Fabrika

Napriek tomu, že "Zavod" nedosahuje kvality predošlého filmu Jurija Bykova, stále ide o veľmi silné dielo. Myslím si, že film má zaujímavé postavy, má zaujímavé zvraty a veľmi dobrú komunikáciu medzi postavami. A postupne už vôbec nevieme čo si o tom môžeme myslieť a ako to nakoniec dopadne. Lebo stať sa môže čokoľvek. V tomto filme by ma neprekvapilo už vôbec nič. Je tu niekoľko skvelých scénok. Najmä keď sa dostaneme k taške s oblečením. Myslím si, že tam sa film posúva do úplne novej roviny. Film má veľmi dobrý spád, Alexej je podľa mňa veľmi dobrý hrdina a počas sledovania sa o ňom dozvieme oveľa viac, než som pôvodne čakal. A prišlo pár poriadnych prekvapením. Myslím si, že aj Anton v reále nie je zlý človek. A v jadre si uvedomuje ako celá tá situácia vlastne vyzerá a čo sa bude diať. No súčasne je tam aj veľká dávka rešpektu voči svojmu nepriateľovi. Dokonca som si chvíľu myslel, že mu na ňom naozaj záleží. Len som si nebol úplne istý jeho dôvodmi. A potom je tu majiteľ továrne Kalugin. Má tu pár zaujímavých monológov, ktoré v podstate len podčiarkujú všetko, čo sa v tomto svete deje. Skutočná spravodlivosť neexistuje. A najmä nie keď existujú sebci, ktorí si chcú k sebe nahrabať. Lebo na ľuďoch nezáleží. A hold fabrika už nevynášala peniaze, tak kašlať na ľudí ,je treba ísť ryžovať inde. Je to proste život. A tak to funguje. Neviem čo viac povedať. Myslím si, že predošlý Bykovov film ma emocionálne zasiahol viac. A takisto aj to napätie tam bolo oveľa silnejšie. Tento film je tiež vynikajúci. No rozhodne zo mňa až tak silné emócie nedostal. Funguje super, má veľa pamätných momentiek a určite ho odporúčam vidieť. Ale mal som pocit, že tu môžeme dostať o niečo viac. Hodnotenie: A- (19.11.2019)

„Tohle neskončí dobře. Ale k čertu s tím,” pronese jeden z party dělníků, kteří se rozhodnou k zoufalému činu. Zhrzení pracanti po oznámení o uzavření továrny unesou jejího šéfa. Chtějí za něj výkupné. Dluží jim několik platů a nějaký peníz navíc jim zajistí lepší start jinde. Obzvlášť když slyší, jak okolní fabriky propouštějí nebo rovnou zavírají své závody. Je to velmi přímočaré i velmi prosté. Pochopitelně ale nepůjde o bezproblémovou akci, vše se hned od začátku komplikuje, postupně se dostáváme blíže k postavám a zejména k jejich (skutečným) motivacím. Coby kritika poměrů v Rusku, kdy prvořadý je zisk a někde vzadu prací sedření dělníci, to příliš neobstojí, sociální problematiku z hlediska nejnižší pracující třídy jen lehce naťukáváme. K celkové náladě solidně pasuje industriální prostředí a nakonec tahle hra na kočku a myš končí někde v lehce nadprůměrných číslech. (06.10.2019)

To, co začíná jako obyčejný všední den ve fabrice vrcholí naprosto skvěle vygradovanou psychologickou hrou na kočku a na myš, která nemůže mít vítěze. Aneb nesnažte se nasrat partu dělníků z fabriky, která vám patří, nebo to může skončit hodně špatně. Naprosto odpudivý industriální prostor šedivé fabriky, obyčejní hrdinové, kteří přežívají ze dne na den ve své šedivé nuzné existenci bez jakéhokoliv východiska a naděje na změnu, jeden zajištěný podnikatel, který sere na svoje zaměstnance a rozhodl se zavřít fabriku, a partička jeho goril, která se jde s těma dělňasama poměřit v boji na život a na smrt. Do toho si přidejte skvěle propracovanou psychologii postav, uvěřitelné jednání, naprosto nepředvídatelný děj, kdy to všechno může skončit jakkoliv, a konec, kdy ze všech variant je vzhledem k charakteru hlavního únosce zvolena asi ta nejuvěřitelnější. Za mě naprosto strhující podívaná, která mě nenechala vydechnout, a která mě neskutečně bavila. Ještě nějakou dobu po skončení filmu jsem nevěřícně zíral na plátno, sledoval titulky a nebyl schopen ničeho. Jen jsem zpracovával právě viděné. A že to stálo za to! [27. Art Film Fest Košice] (20.06.2019)

Nevesely, truchlivy, jsou ty ruské kraje... Proti filmům Jurije Bykova působí i Zvjagincevova díla jako esence optimismu. Směs thrilleru a sociálního dramatu, která funguje velmi dobře v obou rovinách. Skupina dělňasů, kteří se dozvědí, že majitel továrny Kalugin hodlá podnik zavřít a oni se tak ocitnou na dlažbě, se inspirována jedním z nich, záhadným "Šedivákem", rozhodne majitele unést a žádat za něj výkupné. Na místě se však zakrátko ocitne Kaluginova ochranka a poté i policejní zásahovka a v napjaté situaci začne být zjevné, že vůdce únosců má jiné pohnutky než finanční. V tomto filmu nejde o dělení na dobré a špatné, většina postav, včetně Kalugina a členů jeho ochranky, má své důvody k tomu, proč jednají tak, jak jednají. Kritiku poměrů současného Ruska zároveň provází pohled, že hurá revoluce nikam nevede. Nakonec jedinou postavou, která z toho vyjde s relativně čistým štítem, je šéf Kaluginovy ochranky, který asi jako jediný má svědomí. Jurij Bykov je i autorem hudby a ta dobře sedí k temnému bezvýchodnému příběhu, který se odehrává převážně v zašlé a depresivní továrně. (13.12.2019)

Je neuvěřitelný jak Jurij Bykov lehce udělal základní zápletku, aby mohl rozehrát hru, při které netušíš následující scénu. To co se chvílema jeví jako akční thriller se nebojí v okamžiku přebarvit na psychologickou dialogovku aby se přes sociálně politickou tému zase vrátilo k akci. Bykov mě měl jak na zlatým podnese a já neměl ani anung ke kterýmu stolu mě nakonec donese. (19.06.2019)