poster

Devadesátky

  • Česko

    Mid90s

    (festivalový název)
  • USA

    Mid90s

  • Slovensko

    Deväťdesiate

  • Velká Británie

    Mid90s

Drama / Komedie

USA, 2018, 85 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • filmfanouch
    ****

    Budu počítat s tím, že většina hned po jméně pozná herce Jonaha Hilla- komediální herec, který se ovšem po komediálních rolích v Zbouchnuté nebo 21-22 Jump Street ponořil i do vážnějších rolích. Dostal sice 2. Oscarové nominace (konkrétně za Moneyball a Vlka z Wall Street) ty ale pořád sázeli na jeho komickou stránku a Jonaha Hilla to dohnalo tak daleko, že zatoužil po vážných rolích a začal kvůli nim hubnout jako bylo vidět třeba ve výborném seriálu Maniac. Jonah patří nepochybně mezi nejtalentovanější herce z té mladší generace a jako každá ta hvězda pochytil režisérské ambice. A tak se dostáváme k jeho režíjnu debutu Devadesátky. Hill se narodil v roce 1983 a tudíž vyrůstal v 90. letech stejně jako hlavní představitelé tohoto snímku. Hill se tak inspiroval svým vlastním mládím a je to na scénáři poznat, že má Hill k látce opravdu blízko a celé to působí jako by někdo dopodrobna pojednával o svém mládí. A ta 90. atmosféra sálá ve filmu opravdu všude. Devadesátky jsou solidní retrojízdou, která jako by vypadla z denního života mládeže 90. let. V pozadí v baru začne hrát Kiss From A Rose od Seala, hlavní hrdina má povlečení Želvy Ninja, nosí triko Street Fighter II a především začne žít klasický život devadesátkového teenagera. Doba kdy kompy a mobily, Facebook a Instagram nevládli světu a mladí prostě užívali života venku. Celý ten film vlastně předhazuje pocit, že muselo být cool žít v devadesátkách. A muselo být cool být skejťákem v devadesátkách! Jonah Hill je oficiálně režijní talent a ze všech těch ostatních režisérských debutů posledních let typu Lady Bird nebo Booksmart Hill jasně vede. Umí skvěle vézt mladé herce, kdy je každý z party mladých hovádek neskonale sympatický (i ten co vypadá jako Sheryl Crowová!) a především hezky pracuje s charakterem Stevieho v podání Sunny Suljice. Ten se postupně otloukává a z menšího outsidera se stává populárním členem své party kdy zažívá první opití, první úrazy na skateboardu a i první sex! Hezky se na příběh Stevieho kouká a to i když je v samotném jádru tak primitivní a nepřekvapivý. Jenomže celá ta retro atmosféra, srdíčkové pojednání o tom,že nic by se nemělo přehánět (ať už je myšleno chlastání, fetování nebo šukání!) a především fakt, že je to v jádru hrozně citlivý film to vše táhne nahoru! Rozhodně to není film pro každého a už vůbec ne pro celou rodinu. V kinosále jsem narazil na matku s dvěma dětmi, kteří z filmu odešli asi po 10. minutách a to zrovna ve chvilce kdy se jeden z chlapců zeptá svých kamarádíčků jestli by radši vylízali mámu nebo vykouřili tátu. Tenhle film se s tím nesere a nebojí se dát poselství o tom jaký jsou rodiče pozérský hovada, kteří vlastně nechtějí abyste dělali chyby, které ve finále sami dělali. Přesně takhle funguje postava Stevieho matky v podání Katherine Waterson o které se z náznaků dozvíme, že její minulost není úplně zlatá a přesto má problém když zjistí jak Stevie tráví svůj volný čas. Samá postava matky je ale kromě téhle linky extrémně nezajímavá a vlastně ve finále filmu zbytečná, mnohem lépe funguje postava staršího bratra Iana v podání Lucase Hedgese. Lucas Hedges je super a jeden z nejtalentovanějších herců těsně nad 20 let a i když je jeho Ian tak trochu hovado, ve finále má srdce na pravém místě a poté co začne vyprávět historky z mládí se svou matkou se mu vlastně nikdo nesmí divit, že je tak trochu hovado. Sunny Suljic je ale opravdu neskutečný talent a jeho Stevie je prostě sympatický hrdina se kterým se těch 80 minut tráví hodně snadně. Jeho postupné budování vztahu s novými kamarády, získávání respektu, komplikovaný vztah s bráchou a matkou, první soulož.... tohle vše divák se Steviem zažije a všechny jeho úskalí a zároveň radosti prožívá s ním. Není to o tom, že si Stevie rozbije hlavu a bolí ho to. Je to o tom, že si Stevie rozbije hlavu ale získá si tím ten správný respekt. Super je také Ray v podání Na-kela Smitha. Ten ve filmu působí jako nejstarší z grupy, pro Stevieho je vzorem, machrem a nejlepším kámošem, Ray ale vždy dokáže Steviemu včas říct kdy je čas zastavit a především Stevieho podrží v hodně těžký chvíli. Ve finále je každý z party neskutečně sympatický, Stevie a Rey ale jasně vedou a jsou z celé party nejzajímavější. A má to skvělej soundtrack dvojice Trenta Reznora a Atticuse Rosse. Ten se festovně skvěle poslouchá a dokáže dost pravděpodobně fungovat i pouze jako soundtrack bez filmového doprovodu. Ve finále hodně příjemná, vydařená a poctivá filmařina u které se Jonah Hill skvěle vypsal ze svého mládí a skvěle si to celé zrežíroval. Sehnal dokonalé mladé ksichty a dal najevo světu, že je nejen skvělý herec ale i skvělý scénárista a režisér. Sice ze mně Devadesátky pár hodin po projekci možná vyprchali až příliš rychle, pořád na to ale vzpomínám hodně dobře a na další Hillův film který si snad opět nebude brát servítky se nemůžu dočkat. Muselo bejt cool žít v devadesátkách!(8.7.2019)

  • Sarkastic
    ****

    „Pracovala v Disney Worldu. Bylo...bylo jí všechno jedno. Překročila hranice.“ - „Co jsi udělal?“ - „To se neříká. Jsem gentleman.“ Ano, skutečný gentleman… Zpočátku mě film vůbec nebral, upřímně řečeno, celkem jsem se u něj nudil. Ale postupně se mi do něj podařilo vpravit a jeho „hrdinové“ si mě čím dál víc získávali. Navzdory jejich chování (nebo právě kvůli němu?). Ostatně, nikdo z nich to neměl jednoduché (sám hlavní hrdina neustále bojoval s matkou a hlavně bratrem) a na nikoho nečekala žádná zářná budoucnost, spíš naopak. A atmosféra filmu se mi líbila, ani jsem k tomu nepotřeboval pocítit nostalgii. Přátelství, první zkušenosti s pitím, kouřením, opačným pohlavím…a hlavně trávení veškerého času s partou na skateboardech, nechyběla pohoda i vážnější momenty. Přišlo mi, že tvůrce dobře ví, o čem vypráví. Tím se dostávám k tomu, že mě Jonah Hill hodně (mile) překvapil. Zřejmě to byl pro něj i dost osobní film. Mid90s sice není úplně super pecka, ale počin hodný slušných 4* určitě (a to nejen na debut).(24.2.2019)

  • Castorr
    ****

    Hill mě mile překvapil, natočil svěží film, který ve mě probudil nostalgii 90 let. Nikdy jsem na skateboardu snad nestál, ale po shlédnutí si mám chuť zajezdit. Nejenom zasazeni děje, ale i jak je film natočený je super. Mladí herci zahráli skvěle, jak kdybych je sledoval z dokumentu o skejťácích, k tomu téma problémy v dospívání a máme tu fajn filmek, který si dám klidně znova.(25.1.2019)

  • novoten
    ****

    Nebudu se tvářit, že moje časově obdobně zasazené dětství vypadalo takhle, protože bylo mnohem umírněnější, klidnější a adekvátně introvertnější. Přesto se mi moc líbí, jak Hill onu dobu zachycuje. Ne jako milou dekádu tvárného dětství, ale jako problémovou, ztracenou a tím pádem až trochu tesknou chvíli v kulturním vývoji, do jisté míry i slepou uličku. Takový protisměr nejde než docenit, protože trefuje tu palčivou děravost a nedokonalost a v ní vystihuje, proč mě budou devadesátky fascinovat i na smrtelné posteli.(4.8.2020)

  • Aljak
    **

    Zmiešané pocity. Na jednu stranu tematicky a štýlovo zaujímavé, na druhú stranu trochu prehnané - hlavne v postave 13-ročného prcka Stevieho. To sem nemohli obsadiť aspoň o 3-4 roky staršieho chalana, u ktorého by boli všetky tieto "méty" dospievania prirodzenejšie? Lebo nič v zlom, ale Stevie mne osobne prišiel tak max na 11 rokov a celý tento príbeh okolo neho mi prišiel absolútne nedôveryhodný. Už vidím ako by sa starší chalani zahadzovali s takýmto prckom a nechali ho takto zapadnúť do svojej partie. Bullshit... Ale aspoň tá atmosféra 90tych rokov a sk8ovania stála za to!(11.4.2020)

  • - Natočené na 16mm film. (dwdb)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 9. září 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (Tet.Ew)

  • - Hra, kterou spolu bratři Ian (Lucas Hedges) a Sunburn (Sunny Suljic) hrají na PS1, je „Twisted Metal“. (vojacekr)