Obsahy(1)
Jiřina Bohdalová v titulní roli komedie B. Ahlforse v Divadle Na Jezerce. Mezi hlavními hrdiny komedie vypukne boj o rodinné dědictví. Jejich představy, jak s ním naložit, se různí. Jinak se na to dívá svérázná vdova plná života, jinak to vidí mnohokrát rozvedená dcera, nezaměstnaný syn či jeho bývalá manželka. Přestože jde o příběh plný černého humoru, nechybí v něm životní optimismus a láska, která kvete v každém věku... Paní plukovníková je úspěšná komedie jednoho z nejpopulárnějších skandinávských dramatiků, která u nás není neznámá. V české premiéře ji v roce 2001 uvedlo Divadlo ABC pod titulem Popel a pálenka v hlavní roli s Jaroslavou Adamovou a v režii Jany Kališové. Inscenace Divadla Na Jezerce měla premiéru v prosinci roku 2008 a titulní roli v ní vytvořila v režii Vladimíra Strniska Jiřina Bohdalová. (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Paní plukovníková v podání Jiřiny Bohdalové prostě neměla chybu. Je neuvěřitelné, s jakým nadšením se tahle úžasná herečka do role položila. Zvlášť, když si uvědomím její požehnaný věk. Zbytek ansáblu jí bohužel nesahal ani po kotníky, tak musím jít s hodnocením trochu níž, než jsem původně zamýšlela. ()
Většina divadelních her finskošvédského dramatika, režiséra a hudebního skladatele Bengta Ahlforse (1937) jsou zručně psané, laskavé komedie, pohybující se občas na hranicích sentimentality, poskytující vděčným divákům nejen příležitost k zasmání, ale i svým způsobem nenásilně podávaná a (ovšem) nepříliš složitá životní ponaučení. Na českých jevištích byla uvedena zatím jen jeho Divadelní komedie – a Popel a pálenka, hra, plná černého humoru i situačních zápletek, která především na scéně Městských divadel pražských (2001) získala nebývale silný ohlas díky vynikajícímu hereckému výkonu Jaroslavy Adamové v titulní roli. Na Jezerce Ahlforsovu hru znovu oprášili nedlouho poté (2008) s tím, že změnili název (bůhvíproč), jména některých postav i celkové pojetí. Výsledek je až překvapivě ubohý – hra se díky těmto polobulvárním inovacím proměnila v samoúčelnou, nicneříkající řachandu, kterou nadouvají jak laciné vulgarismy, používané přímo v ději, tak sami herci, jejichž postavy jako by náhodou vypadly z nějaké televizní estrády. Věra Matylda Malmgrenová, tedy paní plukovníková, tedy Tyrannosaurus rex, jak ji nazývá jedna z postav, je temperamentní stará dáma, která nešetří ironickými poznámkami na účet svých příbuzných, zároveň je to ale žena, která má svá tajemství, své skryté touhy i radosti. Jestliže Jaroslava Adamová této charakterizaci dostála, někdy ji dokonce na mnoha místech překonala, Jiřina Bohdalová se spokojila s obvyklou šarží, která bohužel nenabízí nic nového; je to stále stejný kostým, jaký používala v mnoha jiných postavách, zde navíc kostým nevhodný, lidový, tak, aby pobavil, rozesmál, možná i dojal, ale bez přítomnosti vnitřních emocí. Téměř se nabízí otázka, proč paní plukovníkovou hraje právě Bohdalová... Obludně tragických rozměrů ovšem dosahují herecké výkony zbývajících protagonistů (Jeníková, která je všechno, jen ne herečka), kteří v porovnání se svými předchůdci z Městských divadel pražských nemají šanci na ospravedlnění. Problém je možná v tom, že hra se na repertoáru Jezerky drží již neuvěřitelných deset let (!) a všechno to, co do ní bylo na začátku vloženo, pomalu, ale jistě mizí – podobně jako životadárný aquavit nebožtíka plukovníka Malmgrena. ()
Jsem ráda, že existuje záznam této divadelní hry. Měla jsem možnost ji několikrát vidět v Divadle Na Jezerce a tam se mi hrozně líbila. Při prvním představení jsem ve ztichlém sále pronesla pořádně na hlas větu: "Ty vole, Angelika s hadrem." To bylo, když na jeviště vstoupila Libuše Švormová a uklízela prach. Tlustý chlapík vedle mě málem puknul i se sedačkou a moje maminka pak dělala, že mě vůbec nezná. Je ale na škodu, že televize nedokáže zprostředkovat tu krásnou divadelní atmosféru. Jiřina Bohdalová je v této hře výborná a Valérie Zawadská taky. ()
Asi bych nesměla vidět představení Popel a pálenka kde excelují všichni zúčastnění, je jim dán ze strany paní Adamové prostor. V Paní plukovníkové je to pouze o Jiřině Bohdalové, ostatní herci bohužel ten prostor nedostávají a působí jako kompars, Jiřinka je válcuje až moc. Z černé komedie je chvílemi fraška, což mi vadilo. ()
Nebýt 87leté Jiřiny Bohdalové, tato lehce úsměvná poněkud plytká konverzačka by pro mě nebyla ke koukání. 1) Verzi s Jaroslavou Adamovou jsem neviděl._____ 2) Komentátor Marthos* vysvětluje, proč (pravděpodobně) se mi hra nelíbí. ()
Věřím, že vidět naživo některé naše herecké legendy, musí být vynikající zážitek. Mnohé momenty byly vtipné, občas možná až příliš vážné, ale jako celek mě epizoda ze života staré paní příliš nezasáhla. ()
V titulcích pořadu uvedeno: režie Zdeněk Zelenka; divadelní režie Vladimír Strnisko. ()
Excelentní Jiřina Bohdalová. ()
Smutný, super divadelní představení. Super herečka Jiřina Bohdalová ()
Starší inscenace hry pod názvem POPEL A PÁLENKA z roku 2001 byla vydařenější, tedy vyrovnaněji obsazená (Adamová, Racek). Bohdalová je jako vždy vynikající, avšak ostatní jsou tu jenom jako křoví, bohužel. Kvůli Bohdalové dávám vyšší hodnocení, než by si inscenace zasloužila. ()
Popel a pálenku jsem neviděl, nemůžu tedy srovnávat. Jaroslava Adamová je totiž úplně jinou herečkou než Jiřina Bohdalová a upřímně řečeno si ji v roli moc neumím představit. Rozhodně ale doufám, že jednou o sedmnáct let mladší záznam uvidím. Naše nejlepší herečka exceluje, jak jinak. Podle mě je to výborná komedie, zasmál jsem. Černý humor mám navíc velice rád. Docela se navíc mísí i s vážnými věcmi. Já se bavil a Jiřinu Bohdalovou mám rád. Bohužel ostatní herci už tak výborní nebyli. Jaroslav Satoranský se objevil jen na chvíli, přesto body nahoru. Ovšem například Veronika Jeníková opět nic moc. ()
Úžasná divadelní hra. Dokonalá, precizní, jako katana ze 14. století... Jiřinu Bohdalovou poslední roky nemusím. Tohle je však její vrcholová role. Dokonale, opravdo dokonale !!! !!! !!! 5* ()
Námět a zápletka: 5/10 ... Vizuální stránka: 5/10 ... Soundtrack: 4/10 ... Didaktický potenciál: 4/10 ... Celkový dojem: 5/10. ()
Bohužel je s čím srovnávat. Popel a pálenka byla lepší. Přesné, vyšperkované fóry nápovědou, asi divákovi s dlouhým vedením, úplně ztratily náboj. Např. scéna s bezlepkovou moukou mě v podání paní Adamové a Stašové srazila smíchem z křesla, tady tak nějak skoro vyšuměla... ()
Slabý. Slabý. Ohraný námět. Odbytá dramaturgie i režie - no jo, Zelenka. Toporné herecké výkony. Bída. ()
Jednoduchá komika založená na nedorozumění a záměně osob. Ale celkem to šlape, hluchá místa v podstatě nejsou. Kromě JB herci nemají moc prostoru, ale co je potřeba, zahrají dobře. A i když tato titulní role nepatří k vrcholům v kariéře, stydět se za ni paní Bohdalová určitě nemusí. ()
Velmi vtipné. Někdy až zbytečně moc. Ale především dobře zahrané Bohdalovou, Švormovou, Satoranským i Maryškou. Díky Divadlu na Jezerce tu máme ještě poslední špetky nenásilného kvalitního hereckého divadla. ()