Metropolis

Doteď nechápu některé speciální efekty, které si dovolili použít už léta Páně 1927. Neuvěřitelné, strhující, mega. Teď jen čekejme, až to nějaký kretén zkusí "re-makenout". Jediné mínus je snad stopáž, protože na němý film je to docela soda. (02.05.2007)

Tento film som bral z pohľadu diváka ktorý sedí v kine v 20tých rokoch minulého storočia, lebo keby som tak neučinil dám tomu ledva 2 hviezdy. (15.04.2009)

Měl jsem štěstí, že jsem viděl dvouapůlhodinovou verzi. Film je na vysoké úrovni, triky nepůsobí lacině ani po pětaosmdesáti letech a sdělení filmu je opravdu silné. (18.11.2012)

Videno v kine Scala s hudebním doprovodem www.FORMA.xyz Nejsilnejsi filmovy zazitek. (21.05.2015)

Prostředníkem mezi mozkem a rukama musí být srdce... (26.01.2022)

Srdečně doporučuji dvouapůlhodinovou verzi s donedávna ztracenými sekvencemi, které se našly v Buenos Aires, nejlépe i s původní Huppertzovou hudbou (tedy tak, jak je film k dispozici od roku 2010 v katalogu Masters of Cinema). Tato skoro kompletní verze má totiž příběhovou hlavu a patu, myšlenku, která vůbec není tak naivně levičácká, jak se zdá z dřívějších neúplných rekonstrukcí, a plnohodnotný emocionální účinek, jaký jsem u jiného němého filmu nezažil. Dřív bych s plným počtem váhal, teď už ani náhodou. (03.10.2012)

Vizuálně naprosto úchvatné. Nevím proč tomu kritika vytýká plytký děj, protože takový rozhodně není. Možná dnes by podobná zápletka vypadala směšně, ale tehdy určitě ne. Škoda jen zkrácené 118 minutové verze, která není tak logická. (01.12.2005)

Metropolis je pěkný film s s poměrně slušným dějem. Na tu dobu, kdy byl natočen, byly ve snímku skvělé efekty. Z hereckých výkonů podala te n nejlepší Brigitte Helm alias Maria. Ačkoliv nejsem nějaký ortodoxní fanoušek němé éry, tenhle snímek je jeden z mála, který se mi celkem líbil. Proto dávám plný počet s klidným svědomím... (04.04.2006)

Raspberry Award (Maliny) : 1985 : NOMINÁCIE (2) : Najhoršia pieseň - "Love Kills", Najhoršia hudba - Giorgio Moroder (spolunominácia za viacero filmov). (28.02.2008)

Metropolis je vizuální černobílá podívaná se vším všudy. Tento film prakticky položil základy všem budoucím sci-fi šlágrům. Vizuální stránka města, jeho politika, monarchistické rozložení obyvatelstva, hudba a revolučně podaný příběh, mě opravdu nadchly, což bych od tak starého kousku nečekal. Metropolis zkrátka předběhl dobu a myslím si, že jeho legendární status už nikdy nikdo nepřekoná! (16.12.2008)

Neuvěřitelně podmanivá vize budoucnosti v přetechnizovaném světě má v podání Fritze Langa díky své nadčasovosti stále co říct i dnes. Třídní revoluce v Metropolis ožívá v podstatě ze stejných důvodů, na které upozorňoval Marx, ale její budovatelský charakter ve filmu naštěstí nenajdete. Příběh v nezvykle dlouhém snímku je plný zvratů (i když občas trochu průhledných), což se v dnešní době ve filmech vyskytuje jen ojediněle. Po technické stránce rovněž naprosto dokonalé dílo plné nápaditých kulis, vynikajících efektů a střihu. Režisér často po vzoru Eisensteina využívá také davových scén, ze kterých se tají dech i dnes (zejména ve druhé polovině filmu). Snímek je navíc skvěle podbarven hudbou Petera Osborna. Metropolis je právem považován za jeden z milníků kinematografie. Jestli je budoucnost skutečně takováhle, budu muset začít vážně uvažovat o emigraci na Pandoru. (07.01.2010)

Film musel být ve své době něco jako Avatar pro některé z nás dnes.(osobně jsem Avatara strhal, takže bych spíše použil slova pokrokový) Ano film předběhl svou dobu,jelikož spousta triků se používala ještě v 60 letech a tehdy se veškeré triky dělali "tzv na koleně" což určitě spolklo velkou část z rozpočtu. Ve filmu je i ideologická a politická myšlenka. Díky nadčasově zvolené hudbě se film také posunul trochu dále. Jinak herecké výkony jsou sice naivní,ale byly poplatné době . (09.03.2010)

Kdyby Lang vzal tužku a přeškrtal pár fakt úděsných scének ve scénáři své ženy, bylo by to za 5 * (03.04.2006)

Na začiatku musím povedať, že film gigant nie je gigantom ideovým, duchovným, pretože v tomto prípade forma celkom potlačila obsah, ktorý sa javí úplne triviálny možno až primitívny. Ale rovnako si myslím, že ide o jediný prípad v kinematografii kedy to vôbec nevadí. Metropolis ohromí svojou silnou expresivitou zahŕňajúcou kolosálnu výpravu, trikovú techniku a svetelné kontrasty, kt. sú dôsledkom Langlovho štúdia umenia a architektúry. Tiež ide o stavebný kameň vedecko-fantastických filmov. (10.01.2007)

Rozkošně, zoufalý film. Nejen, že je celý šedivý, (některé šedivé filmy jsou skvělé, např. Sloní muž, Občan Kane, ale tento mě vyloženě nebavil) navíc je absolutně beze zvuku! Vizuální stránka je rozplizlá, vzhledem ke stáří se není co divit. Kdybych film viděl před takovými sedmdesáti léty, asi bych byl nadšen. Ale dnes... Je to nuda k uzoufání. Hlavně svou, téměř až krutou, délkou. Alefred Abel je sice vtipný jak neustále koulí očima, ale to film nezachrání. Pamětníky, masochysty a zaryté intelektuály potěší, ostaní zklame. (27.11.2007)

Když v mysli konfrontuju současné megalomanské rozpočty filmů spojené s takřka neomezenými možnostmi moderní filmové éry (počínaje technikou, pokračuje přes zázemí, lidské zdroje, organizaci a konče tím, jaký kus ušli ti před nimi a co tedy oni nemusí objevovat), mám nutkání pousmívat se nad současnými „velkofilmy“. Dvacátá léta? Ty se s tím dají dost dobře poměřovat! Koho by napadlo, že i v této době dovede člověk natočit velkofilm? A to prosím s velkým V! Možnosti této a předešlé doby jsou přitom naprosto jinde… // Klasický příběh rozdílů horních deseti tisíc a spodních několika milionů v sci-fi podobě, za kterou by se nemuseli stydět ani filmaři dnešních dní. Speciální efekty na takové úrovni vyrazí dech, davové scény jsou bezvadné a model města budoucnosti? Několikapatrové dálnice, mrakodrapy a letadla? Srovnám-li ho například s podobným městem z Pátého elementu (tedy filmem, který vznikl cca o sedmdesát let později), městem vytvořeným počítačem a týmem expertních grafiků, rozdíl vidím tak maximálně v tom (s nadsázkou), že ten z dvacátých let je černobílý. Klobouk dolů, nebojím se říct: revoluce! // Samotný příběh se v prvních dvou třetinách hezky zauzluje (pravda, občas trochu nudně a zdlouhavě), aby v té poslední – počínaje pobouřeným vtrhnutím spodní vrstvy mezi tu horní – nabral na otáčkách, a aby diváka přinutil k pozornosti. Rychlé střihy, adrenalinová hudba a variace emocí vytváří koktejl, který zachutná. Herecké výkony jsou trochu naivní, ale stále jsme v oněch dvacátých létech, takže se jim to zazlívat nedá. // A aspekt filmu, v němž „lidé z kanálů“ ničí nedobré buržoazní stroje? Jako bych cítil, kde se Matrix nechal inspirovat. Věty typu "Kdo je živou potravou pro stroje v Metropoli-?!", "Kdo promazává stroje svou vlastní krví-?!", "Kdo krmí stroje svým vlastním masem--?!" by se daly skoro přesně navléct na myšlenku, se kterou si pohrává sc-fi trilogie bratrů Wachowskich: stroje si jakožto pohon vzali lidské tělo. A to nepočítám samotný prvek, že město strojů v Matrixu se stejně jako tady nacházelo nad zemí a město lidí pod zemí. A když jsem v Metropoli slyšel věty "Nechejte stroje vyhladovět, vy blázni-! Nechejte je zemřít-!!", analogie s vypálením nebe kvůli „vybití – vyhladovění – strojů“ mi vytanula jedna radost. Ale to jen tak pro zajímavost subjektivní postřeh. // Verdikt je vcelku jasný. 5*, ovšem chvíli jsem si říkal, jestli nemám za první dvě třetiny filmu tu jednu ubrat. Přece jenom – rozhodně by šla zdynamičtit, prostříhat atd. Ale faktem také je, že se na to koukám očima člověka, který vyrůstal během posledních několika desítek let a ne někoho, kdo točil filmy v době, kdy i moje prababička byla ještě mladé sličné děvče :) To bych chtěl po panu Langovi asi moc revoluční schopnosti. I tak se mu to nadmíru povedlo. Mimochodem, nedávno byla nalezena původní rozšířená verze filmu. Údajně se jedná o scény, jež snímek vybrousí ještě k většímu úžasu a doplní tak hluchá místa, která se v současné podo (22.07.2008)

Nejvelkolepější film všech dob. Je poněkud zvláštní (byť jistým způsobem logické), že německý film vyprodukoval svá největší díla ještě dříve, než se naučil mluvit - Metropolis, Nosferatu, Cagliari, M - Vrah mezi námi...Nechci se nad tímto filmem zbytečně rozplývat, ale ono to prostě jinak nejde...film, podivný obraz otrokářské technokracie, je po všech myslitelných technických stránkách (tj. triky, kamera, herecké výkony, výprava, davové scény) precizní nejen vůči době svého vzniku, ale i vůči dnešku, je vizionářský, má hlubokou myšlenku. Fantastická kamera, naprosto fascinující vizuální stránka (záběry na bijící gong, množící se oči...) a především hudba (myslím tu původní - zejména v druhé půlce variace na motivy Marseillasy: hymna každého boje za svobodu se stala symbolem nedemokratické, technokratické společnosti a krvavosti revoluce... ). Při scéně s upalováním čarodějnice přebíhá mráz po zádech asi nejvíc, ale při celém filmu je to jen o něco málo jiné. Viděl jsem bohužel jen tu starou osekanou verzi s německými a španělskými titulky (nerozuměl jsem ani jedněm), a tak doufám, že moje nadšení není způsobeno tím. Tak jako tak, je to film, který vizuálně i pojetím předběhl svou dobu o desítky let (kdyby se z filmu do roku 1950 nedochovalo nic jiného, než Metropolis, vůbec by to nevadilo), jednu z nejlepších scifi všech dob a nejlepší němý film. P. S. Standarty hereckých výkonů se pochopitelně změnily, ve dvacátých letech byly spíš divadelní. Ono vyjádřit v němém filmu emoce bez přehrávání by asi ani nešlo. P. S. Viděno dva a půl krát v různých verzích. (17.09.2008)

Snímek,který bezesporu patří do zlatého fondu,nejen svým vizuálním pojetím a zpracováním,ale hlavně tématem a zpracováním vize budoucnosti.Samozřejmě je třeba brát dobu vzniku(a dovedu si představit,jak museli tehdy diváci zírat)a vše,co s tím souvisí.Řemeslně se filmu nedá nic vytknout-je opravdu velmi precizní.Langův scénář je opravdu velmi silný a nadčasový s poměrně velkým výskytem,v té době hojně používaných,biblických motivů a témat.Film je oslavou života a rozdílů,které vytváří.Je v něm rozmáchlost,radost,smutek a děs zároveň.Je až s podivem,kolik filmů se od té doby na něj odkazuje.Prostě opravdová filmová lahůdka a jeden z nejlepších němých filmů.Jasných 100% nejen za dokonalé zpracování,ale hlavně za nápady a celkové pojetí. (24.07.2011)

Tak nevím. Jedná se bezpochyby o vizuálně výborné a žánrově zlomové dílo, ale z pohledu současného diváka si dovolím (já vím, možná rouhačsky) mít určité výhrady. Co se týká mnohokrát zmiňovaných davových scén, tak už osm let před "Metropolis" vznikla "Intolerance" a ta mi v tomto směru přijde mnohem úžasnější, ačkoliv je starší - a to v době kdy v kinematografii znamenal rok minimálně deset let... O tom hraní mimikou a gesty mám také své pochybnosti. Nevím, nevím, ale když se celý film neustále někdo chytá křečovitě za srdce, musí to vyvolat minimálně úsměv. No a poslední věc, kterou tu zmíním je technika. Je mi jasné, že o to zas až tak nejde, ale některé detaily (dvouplošníky mezi mrakodrapy, úředníci zapisující informace z jakési informační tabule do bločků...) jsou poněkud "nevychytané". Tolik z pohledu obyčejného filmového konzumenta. (04.04.2006)

Na svoj vek, je toto filmové dielo plné moderných a nadčasových myšlienok, ktoré z neho robia otca všetkých filmov. Dokonalá vizuálna stránka filmu je fascinujúca... (06.01.2007)