Pomoc!

V případě Beatles prostě nemůžu být objektivní, tohle je láska na celý život. Jenom zazní nějaká jejich písnička a ve mně se rozhostí takový příjemný pocit nostalgie a krásného požitku zároveň. Navíc tenhle film je prostě nádherná absurdní sranda, kde si postavy hlavně hráli než cokoli jiného. A na tohle slyším. Navíc je to špionážně akční. (01.12.2015)

Keďže mňa (najmä kvôli môjmu veku) beatle-mánia obišla a ich tvorbu si vypočujem snáď len vtedy keď rodičia vyhrabú nejaké staré vykopávky a spomínajú, tak som sa bál aká bude reakcia najmä na hudobný potenciál filmu. A možno je to aj dobre, že Beatles sa ku mne nedostáva viac sporadicky, lebo tá hudba je tým pádom pre mňa menej vtieravá a cez film si tých pár songov rád vypočujem. Čo sa však týka mimomuzikálového hodnotenia, to vnímam tiež pomerne pozitívne. Humor je naozaj pomerne pythonovský a tým pádom aj pre mňa prijateľný a postačujúci. Takže film určite nepotrebuje zachrániť. 70%. (08.12.2007)

Tahle místy až dadaistická, ale spíše jen dobově ztřeštěná hudební komedie staví svůj úspěch především na dvou faktorech - 1. na beatlemánii (tenhle film je její marketingový důsledek), čili nesmírné oblibě ústřední čtveřice nejen v Anglii zbožňovaných muzikantů (a na tom, že stačí obsadit hochy z Liverpoolu a kasovní úspěch je zajištěn) 2. na dobové oblibě podobně ztřeštěných špionských komedií, jejímiž asi erbovními představiteli jsou komedie o Růžovém panterovi s fenomenálním Peterem Sellersem, a v meritu věci vlastně také navazují na sérii o britském agentu Jamesu Bondovi, jehož mnohé peripetie s nepřátelskými agenty jakoby z oka vypadly peripetiím, které mají The Beatles. Když budeme hledat styčné plochy humoru, s nímž operují tvůrci filmu Help, jisté stopové množství humoru kupříkladu takových Monty Pythonů a tedy specificky britského vidění reality jakožto projevu dobové britské nadvlády a evolučního triumfu (reflektované v mnoha projektech BBC) bychom tu také jistě našli (viz Všeobecně známý palác atd.)... Help se jistě nevyrovná fenomenální Žluté ponorce a nebýt hudební složky, šlo by v podstatě o praštěnou, ale nudnou a omšelou komedii, každopádně The Beatles jsou fenoménem, který na sebe nabalil a dokázal unést ledacos... Z odstupu více než 40 let hodnotím mírně nostalgicky jako slušný nadstandard, kdybych ale byl současníkem tohoto snímku, nevím, nevím, jestli by mi nesymbolizoval úpadkovost středního proudu. Prostě nebýt to Brouci... (08.12.2007)

Tenhle film miluju už od malička. Absurdní humor, hudba Beatles, šílená zápletka, zábavný konec, tenhle film má vážně co nabídnout. Co na tom, že to třeba nemá úplně bezchybný scénář nebo geniální kameru, tím je celý příběh ještě zvláštnější a zábavnější. Help je u mě naprostá klasika a zábava, které není co vytknout. (07.11.2011)

Popravdě je to objektivně na čtyři hvězdy, ale Beatles těch filmů moc nenatočili, a navíc tenhle styl mám rád. Je to odklon od v podstatě sociologické komedie Perného dne směrem k naprosto, ale zcela absurdní komedii, do níž však blbnutí brouků zcela zapadá. A myslím, že nebýt Eleanor Bron, byl by film poloviční, na ní je vidět, jak si film a svou roli skvěle užívá, a nejen ona. Škoda jen, že jsem měl verzi z ČT, kde titulky překládal Pavel Kříž, a přeložil jen něco, občas některá slova vynechal, takže to není až taková bžunda. (Třeba v závěru je v titulcích "Nezajímá mě tvoje náboženství" u toho, co říká Ringo veleknězi, ale on říká "nepředplatil jsem si tvé náboženství", což tomu dává trochu jiný význam a právě v rámci té absurdity.) Líbilo se mi, jak zparodovali bondovky té doby - nejen melodií, ale také třeba lokacemi (Alpy, Bahamy). Líbilo se mi, že jeden fór dokázali pootočit o trochu výš daleko později (třeba "bílé útesy doverské"), to také nebývá zvykem, a ta palba hlášek mě skvěle bavila ("ne, pokud ji nespolkneš", "jiné náboženství... aspoň myslím") plus vojenské cvičení, Óda na radost dávno před EU... Jo, tady odbočím. Dnes by takový film nevznikl. Byl by - stejně jako tak byla nedávno označena díla Monty Pythonů - za genderově nevyvážený a rasistický. Ale náš Mirek Kalousek se zde musel inspirovat - ve filmu taky bláznivě pobíhají s nápodobou tibetské vlajky, což je celkem prča, když ve filmu Tibet "vyhlásí" válku Británii. Děj je prostý - tajný kult bohyně Kálí nemůže obětovat dívku ("z toho chrámu jsi pořád špinavá"), protože prsten dostal Ringo - vášnivý sběratel prstenů v té době - jako dárek. Komando z chrámu vedené vůdcem po něm jde (plus č. 4 mne dostal asi nejvíc) - a časem ještě britský vědec se svým nemotorným pomocníkem. Ten mi nejvíc připomněl našeho herce Libíčka, a v určité chvíli to skutečně mělo absurditu nejlepších Vorlíčkovo-Macourkovských filmů, zvláště Pane, vy jste vdova, ale třeba i Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Oba vědci slouží vlastně ke kritice jisté britské namyšlenosti a poruchovosti britských výrobků, ale i ke špílcům směrem k Němcům nebo Američanům. Překvapilo mě, že vlastně opět se děj točí především kolem Ringa, jako v Perném dnu. A protože obecně mám rád filmy, kde dospělí nezapomínají na to být občas dítětem (viz seriál Castle), musím uznat, že mě film bavil a pobavil, a je mi líto, že podobných vlastně nevzniklo a nevzniká víc. (22.03.2019)