Kapsy plné dynamitu

Neprávem opomíjený Leoneho skvost, který stojí ve stínu těch nejslavnějších westernů vůbec a je to ohromná škoda! Již začátek filmu mne vtáhl do děje a na nějaká hluchá místa si nemohu vzpomenout. Film je i přes svou délku (151 minut) zcela vyvážený, jednotlivé postavy jsou velmi pečlivě vykresleny. K tomu Morriconeho hudba, která nemá chybu (všimli jste si variací na Mozarta?). Leone se zde představuje jako levicově smýšlející revolucionář (viz odkaz na Bakunina a samozřejmě nejen on) a vůbec mi to nevadí. (19.10.2009)

„Revoluce je aktem násilí“… a Kapsy plné dynamitu jsou jedním z nejatypičtějších westernů vůbec. Začínají záběrem na močí skrápěné mravence. Kamera pomalým pohybem vyhledá tvář močícího, opáleného Mexikánce, a kdo již viděl nějaký film od stejného režiséra, musí být rázem v obraze. Leone detaily tváří rád, čehož využívá k dosažení kýžené reakce ze strany diváka například ve scéně z dostavníku, kdy slova plná nenávisti v kombinaci se žvýkajícími pusami nutně vzbuzují znechucení. Jde o scénu, která nejjasněji definuje téma celého snímku – bohatí vs. chudí, resp. ti, kteří jsou mocní vs. ti, kteří mocnými být chtějí. Rozpor těchto dvou stran vede jedině k revoluci, jenže k čemu vede revoluce? Není to film o špinavých chlapech, kteří jedou odněkud někam, kde někoho zastřelí, případně vyvražďují Indiány a bizony, mohl by se tudíž líbit také jedincům, jež kolty zavěšené proklatě nízko nikdy příliš nevzrušovaly. Atmosféru Leone jako obvykle buduje dlouhými scénami, z nichž se o jejich aktérech poměrně brzy dovíme vše podstatné. Nepotřebuje mnoho šablonovitých situací, vše dokáže sfouknout na jeden zátah. Velice nápomocna je mu krom nezbytného humoru hudba Ennia Morriconeho. Ta ve scénách z Malloryho minulosti přejímá hlavní roli a svým způsobem je důležitější než to, co vidíme. Výborně byli vybráni oba titulní herečtí představitelé: James Coburn jako terorista, člen IRA, přesto klasický westernový hrdina, si možná právě touto rolí zajistil svou účast v Peckinpahově Pat Garrettovi a Billym the Kidovi. Při prvním pohledu na Roda Steigera mě ani nenapadlo, že je to rodilý Newyorčan, svého mexického banditu ztvárnil s naprostým přehledem. V jeho podání je Juan hlavně hlavou jedné velké famílie, jeho postupná proměna, změna ideálů, je pak příznačná pro celý film. Kapsy plné dynamitu se nesou v podobně nostalgickém duchu jako Divoká banda, kromě všeho jiného jsou totiž taky o konci jedné éry, což není symbolizováno ani tolik dynamitem a motorovými vozidly, jako značným úpadkem morálních hodnot. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, Historik (05.01.2008)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $700,000║ No tak oproti dolárovej trilógii o tomto filmu som doteraz nič nepočul a popri tom sa môže úrovňou porovnávať s ktorýmkoľvek z tej ospevovanej Leoneho elity. Je to akčné, dramatické, drsné, surové a miestami až neskutočne zábavné, no proste Sergio Leone cvála po celý čas v plnej paráde! __James Coburn a Rod Steiger sa stala vo filme dvojica na pohľadanie, neskutočne im to sadlo. /videl v kine: 95%/ (videl na festivale Art Film Fest 2010) __Vrecká plné dynamitu je jeden z filmových vrcholov festivalu, úžasný zážitok, takéto filmy patria do kina, pre ne milujem strieborné plátno__ (22.06.2010)

Tak som si konečne doplnil ďalší filmový rest. Čo dodať k Leonemu. Jeho filmy a zvlášť westerny majú nezameniteľný rukopis a stabilne udržiavanú kvalitu. Som rád, že som sa dostal práve k SE verzii, 40 minút naviac v prípade tohto génia len a len poteší. No a k samotnému filmu. Flegmatický James Coburn je zase raz výborný a spoločne so Steigerom tvorí sympatickú dvojku, ktorá dáva zabudnúť aj na to, že príbeh nie je bohvieako originálny. A ten hudobný motív, mňam. (23.03.2008)

Až na tu stopáž, která je ale pro Sergia Leoneho typická, je to skvělý western se zajímavými sociálněkritickými přesahy, zasazený do neméně zajímavého údobí mexické revoluce. A že se tu cituje velký Mao a čte anarchista Bakunin jen dotváří zajímavý kontext tohoto filmu, který nezakryje svou ideovou levicovost. Ale co by western pocházející z Itálie ze svobodomyslné éry přelomu šedesátých a sedmdesátých let mohl reflektovat jiného než třeba éru zapatismu, který je v v Mexiku ostatně živý dodnes... Je to dobrá alternativa k ideově jinak orientovaným westernům americkým... (19.02.2007)