Příběh Alvina Straighta

Uh... komu konec nezamlží ani jedno oko, tak není člověkem... Tenhle příběh ,,o cestě a o překonání vlastní hrdosti'' mně dostal. Vrátil mně do mládí, kdy jsem hltal knihy J. Steinbecka a vybavily se mi jeho Toulky s Charleym. John ale jede jen tak, poznat Ameriku a lidi o nichž píše své knihy na rozdíl od Alvina. Pro něj je cesta katarzí. Je starý, ví že nemá už moc času, bilancuje a do toho se dozví, že jeho bratr je vážně nemocen. Bratr, se kterým se před lety nepohodl a od té doby se s ním neviděl. Nemá už řidičák a tak vyráží hlemýždím tempem na zahradní sekačce s vozíkem, který mu slouží jako provizorní obydlí. Jeho cesta Amerikou je hodně podobné té Steinbeckově. Potkává na ní různé lidi, ale převažují ti hodní. Nebojí se spát v kukuřičných polích, vždyť zažil válku v zákopech a to už člověka pak hned tak něco na stará kolena nevyděsí. Během té cesty zazní mnoho životních pravd starého muže, které však platí i pro naše životy... A v neposlední řadě je film vlastně i pomníkem jedné společnosti vyrábějící traktory a traktůrky co má ve znaku žlutého jelena :-) ! Příběh Alvina Straighta je přemýšlivá road movie zvolna ubíhající letními Státy, městy a městečky, cesta mezi lesy a obrovskými kukuřičnými poli ... Jen hlupák by se na ni prostřednictvím filmu také nevydal! Dávám za 5 matiček od převodovky. * * * * * (10.12.2018)

V komentári k filmu Mazacia hlava som napísal, že môjho rovesníka Davida Lyncha považujem za blázna. Inteligentného, kreatívneho, ale blázna. Príbeh Alvina Straighta potvrdzuje tento môj dojem iba čiastočne. Vyzerá to na road-movie, ktorá sa pohybuje rýchlosťou starej sekačky na trávu. A dokonalo diváka odrovná. Chvíľu je možné obdivovať zaujímavé scenérie Iowy a Wisconsinu, chvíľu je možné započúvať sa do Badalamentiho hudby i neúspešne hľadať hlbší zmysel v Straightových múdrostiach, ale absolvovať toho dve hodiny, to je na úrovni týrania diváka. Táto bizarná historka má podľa všetkého korene v skutočnej udalosti, ale film o tom nemusel byť nakrútený, čo nakoniec vyjadrujú aj moje dve hviezdičky. (28.05.2018)

"Na stáří je nejhorší, že si pamatujete, jaký je to bejt mladej." Film, kterej je pro mě výjimečnej už od mých šestnácti, kdy jsem ho poprvé viděl; film, kterej vleze za srdce a odmítá vylézt, i kdybyste si chtěli hrát na sebetvrdší chlapáky. David Lynch občas opouští svý surreálnem prosáklý doupě a dokazuje, že umí kráčet po stejný planetě, jako všichni ostatní - a vždycky to stojí za to. Straight Story je mocnou poctou stáří a lidskýmu životu; je vyprávěnkou o skutečných hodnotách a dávných zraněních, volajících po léčení. Když Alvin při epizodních eskapádách a setkáních bilancuje a odhaluje vlastní příběh, je extrémně těžký s ním nesoucítit, přestože přetéká zlozvykem a neojedinělou chybou všeho druhu. A kdo ne? Kdo jinej ti popíše průser i způsob jak se ho vyvarovat, než ten, kdo se ho dopustil? Kdo ti líp řekne, o čem to je a co tě pak provází? Kór když jsou ty zmíněný eskapády a setkání skoro všechny ojediněle skvělý. Tu přetejkaj bizarním humorem (jelen! bráchové!), tu poučujou (stopařka), tu nostalgicky rozjímají (váleční veteráni). Když k tomu přidáš baladickou Badalamentiho hudbu a spoustu nádherných záběrů pozdně letní Iowy, neodoláš. Téměř osmdesátiletej bejvalej kaskadér Richard Farnsworth si po zásluze vybojoval oscarovou nominaci a Sissy Spacek v roli mírně zaostalý dcery nezůstává pozadu. Závěrečná kratičká anabáze Harryho Deana Stantona je pak monumentálním završením týhle ždímačky slz pro chlapy a důkazem, že dobrej herec dokáže sakra hodně i na minutový ploše. Když starý oči symbolicky vzhlíží k nebi, kde už dávno nemůžou vidět žádný hvězdy, je vám jasný, že některý věci prostě chcete udělat správně. Tak STRAIGHT, jak jen to půjde... (18.06.2017)

Jsem opravdu neskutečně šťastnej, že existuje film, který je opakem světa, který nám prezentují media jako svět plný hnusu a zlých lidí, protože na světě je spousty krásy a jednou z nejkrásnějších záležitostí je upřimná čistota lidský duše. Pokud se najedne filmař/režisér, který toto dokáže převést do pohyblivých barevných obrazků, herci, kameraman a hudební skladatel, kteří jeho vizi sdílí a umí těmto pohliblivým obrázkům dát život, dát mu srdce, vznikne příběh plný citu a lidskosti na který se hrozně krásně kouká a ještě líp poslouchá. (19.07.2014)

Co jsem zatím viděl, tak ta "nejnormálnější" Lynchovka, bez všech zamotaností a podivností. Možna i proto, jak abnormální je ta cesta sama o sobě. Přesto (naštěstí) to má jasný jeho rukopis. Milý, lidský, vtipný, dojímavý film o stáří, rodině a tom, jak někdy právě ty nejnesmyslnější věci dají nejvíc perfekt smysl. Vůbec bych se nedivil občasnému repeté. (12.09.2017)