poster

Metropolis

  • německý

    Metropolis

  • slovenský

    Metropolis

Sci-Fi / Drama

Německá říše, 1927, 153 min (SE: 119 min)

  • Dadel
    *****

    Fritz Lang svým vizionářským dílem v mnoha ohledech předběhl dobu. Výprava je velkolepá (však taky tehdy film stál nepředstavitelné peníze), triky vypadají na film z roku 1926 užasně a mnoho scén je skutečně působivých (např. psychedelický tanec falešné Marie ). V době grotesek musel tento film s tak temnou atmosférou působit jako zjevení. Také hudba (novodobá) od Petera Osborna se povedla. (a to je u němého filmu zásadní věc) Zkrátka - na dvouapůlhodinový němý film jsem se nenudil ani trošku.(29.12.2003)

  • Aluska88
    *****

    Svět teprve začal pomalu poznávat, jaké divy a obzory mu otevírá technika a Fritz Lang již tímto svým monumentálním eposem dokázal nahlédnout do spousty let vzdálené budoucnosti. Tento film je dokonalá a děsivě přesná vize budoucnosti. Na jedné straně ukazuje stroje, technický pokrok a modernizaci jako metlu lidstva, a na druhé straně zároveň toto vše představuje jako neodvratitelnou hrozbu budoucnosti. Ukazuje, co všechno, a jak lehce se může stát, pokud má lidstvo určité možnosti a prostředky, které jsou však tak obrovské, že nedokáží a možná ani nechtějí poznat, kde se má přestat. A pak se stane, že vše, s čím si lidé zahrávají, si začne zahrávat s lidmi. Precizní ukázka toho, že, aby se "ti nahoře" měli jako bohové, musí zde pro ně být lidé, kteří jim toto blaho budou zajišťovat. Zároveň si však nejspíš neuvědomují, že pilíře jejich moci v podstatě stojí na těchto, pro ně nepodstatných, avšak pro chod jejich impéria nejdůležitějších lidech. Pochopí to až ve chvíli, kdy se jejich otrocká pracovní síla vzbouří. Jenže to už je pozdě. Ne, pro jejich otroky, ale pro ně. Naprosto geniálně a nadčasově zpracované dílo. Excelentní hudba, monumentální vizuální stránka, originální příběh a strhující herci. Toto vše se spojuje v jeden fascinující celek, který přesně a zároveň neuvěřitelně zpracovává všechen ten technický pokrok, který se v průběhu let zdokonaloval, ale jehož největší síla a dopad je teď. Kdo ví, třeba nastává nová éra lidstva. Éra, kdy se stroje a neustálé nové technické vymoženosti stanou běžnou součástí našich životů a kdy bez nich nebudeme schopni žít. Člověk a jeho osobnost se pod jejich neustálým vlivem a dopadem začne zcela vytrácet. Metropolis by mohl být varováním toho, co se stejně už nedá zastavit. Stejně jako je film vizuálně naprosto úchvatný, je monstrózní i hudební stránka. Pro mne asi jeden z nejlepších filmů a nejlepší ze sci-fi žánru, který jsem doposud viděla. A zároveň neuvěřitelně nadčasový a přelomový. Tvůrci se vlastně neměli kde inspirovat. Ti, co přišli potom, už ano...(6.1.2008)

  • Galadriel
    ****

    Mám velké dilema, jestli tenhle film hodnotit z hlediska dneška nebo z hlediska doby svého vzniku. Nepochybně musel být snímek koncem 20.let ohromným překvapením a sým technickým zpracování, tématem a vůbec vizí budoucnosti udělal asi velký skok v čase. Nicméně z dněšního pohledu mi určité věci ve filmu hodně neseděly - například hojně se vyskytující biblické motivy, přílišná schématičnost děje, ... Ale to neznamená, že by se mi film nelíbil. Jisté kouzlo to nepochybně má a když už nic jiného, tak jde alespoň o zajímavý studijní materiál k vývoji kinematografie (a také jazykový materiál - hlavně když provozovatelé kina neseženou české titulky a vy se musíte s chabou znalostí němčiny smířit jenom z originálními mezititulky, to je přímo "Gemütlisch" :-))(9.3.2005)

  • viperblade
    ****

    Taky jsem jako většina ostatních viděl jen jakousi 118minutovou verzi. A možná proto zatím nedám plné hodnocení. Tenhle film je sice první půlhodinu magický (nevím, jak to popsat, ale napadlo mě slovní spojení "čistý film" - emoce, hudba a mimika, to je vše, co potřebuje opravdu skvělý snímek) ale pak to místy začíná připomínat grotesku a díky tomu byla atmosféra v háji. Jinak doufám, že se někdy dostanu k té "plné" 210 minut trvající verzi, protože něco mi říká, že pak to teprve bude zážitek, jak se patří! 80 %.(11.9.2011)

  • Jara.Cimrman.jr
    *****

    Fritz Lang v době, kdy film teprve pomalu vyrůstal z plenek, roztopil pod kotlem své fantazie a rozhodl se natočit vizi světa za sto let. Betonově kvádrová města, kolony aut i s-bahny jezdící po nakloněné rovině mezi budovami se mu vyloženě povedly. V aviatice však zůstal trochu za očekáváním, protože maximem jeho vizionářství byly dvojplošníky poletující vzduchem po jakýchsi motýlovských trajektoriích. Jelikož bylo vždy mým snem dřít v nelidských podmínkách, aby ctihodnost vybavená zlatými kreditkami mohla tonout v blahobytu, tak morálně nerozumím závěrečné vzpouře dělnictva, ale stejně se mi líbila tak, jako všechno ostatní.(2.1.2012)

  • - Scéna střídání směn, kdy dělníci odevzdaně odchází a vstupují do továrny v organizovaných formacích, se stala vzorem pro pochod studentů do přístroje na mletí lidí ve filmu Pink Floyd: The Wall (1982) natočeného podle stejnojmenného legendární alba. Tento akt doprovázela skladba „Another Brick In The Wall“. (Rondon)

  • - Spoiler: Fritz Lang trval na tom, že pro scénu upálení Marie (Brigitte Helm) v závěru filmu musí být použit skutečný oheň. Herečce naštěstí chytly jen šaty. (DareDeer)

  • - Závěrečná scéna na střeše katedrály se na pokyn režiséra Langa natáčela bez dublérů. Brigitte Helm, která hrála Marii, byla nucena ve výšce necelých osmi metrů nad zemí přeskočit ze střechy domu a chytit se provazu, který visel na zvonu katedrály. Při natáčení scény se zranila a z placu s pláčem utekla. (DareDeer)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace