Režie:
Josef MachScénář:
Ivan OsvaldKamera:
Jan RothHudba:
Julius KalašHrají:
Saša Rašilov st., Jarmila Kurandová, Rudolf Hrušínský, Antonín Šůra, Stanislav Fišer, Alena Kreuzmannová, Ludmila Vostrčilová, Robert Vrchota (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Bývalý vrchní oficiál a nyní úředník bytového úřadu Odon Tříška je svérázný domácí diktátor, dbající na dobré mravy v rodině a pečlivě vykonávající práci. Leč přijde den, kdy se nervově zhroutí pod návalem razítkování. Rozhodne se získat ztracenou rovnováhu na dovolené, samozřejmě uprostřed početné rodiny. Netrvá dlouho a rodina, provázena řadou trampot, odjíždí na venkov, aniž tuší, že trable teprve začínají. Po nepříjemné peripetii v penzionu Harmonie se celá rodina včetně náhodného spolucestujícího Veleby ocitne v Kyšicích, kde jsou omylem považováni za očekávanou žňovou brigádu. Předseda Národního výboru rodinu okamžitě zapřáhne, a tak je pan oficiál nucen pomáhat při svážení obilí. Ač se zpočátku vzpírá, nakonec nejen přiloží ruku k dílu, ale dokonce najde v práci na poli zalíbení. Spokojeny jsou i jeho dcery Slávka a Boženka, které se zamilovaly, jedna do poručíka Vrány, který se svou jednotkou pomáhá při žních, a druhá do Veleby. Nakonec se zdá, že na čerstvém vzduchu pan Tříška zapomene na nevyrovnaný nervový stav, a on uvažuje, že by se do Kyšic odstěhoval na penzi. (TV Nova)
(více)Recenze (113)
Pedantského oficiála Tříšku jsem měl vždycky rád. Ne tak moc jako třeba postavu antikváře Kohouta, kterého hrál Jaroslav Marvan v Posledním mohykánovi, ale podobně. Na rozdíl od jiných lidí si nemyslím, že to je nějaký hrůzostrašný cholerický netvor (i když pod jednou střechou bych s ním, pravda, žít nechtěl) - spíš je to prostě člověk, který si žije ve svém vlastním světě podle vlastních pravidel, a dokud se mu tuhle jeho bublinu někdo nesnaží narušovat, je všechno v pořádku. A takovému přístupu docela rozumím. Nemluvě o tom, jak se dovedu vcítit do Tříškových uší týraných ohavným prozpěvováním pochodujících vojáků. Film je navíc plný výborných momentů a gagů (s kufry mezi tramvajemi), Saša Rašilov hlavu rodiny ztvárnil dokonale... A tolik proklínanou agitační zápletku oslavující dělnický lid jsem schopný ignorovat (případně si ji v hlavě přetvořit v jakousi příjemnější ódu na venkov). ()
Komunistická prasárna z padesátých let. Tato je však vtipná, milá a slunná. Rodina oficiála Tříšky je mi (předtím, než všichni vstoupili do KSČ) velmi sympatická, když například despotický (avšak ve skutečnosti velmi roztomilý) otec nutí ke zpěvu všechny své potomky u společných večeří jednou týdně, kde pravidelně všechny mentoruje. Werichovi jsem dal za pekaře 1*, tady mi to příjde o hvězdu míň útočné. Takže 2. ()
Jedna z prvních komediálních agitek. Po Jindřichu Plachtovi (a jeho panu Novákovi) se také Saša Rašilov musel přizpůsobit nové době. Pan oficiál Tříška i samotná účast Rašilova jsou spíše jakýmsi kompromisem mezi dřívějšími veselohrami a socialistickými agitkami. Saša Rašilov moc filmových příležitostí neměl, a tak je vzácná každá příležitost vidět ho v akci. Rukávy se zde nevyhrnují až tak vysoko a celé to budování probíhá v únosné míře. Nebýt vtlačení vojáků do příběhu a hudební soutěže na konci filmu, neměl bych v zásadě, co namítnout. ()
Režisér Josef Mach jen velmi těsně stihl dostat do kin tento pěkný film, kde vzájemná pomoc ještě byla o radosti. Obešli se bez soudruhování a sovětských poradců. (Následující film Racek má zpoždění se už budovatelské propagandě od ruských soudruhů vyhnout nemohl.) PS Josef Mach ale ještě dokázal za svou kariéru natočit zajímané věci, například výbornou krimi Na kolejích čeká vrah. ()
Tak se musím přiznat, že mě tenhle film moc nedostal. Jediný pan Rašilov byl výborný. Nemám problém s tím, že je to agitka. Mě se líbily i filmy Dovolená s Andělem a Anděl na horách, prostě ty filmy, umělci ani herci za to nemůžou, byla taková doba, ale ten děj postrádá víc vtipu. Nebýt pana Rašilova, nesmál bych se vůbec. Nezaujala mě ani hudba - klepity, klepity to nezachránilo. Takže není to špatný film, ale spíše průměrný. Na druhé straně si umím představit, že s panem Marvanem nebo Burianem by to tentokrát dopadlo zhruba stejně. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (14)
- Vozidlo, kterým rodina prchá z hotelu Harmonie ráno po zjištění, že ve městě jsou vojáci, je německý druhoválečný polopásový tahač DEMAG 7. (VinceCZ)
- Mlátička, kterou požívali na poli, byla značky Melichar. (Čiban)
- Film se nestihl dotočit během divadelních prázdnin a Rašilov by se musel vrátit do Národního divadla. Ředitel Barrandova měl ale příkaz film dokončit, a tak poslal herci telegram, že je v divadle omluven. Rašilov tedy filmoval dál a lest se projevila v momentě, když herci volala manželka, že ho v divadle shánějí. (jenik71)
Reklama