Babylónské věži (a nejen ta) je prostě úžasná, a kůli ní, a pak taky kůli úžasné schopnosti Langova týmu natočit opravdu strašidelné, a depresivní záběry, těch 5 dávám.. ale musím, byť je to ode mne barbarské, podotknout, že Anime verze z roku 2000 mne bavila mnohem víc... ()
Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-)) ()
Galerie (120)
Zajímavosti (82)
- Pro výrobu kostýmu robota byl udělán sádrový odlitek těla herečky Brigitte Helm. (Alfréda)
- Plakát k filmu se stal v roce 2005 nejdráže prodaným filmovým plakátem v historii, sběratel za něj zaplatil 650 tisíc amerických dolarů. (TheSlezy)
- Pro soundtrack se Gottfried Huppertz nechal inspirovat Richardem Straussem a Richardem Wagnerem. (Alfréda)
Reklama