• Big Bear
    **

    Mzda strachu? Spíše Florenc 13:30 jsem si říkal, když jsem před filmem četl zdejší komenty a viděl první minuty filmu. Co na tom že RTO vystřídalal Tatrovka 111 s polním dělem. Hudební doprovod na garmošku a pitvoření herců bylo stejně dobové jako když Pepíček Beků řídil ,,Škodověnku'' do Varů. Naštěstí ale od poloviny film skutečně najede na vážnější notu a je celkem škoda, že na ní ještě chvilku ještě nevydržel. Je fajn, že 5 let od smrti Klémy už tvůrci neměli potřebu ve snímku jakkoliv agitovat a film se tváří spíše civilněji. Mladí vojáci koukají po ženských, velitelé se chovají celkem normálně a vůbec se ve filmu řeší takové normální věci. To snímku určitě dobře prospělo, já osobně se bál, že tam toho alespoň píď bude... To ale neznamená, že scénář nebyl debilní a že hlavní hrdina a zároveň velitel vozu předváděl naprostou neschopnost nejen jako velitel, ale i jako člověk. Na stranu druhou, rozkaz je rozkaz, tehdejší soudruzi velitelé byly gumy zelné, vyděšené imperialisty chřestícími atomovými zbraněmi a optikou padesátých let se na nedojetí na čas a místo dle rozkazu mohlo nahlížet všelijak... Takže Bůh suď! Je škoda, že v závěru se nedozvíme nic jak to bylo s osudy jednotlivých hrdinů dále (hlavně hocha z hájenky) a snad mi tam i chyběla (a nebo ne?) nějaká ta pochvala před nastoupenou jednotkou. Ale jak tak teď nad tím přemýšlím, tak vlastně spíše ne :-). Jak říkám, škoda, že té lepší poloviny nebylo více. Šel bych pak i výš s hodnocením. Dávám za mostní vzpěry. * *(2.4.2017)

  • Rodriguez
    ****

    Obsluha děla se těší na dovolenou, namísto toho jsou přesunutí na přehlídku do Prahy. Jenže cestou musí objíždět kalamitu způsobenou noční vychřicí a pak narazí na lesníka, který žáda pomoc pro svého syna, který potřebuje naléhavě doktora. Nakonec však musí urychleně do nemocnice, jenže na lesní cestě, kterou si chtějí zkrátit cestu je most, který neunese vojenskou tatru.... 70%(5.10.2016)

  • pytlik...
    ****

    Příjemné překvapení, příběh působil velice uvěřitelně a jak ze života. Neobsahoval žádné hloupé a klišéovité dialogy, jak bývá často zvykem u filmů z vojenského prostředí a z téhle doby (snad s výjimkou onoho "někdo má rád továrnu, já holt vojnu"). Herci hráli velice přirozeně a civilně (ano, i pro role vojáků je to druhé pochvala!) Velmi zajímavý byl také vnitřní boj, který se odehrával v onom mladém poručíkovi, mezi odosobněným zeleným myšlením na jedné straně, které dokázal narušit pouze sobecký sexuální pud projevující se ve snaze být včas na nádraží v Praze, a základními morálními hodnotami, které v sobě snad má každý normální člověk.(4.4.2014)

  • vypravěč
    *

    Strhující scéna přejezdu vojenského nákladního vozu přes dřevěný lesní most adjustovaná do odpudivého rádoby romantického příběhu korunovaného neuvěřitelným důstojnickým dilematem mezi záchranou lidského života a pokusem efektně svést blondýnku (ovšem výtečně ilustrujícím hodnoty a bojeschopnost lidově demokratické armády). Procházka zřejmě spojil (tj. znehodnotil) dva juvenilní, nedopsané scénáře v jeden. Škoda slin.(30.12.2014)

  • Gekacuk
    **

    NÁSLEDUJÍCÍ TEXT MŮŽE OBSAHOVAT SPOILER: Vojenské road movie aneb Jak se rodí hrdina. První realizovaný scénář Jana Procházky se ještě moc nepovedl. Režisér Josef Mach si s námětem moc práce nedal a nepomohl mu ani začínající pomocný režisér Antonín Kachlík. Docela slabý film, který se skoro celý odehrává na cestě. Posádka má za úkol dovézt dělo z Moravy do Prahy snad nějakému generálovi … (?). Asi to tak důležitý úkol nebude, když je svěřen do velení lampasákovi, který je velitelem útvaru minulou noc přistižen při běhu po cestě v dešti v uniformě ale bez kalhot. Zatímco se velitel posádky Zounar těší na setkání s dívkou, ostatní si cestu krátí pohvizdováním na děvčata a popíjením piva. Divák je nucen dlouhé minuty sledovat detail Miroslava Zounara (pozdějšího Gottwalda) a jeho nekonečné váhání, zda dát přednost záchraně lidského života nebo setkání s Valentinou Thielovou. Samozřejmě všichni ostatní už dávno vědí, co je třeba učinit, jen velitel Zounar neskutečně dlouho váhá. Nekonečné chvíle proseb a přemlouvání jenom film natahují. Nakonec se velitel Zounar rozhoupe a už ho nic nezastaví. Ani polorozpadlý most. K hrdinskému chování ho motivuje při tanci zraněná kráska Milena Dvorská, která nakonec v jeho srdci zvítězí. Lidský život zachraňují, ale přesto mají čas dávat veliteli hobla. Zounar je ve stresu, jestli splní rozkaz a doveze dělo včas. Řidič ovšem dokáže zázraky a všechno dobře dopadne. Za pár korun natočený jednoduchý uměle natahovaný film. „Komediální drama.“ Hodně spolupracovala armáda. Velitele útvaru hraje prvorepublikový milovník Gustav Nezval, řidiče náklaďáku pozdější režisér a tanečník Martin Ťapák. V posádce dominuje nenažraný Antonín Šůra, flákač Jaroslav Mareš a vojnu milující František Vicena. Že je hochům – záklaďákům přes 30 let, asi nikomu nevadí. Mareš má dokonce 37!!! Nešťastného hajného hraje typický brněnský herec Oldřich Vykypěl a Zounarova kamaráda Bohumil Švarc. Miniroličku hospodského si zahrál Jan Skopeček. Zounarovy hlášky: K dívce: „Víte, jak se říká dělostřelectvu? Bůh války.“ (Ve filmu se to opakuje 2 krát.) K Vicenovi po rvačce: „A ty soudruhu jako budoucí voják z povolání mi snad řekneš, kdo se začal prát?“ Pozdější aktivistický herec a politický činitel František Vicena (filmový Hitler) na posměch kamarádů reaguje přibližně takto: „Někdo má rád lesy, jiný pole, další továrnu. Mě se líbí vojna!“ 17. 4. 2014 přidávám 1 hvězdičku.(3.4.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace