Kapsy plné dynamitu

C'era una volta la rivoluzione - tento italský alternativní název "zcela" vystihuje film, který je na jedničku podařenou míšeninou Tenkrát na Západě a filmu Hodný, zlý a ošklivý. Skutečně nechápu, pročpak se netěší větší popularitě, jíž by si rozhodně zasloužil. Příběhem i prostředím zcela jasný italowestern - Mexiko občanské války, motorka, "tank" a spousty mrtvých, kam se podíváš. Coburn se Steigerem jsou výborná dvojka - herecky samozřejmě zcela vybočující ze "spaghetti-podmínek". Flashbacky se zajímavě mísí s osobitým humorem a Morricone všemu dodává tu správnou šťávu (hlavní téma něco jako "šou -šou".) (07.08.2005)

Western, ktorý vlastne ani nie je tak celkom westernom. Príbeh Juana a Johna, ktorých zviedla do hromady náhoda, sa celý nesie v duchu mexickej revolúcie. Úvod ešte ušiel, ale potom sa udalosti a dejová linka vydali smerom, ktorý až tak moc nemusím, na mňa tam bolo až príliš veľa politikárčenia. 150 minútová uťahaná verzia ma už ku koncu teda začínala riadne otravovať. Jedinou záchranou pred totálnou nudou sa stala charizma J. Coburna a pár svetlejších, klasický western pripomínajúcich chvíľ. Zatiaľ môj najslabší Leone, pričom hudobne ma neoslovil ani velikán E. Morricone. 60/100 Videné v rámci Season Challenge Tour. (23.11.2015)

Scénář: Luciano Vincenzoni, Sergio Donati, Sergio Leone .. Coburn i Steiger hrají jedna báseň, ale jinak mne tyto mexicano westerny navíc prosáklé politicko-revoluční atmosférou nijak zvláště nebaví jak jiné žánrové příspěvky. Ani když opět výborně režíruje maestro Leone, některé komponované záběry berou dech, do uší zní Morricone a efektivní výbuchy dynamitu jsou na každém kroku. I přes některé delší a nevybalancované scény má film své silné momenty a stylové pasáže. 70%. (19.02.2007)

Konecne po rokoch znova videne, tentokrat v nezostrihanej, DC dva a polhodinovej verzii. Vysledny pocit po zhliadnuti minimalne rovnako opojny ako pri dolar trilogii a West & America. Reziserove trademarky a charakteristicke prvy stylu su lahko identifikovatelne, pricom miestami si Leone sam z nich robi trefnu sebaparodiu (podobne ako Morriconeho OST dokaze v jednej melodii kombinovat prvky epickej melancholie z Vtedy na zapade a "divnych" zvukov k nim namiesanym). Leone vo Fistful of Dynamite / Die You Sucker v strukture podobnej k DC verzii The Good, The Bad and the Ugly (prva polovica uvolnene usmevna, druha polovica snimku vazna s vyrazne protivojnovym nadychom) prostrednictvom prvkov tzv. Zapata westernu (odnoz spaghetti westernu s usadenim stylotvornych prvkov do realii a historickeho pozadia dejinnych udalosti v Mexiku) vyjadruje svoj negativny postoj k revolucii ako takej a prostrednictvom postavy Juana ju kritizuje a vykresluje ako akt, ktorym clovek ako jednotlivec nema co ziskat, len stratit. Oproti starsim reziserovym dielam je ubrane v rovine mytizacie postav a budovania ich ikonickej heroizacie, pricom vsak pozorne davkovana seria flashbackov plni nielen charakterovu drobnokresbu ustrendej postavy ako to pozname napr. z Vtedy na Zapade, ale i metaforu postoja k revolucii ako takej. Die YOu Sucker je tak pevnym spojovacim clankom medzi Leoneho westernovymi opusmi a Vtedy v Amerike. (03.03.2009)

Druhá polovica dáva filmu aj celej leoneho tvorbe nový rozmer. Po vyše hodine zaoberajúcej sa stretom revolucionára a banditu posadnutého myšlienkou vykradnutia banky Leone prehodí koľaj smerom k rozprávaniu o zrade, lojalite, revolúcii v elegickej atmosfére nasiaknutej krvou, ktorá pripomenie Peckinpahove westerny nielen strelbou guľometu. ___ A Fistful of Dynamite považujem za najlepší Leoneho film. Prekonáva špinavosť vrcholu dolárovej trilógie a zaryl sa do mňa hlbšie než žánrová ikona One upon a time in west. Darí sa mu to hlavne vďaka skĺznutiu z priamej westernovej línie do línie atypickej s politckým tónom, so účelným zapojením retrospektív a silnejúcou atmosférou, zvoľnením tempa a hlbším vykreslením vzťahu dvoch kľúčových postáv. Sníma prekračuje bežný leonevoský zenit, napína, dojíma, zabáva ale v prvom rade prekvapuje. (04.07.2016)