Mazací hlava

tomuto hovorím debut! tomuto hovorím film! psychologický industriálny sci-fi horror s prvkami čiernej komédie, muzikálovými vsuvkami a sociálnymi podtextami, audio aj vizuálna stránka, stránka herecká, atmosferická i režijno-scenáristická, to všetko už predznamenáva jedného veľkého a obdivuhodného génia. tento film robil pán lynch niekoľko rokov a kvôli nemu sa s ním rozviedla aj manželka, ale stálo to za to, však? symbolická štúdia hriechu, apokalyptická ilustrácia podvedomia so všetkými pasychopatologickými a obsesívnymi stavmi, dokumentácia aturovho videnia neba a pekla, etuda na ponurú tému ľudskej osamotenosti a bezmocnosti v stechnizovanom a priemyselnom svete, ktorý je, podobne ako úbohý človek, ovládaný neznámymi mocnými silami. (21.04.2006)

Takhle nějak si představuju člověka semletýho životem jako maso do burgeru, když se blíží jeho poslední hodinka. Psychotropní, ale rozhodně ne nesrozumitelný. Jen plný metafor, který Lynch jako obvykle nehodlá obšírně řešit a nechává je napospas divácký fantazii. Nevidím na tom nic špatnýho. Byť je jasný, že u toho patnáctiletý fanoušci popcornu musej stádovitě umírat. Ostatně před deseti rokama bych na tom nebyl jinak. (25.08.2014)

Obrazová poetika surrealizmu plným prúdom, postindustriálny spoločenský rozklad na všetkých formách (priemyselná spoločnosť, továrenská výroba, automatizácia, zastaralosť, prerastanie flóry cez obytné budovy, postupný rozpad, mutácia, nedonosenci), formálnosť, geniálna hra svetla a tieňa, unikátne bizarné a ohavné dizajnérske nápady. Lynchov celovečerný debut je takým malým majstrovským dielom a pokladom, ktorý treba pozorne strážiť a uchovať pre budúce generácie. A hlavne je to dokonale šialené hypnotické psycho. Nancov účes stojí za všetky drobné. 100% (05.05.2014)

Lynch se neubírá klasickým směrem, kdy film musí mít logiku, racionálnost a určité zdůvodnění proč vlastně exituje. Proto je jeho tvorba tak blízká surrealistickému směru - jde jen o náhodné nahazování námětů a prvků a rozvíjení příběhu do mnoha snových až halucinogenních linií... Proto není třeba hledat nějaké zběsilé teorie, které vysvětlí do puntíku proč se dělají z hlav tužky, proč kuře najednou oživne, proč má žena z radiátoru kotlety... Jde jen o proud myšlenek a vizí, které měl Lynch v hlavě a které se mu (opět) podařilo svérázně zobrazit na plátně. Jeho depresivní atmosféra omámí hned po pár minutách filmu, zvukový repertoár nejrůznějších industriálních a fabrikových ruchů vás nenechá oddechnout ani na jediném místě a určitě si ani minutu neoddechnete, protože ve filmu není žádné místo na uvolnění, ticho, či klid... Film přece nemusí být pouze krásný, pateticky vyfabulovaný příběh... Pro mě srdcová záležitost, jeden z nejosobitějších a nejlepších Lynchových filmů. Je to deprese, to ano, ale perfektně udělaná! (07.09.2006)

Klíčem k většině filmů Davida Lynche je pochopení, že jeho filmy k pochopení jednoduše určeny nejsou, avšak zamyslet se nad nimi, to už je něco úplně jiného. V mazací hlavě lze nalézt symbolismus, metafory, drobné pointy (problematická péče o dítě, objevení kousku sebe v něm, ovládání osudu někým shora + němožnost vzít to zpět apod.), ale i čistý chaos s jediným cílem - zapůsobit na diváka, vyvést ho z míry, ohromit, fascinovat něčím nevídaným, ale současně vlastně ničím. Mazací hlava je spolu s Tetsuo nejbizarnější, nejšílenější a nejpsychotičtější film, co znám, David Lynch v něm předvedl totální abstrakci jakožto filmové umění, ale přesto si myslím, že řada věcí šla udělat mnohem lépe. Pomalé tempo je k vytvoření depresivní a "duševně nemocné" atmosféry nutností, ale v méně zajimavých scénách, jakože film skutečně není vyrovnaný, se šeredně vymstívá. Mnoho pasáží však zachraňuje perfektní industriální zvuková stránka. 7/10 (09.04.2009)