poster

Metropolis

  • německý

    Metropolis

  • slovenský

    Metropolis

Sci-Fi / Drama

Německá říše, 1927, 153 min (SE: 119 min)

  • Kulmon
    *****

    Hodnotím dvouapůlhodinovou verzi. Jedno z nejkrásnějších scifi, co kdy bylo natočeno. Představa světa za sto let je neskutečně lákavá a dá se říci, že v něčem i pravdivá. Základním kamenem filmu je však dělnictvo, a tady podezřívám Langa, že trochu čerpal z Ejzenštejna, ale vůbec mi to nevadí. Film doprovází nádherná hudba Gottfrieda Huppertze. Jeden ze tří nejlepších němých filmů vůbec.(8.5.2009)

  • Matty
    *****

    Zlatý hřeb německého expresionismu a němého filmu vůbec a zároveň masivní hřeb do rakve extravagantních velkoprodukcí, jimiž chtěl šéf UFY Erich Pommer bojovat proti hollywoodské invazi. Což se mu vlastně podařilo o několik desetiletí později, když filmoví spratci jako Steven Spielberg a George Lucas, ovlivnění bezesporu i Metropolis, vrátili Hollywoodu úder. Langovo veledílo, množstvím formálních prostředků (a výstřelků) srovnatelné s vrcholnými kousky francouzské avantgardy (Napoleon, Peníze), vlastně mohlo být s velkým předstihem prvním sci-fi blockbusterem. Jenže přišel zvuk a Hitler a vůbec… přečtěte si třeba útlou, leč informacemi napěchovanou příručku Thomase Elsaessera. Hodnoceno na základě dvouhodinové verze od MoC (té dřívější). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Marius, ripo, Radko, Spock, Cornon, Raven0 (:-)(4.4.2006)

  • kinej
    *****

    Co se týče vizuální stránky, je film pastvou pro oči. Lang pro film vytvořil úžasné scenérie. Pohledy na město jsou překrásné a kapitolou pro sebe jsou i úžasné speciální efekty. Zajímavě navržená je například i postava robo-člověka, nezapomenutelná je sekvence popisující legendu o Babylonské věži, či tanec robo-člověka. Co bych vytknul je přílišná délka některých scén. Dialog dvou postav se vždy neuvěřitelně vleče, přičemž herci jen mávají rukama a nahazují všemožné grimasy. Myslím si, že režisér mohl trošku více „zastříhat“ a použít pár filmových zkratek. O nic bychom ochuzeni nebyli.(2.7.2007)

  • hippyman
    ***

    snažím si představit, že žiju před osmdesáti lety, čumím na to jako puk a jsem z toho úplně na větvi... ale pořád se mi to nějak nedaří. historickou hodnotu a jakousi myšlenku snímku nelze samozřejmě upřít, ale očima současného zhýčkaného diváka jde jen o prastarý film s teatrálními hereckými (?) výkony a celkem nudným průběhem... na druhou stranu, pár zdařilých efektů na tu dobu, hudební složka a fakt, že jsem od tohoto snímku zas tak moc nečekal, jsou větrem do plachet pomyslné sumární lodi s názvem Šedý (spíš možná Černobílý) průměr. 50%(8.4.2009)

  • Skejpr
    *****

    Todle se hodnotí velice těžko... V každém případě se musí vyzdvihnout vizuální stránka filmu, která, navzdory datu vzniku filmu, je naprosto na skvělé úrovni (a to myslím i z dnešního hlediska). Na druhou stranu ovšem celkový dojem kazí "herecké" "výkony".Chápu, že k tehdejší době toho Teatrální přehrávání prostě patřilo, ale dnes je to nekoukatelné... Celý film sem se těšil na Avízované "zjevení sv. Jana" které se nekonalo... Verze kterou sem viděl měla přesně 2 hodiny.. slyšel sem že existuje verze, která má hodinu a půl, 140 minut,, 153, 210 (to sem fakt čuměl...) kdo se v tom má vyznat.. Co se dá dělat, Sv. Jana sem se nedočkal ale pasáž o Babylónské věži (a nejen ta) je prostě úžasná, a kůli ní, a pak taky kůli úžasné schopnosti Langova týmu natočit opravdu strašidelné, a depresivní záběry, těch 5 dávám.. ale musím, byť je to ode mne barbarské, podotknout, že Anime verze z roku 2000 mne bavila mnohem víc...(3.4.2006)

  • - Scéna, ve které jsou dělníci nazí a vstupují do obří tlamy Molocha jakožto symbol jeho všepožíravosti, se natáčela v zimě a na place byla nesmírně chladno. Langovi trvalo několik dní, než tuto scénu natočil, a producent Erich Pommer měl obavy, že kvůli mizerným podmínkám na place se komparzisté začnou bouřit. (DareDeer)

  • - Film poslúžil aj ako obrazový materiál na videoklip Radio GaGa od skupiny Queen. (Theatis)

  • - Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace