Eraserhead
Eraserhead
Mazacia hlava
Eraserhead
Eraserhead
Eraserhead
Režie:
David LynchScénář:
David LynchHudba:
David LynchHrají:
Jack Nance, Charlotte Stewart, Allen Joseph, Jeanne Bates, Judith Roberts, Laurel Near, Jack Fisk, Darwin Joston, Jennifer Lynch, Gill Dennis, Hal Landon Jr. (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Děj filmového debutu režiséra Davida Lynche nás zavádí na periférii nejmenované průmyslové čtvrti. Podivínský samotář Henry Spencer se právě dovídá, že jeho přítelkyně Mary je těhotná. Místo roztomilého novorozence ale na svět přichází jakési monstrum. Mary se s touto situací není schopna vyrovnat a Henryho i s potomkem opouští. Nekonečné halucinace dovedou Henryho nakonec až k zoufalému činu... (Magic Box)
(více)Recenze (708)
Nechuť, zmatenost a únava. Tyhle 3 pocity budete nejspíše mít při sledování tohoto snímku. Nechutnost zde ale vyhrává na plné čáře. Je to opravdu zvláštní film, jenž se velmi těžko hodnotí. Velice unavující je že film nemá problém obsahovat 2 minutovou scénu jde se na sebe postavy pouze dívají a do pozadí nehraje žádná hudba. Nic. Prostě ticho. No vždyť i vlastně posledních 15 minut nikdo nic neřekl. Vskutku zvláštní film. A jaké je vlastně vůbec poselství tohohle filmu? Opravdu. Pročpak David Lynch přivedl tenhle film na svět? Abychom věděli jak důležité je mít gumu na tužce? Nic mě nenapadá, snad jen ,,děti neberte drogy jinak skončíte jako pan Henry Spencer z Eraserheada." 6/10 Vážně prapodivný smínek... ()
Tak takto si Lynch představuje zvrácenou krásu. Vidět i v špatných věcech života něco krásného. A myslím, že se mu povedlo něco nevídaného. Přimět diváky hrát s ním hru na objevování krásy. Je to temný film to ano, ale svým způsobem i ne. Může být totiž prozářen i jasným světlem naděje. Nazval bych to Lynchův paradox. Naděje ve filmu Mazací hlava je! Jen se snažit a hledat ji. ()
Tedy vážení, takovéhle depresárium jsem snad jakživ neviděl. Obraz za obrazem jsem se potápěl do svého potemnělého podvědomí a ve smrtelné agónii se děsil všech hrůz, které tam na mne číhaly. Řeknu vám, takhle intenzivně na mne žádný film už hodně dlouho nezapůsobil. A smysl? Tohle je noční můra, nikoliv manifest symbolismu. Jako taková musí být vyložena podle zásad psychoanalýzy, jenže nejlepší vysvětlení stejně mají ti, co se alespoň jednou v noci probudili s propocenou peřinou. No a co vám budu povídat, obsah moji hlavy mi tenhle alternativní otesánek smazal dokonale. ()
Než vstoupilo na scénu ono "dítě" vypadal film jako opravdu hodně drsná komedie se sakra černým humorem. Pak ale.... uf, kdyby mi někdo řekl, že se na ten film musím podívat hned znovu po jeho shlédnutí, uhryzl bych si ruku, fakt. Na konci když hrdina konečně dospěje k věčnému klidu, mi byl jeho konec ukradený, byl jsem rád, že film skončil. V čím lepší atmosféře film sledujete tím děsivěji na vás dolehne (doporučuji tmu a samotu). Každý záběr vypadá jako umělecká fotka toho nejdepresivnějšího psychofotografa, vše doplňují skvěle skličující zvuky a ponurý, příšerný děj dělá z filmu jeden velký mentální klystýr. Musím přiznat, že si v podobných šílenostech libuju, takže pro mě to zas nebylo tak hrozné jak popisuju, ale věřím, že spousta lidí z filmu neodejde zdravá. Film se hodnotí těžko, protože sám překračuje hranice filmu, není to film, ale nějaká psychopšblptskpfr, nevim co.... Ale pro úžasný efekt a umělecké zpracování dávám jasně za 5. ()
Eraserhead je filmový surrealismus, jenž nemá (ne)logické vysvětlení. Depresivní, syrové, šokující až paralyzující propast mysli, která absolutně obrací všechny zákony filmografie. Toto neracionální pojetí frustrující depresivity hraničí jak z odpadem, tak s nejvyšším ohodnocením a není (pro nikoho) lehké stotožnit se s ním, po případě prožívat ty pocity, pro které bylo vůbec dílo natočeno, protože je opravdu těžce stravitelný. Strach, pocit odcizení, deprese, ztráta situační orientovanosti, nevolnost, deprimující úžas a výplach mozku, to vše ve klaustrofobickém filmovém peklu můžete prožít. Ať se nám mistr Lynch snažil říci cokoli, řekl to geniálně („mezi géniem a blaznem je jen malý rozdíl"). Hodnocení: 9/10. ()
shit... ()
Lynch - to je naprosto specifická kategorie nejen filmu, ale i celkového stylu tvorby. Ve svém celovečerním debutu nechal režisér za sebe psát svoji fantazii, a proto vzniklo tak nevšední a originální díl. Tak originální, že se pro mnohé diváky stává nepochopitelné, odporné. Ale Mazací hlava je spojlerem celé Lynchovi tvorby.... ()
když se na to dívám zpětně, na tu hodinu a půl se mi asi vypl mozek, protože mi to uběhlo docela rychle. každopádně nejsem blázen, abych z toho měl ňákej dobrej, nebo snad chápající pocit. ale ke konci to aspoň bylo pořádný drama! ()
Dokonalé vystihnutie industriálnej odcudzenosti, duševnej a spoločenskej vyprázdnenosti a následnej všetko-pohlcujúcej dehumanizácie. Eraserhead je skorý príklad Lynchovho obrovského talentu vytiahnut tie najhlbšie a najtemnejišie impulzy ľudského podvedomia a obaliť do nich celý svet vonkajších fenoménov. Hranice medzi myšlienkou a matériou sa vo fikčnom svete filmu rozpúšťajú, Lynch transformuje Cogito z ´Myslím, teda som,´ na ´Myslím svet, teda svet som ja.´ - Každý je svoj vlastný symptóm, ako hovorí Žižek. ()
Tak to je hodně nechutný film, nad kterým moje nervová zakončení zajásala:) Můj výklad: osoba na začátku a na konci je bůh (či Bůh, podle toho, jak hodně chci být zlá:), který si zahrává s osudy lidí a občas sešle matce stvoření, které se trochu vymyká a na konci z toho má škodolibou radost:) (vždyť to je úplně jasný, nechápu, kdo nenajde smysl a příběh:-D) Zajímavé vidět taky motivy divadelní opony, kterou opakuje v Twin Peaks. ()
Co to zkouší ten Lynch? Když si někdo chce vylít své vnitřní něco.. cokoli, jen to vítám, a na filmovém plátně to mám rád. Ale taky to musí cosik dávat, upoutat k obrazovce. Protože se s Lynchem známe, já jeho filmy rád, jsem obeznámen, že ty jeho filmy něco opravdu znamenají, i když to nepochopím, dá se na to koukat, né však tady. Taková halda černobílých obrázků.. ještě jednou, vím že tím Lynch něco přenáší na plátno, ale jestli je to divákovi až tak vzdálené, tak to míjí účel toho, aby se divák nabažil. Seru tě Dejvide, na tohle nekývnu. ()
Weird as fuck. Ani nevím, co si mám o filmu myslet. Prim zde hraje rozhodně tísnivá atmosféra, která je ještě umocněna ostře nasvíceným, pochmurným prostředím a dunivými či rušivě hlasitými ruchy. Řada odpudivých výjevů má jen symbolický význam (jestli vůbec), který si musí každý víceméně domyslet sám. Film celkově působí, jako by Lynch vyhrabal z koutů své mysli ty největší šílenosti, obavy a noční můry, které poté splácal dohromady. Výsledek je zcela určitě originální a dost působivý, ale zároveň se totálně utápí ve své vlastní podivnosti, kterou očividně nepobírají ani postavy samotné, natož divák. ()
Nepochopiteľná a nestráviteľná absurdita bez života. Ťažko k tomu niečo písať, toto malo ostať len v Lychovej hlave. ()
Film na který budete vzpomínat ještě dlouho po tom, co ho uvidíte, to je Mazací hlava. Na tento snímek se nedá koukat jako na obyčejné filmy, tady se musíte koukat „za film“, tam kde je pravá podstata toho všeho umění. Každý si může vymyslet své důvody událostí, ale u Mazací hlavy to ne každý divák pobere. Já film zkrátka vnímám tak, že by měl být člověk vděčný za to co má. Henrymu se narodí dítě alien, ale místo toho, aby vyšiloval nebo aby byl smutný, tak je stále stejný. Snaží se s tím žít. Jeho přítelkyně ho opustí. Henry doslova ztratí hlavu. Chce vymazat svou největší chybu - své dítě, ale to se obrátí proti němu a on zemře. Skončí v nebi s ženskou z radiátoru a je mu zároveň fajn, takže nakonec happy ending. I přes všechny negativní či pesimistické pohledy na svět, je Eraserhead nakonec dost pozitivní film. Všechny strasti života se dají zvládnou či překonat, jen vlastní smrt se překonat nedá. Není potřeba si na tom lámat hlavu, stačí žít či aspoň přežít, na nic jiném v životě nezáleží. Tohle je pro mě Mazací hlava - ultimátní reflekce normálního života. ()
Sociální drama podle Lynche :-) Je fajn, že už je tam znát jeho styl a myšlení za dva rohy, ale v celkové filmografii průměr. ()
Jeden z nejlepších filmů všech dob! ()
Jeden z najdepresívnejších filmov, ak nie najdepresívnejší vôbec. Lynch Vám bude 90min vymazávať obsah mozgu neuveriteľnými surrealistickými obrazmi. Slabším povahám odporúčam pozerať len s prázdnym žalúdkom. "In heaven, everything is fine...." 5* ()
Tento film je ta nejšílenější úchylárna co jsem kdy viděla. Musím říct, že místy jsem si přála ať už to konečně skončí a od začátku filmu jsem byla pevně rozhodnuta, že to vidím poprvé a taky naposledy. Tenhle film u mě málem způsobil naprostý výplach mozku, protože jsem se ke konci přistihla, jak téměř nejsem schopna zavřít pusu a zastavit tak slinu,která mi samým údivem ukapávala z koutku úst. Vlastně si ani nejsem jistá, zda se mi ten film líbil, i když vlastně se přikláním k velmi ráznému "NE!". Tenhle fakt ovšem nemění nic na tom, že na něho asi jen tak nezapomenu a i když je vlastně tak trochu nechutný, úchylný, nepochopitelný a téměř nestravitelný, tak je taky poměrně působivý, atmosférický, depresivní, a jedinečný. Osobně si myslím že zde nešlo o pochopení jakéhosi příběhu, ale o celkové vnímání depresivní atmosféry a zvuků a všech těch různých deformit které se ve filmu objevují. Tak skandální film prostě nelze ohodnotit jinak. 80% ()
Ježíši Kriste! Zcela upřímně, jestli tato věc nezanechá žádné následky na mé duši, tak se budu hodně divit. Během sledování jsem se ve vzácných chvílích, kdy trochu zesláblo mé naprosté uhranutí, nachytával, jak sedím zkroucený a klepaje nohama okusuju si ruce v kolébavém rytmu imaginárního blues jak svěřenec sestry Ratchedové. Nevím o čem to bylo a nechci to zjistit, natož abych o tom filmu sám přemýšlel. Ne, chci na něj co nejrychleji zapomenout. Proč pak ten film hodnotím tak dobře? Protože funguje, což považuji za husarský kousek. A protože Jack Nance měl dostat Oskara. Bůh se mnou... ()