Viva Maria!

Výborná anarchistická komédia, ktorá paroduje všetky formy autority. Priateľstvo a súdržnosť dvoch žien bojujúcich proti autoritám je aj dnes vo filmoch raritou, v roku 1965 bol doslova revolúciou. Voľnomyšlienkársky anarchizmus, aký film prezentuje, je ukážkou realizovania populárnej kultúry zidealizovaných radikálov a revolucionárskeho životného štýlu, prináša patričnú dávku akcie, sexu, rovnosti, dynamitov, zbraní a predovšetkým srandy. (17.08.2010)

Francouzský režisér Louis Malle netočí tradiční filmy, ale spíše jakési surreálné bizarnosti. Viva Maria! žel zůstala na půl cestě. A to na půl cestě mezi surreálnou hříčkou a jakýmsi odlehčeným, avšak dramatem. Úvod snímku je pojat jako kramářská píseň a dozvíme se o minulosti dívky (Brigitte Bardot), která coby Irka s otcem bojovala proti nenáviděným Angličanům a pomáhala vyhazovat do vzduchu jejich budovy, kasárna a mosty. Pokračovali s tím i v USA, kde byl otec vojáky zabit, a tak Maria utíká do Mexika. Zde se seznámí s kočovnou společností a její majitelkou (Jeanne Moreau). Když jí však místní vojsko, spřažené s místní církví, zabije milence, rozpoutají obě ženy občanskou válku. Dalo by se říci, že by film klidně mohl být pojat jako vážný námět. Malle jej však rozvádí ve svém stylu - tj. úletově, sem tam parodicky, surrealismu je zde minimálně, zato hodně vtípků - puška se zrcátkem, střílející za roh, cvičení holuby s výbušnými granáty, rozbité nástroje v mučírně, hlava v dlaních... Avšak pořád je to málo a film balancuje právě mezi dramatem a totální parodií, přičemž se nedokáže rozhodnout, kam se spíše přiklonit. Nehledě na to, že parodický je v prvních minutách a v poslední půlhodině a mezitím sledujeme hodně písničkových výstupů v kabaretu, jež po hodině začnou nudit, protože nic nového k ději nepřinášejí, a sledovat jen, jak se z mladé dívky postupně stává profesionální zpěvačka, nijak moc nezabaví. Kdysi jsem na ČT zahlédl jen závěr a ten se mi moc líbil. Teď, když jsem viděl film celý, jsem spíše zklamán nenaplněným potenciálem a jeho celkovou neujasněností. (21.10.2009)

K tomuto filmu jsem znal akorát hudbu, jejíž hlavní téma je podle mě jedno z nejlepších, co kdy pro film vzniklo. Mno a asi to tak zůstane, film nedrží pohromadě, na komedii je málo komediální, na drama málo dramatický a na parodii málo absurdní. Celé to do 2/3 plyne bez nějaké dějové kostry a když se začne něco dít, tak to skončí. (13.03.2023)

Geniální marketingový tah, obsadit a odhalit naráz Moreaovou a Bardotovou. Něco podobného později nevyšlo Lucu Bessonovi s Bandidas. Viva Maria! je každopádně až příliš odlehčenou komedii, sázející zbytečně dlouho právě na vnady titulních dam. Ty vystavují těla bez jakýchkoliv zábran a ve víru revoluce (vedené v té době nejspíš Zapatou) se ocitají teprve pod nátlakem okolností, nikoliv z vlastní iniciativy. Podobný přístup k ženským hrdinkám mne vede k podezření, že Malle chtěl vlastně bez špetky uměleckých ambicí totéž, co bude chtít naprostá většina diváků – potěšit své oko. 55% (17.09.2011)

Film, jemuž bych se podruhé asi už vyhnul. Brigitte Bardot a Jeanne Moreau jsou zde samozřejmě zcela oslňující (byť BB herecky nesahá JM ani po kotníky), ale jinak jsem v podstatě nepřišel na důvod, proč to chtít vidět. Film začíná celkem zajímavě, ale postupně sklouzává do roviny, která mě strašně nebavila - v podstatě od chvíle, kdy se ty dvě připletly k té revoluci, už byl můj zájem téměř na bodě mrazu a říkal jsem si u toho - ježíšmarjá, to muselo stát takovejch prachů, a přitom je to taková blbost. Toho komparzu, kterej se tam vyskytuje, těch historických kostýmů a výbuchů atd... Čili jak říkám - možnost vidět v jednom filmu mé dvě oblíbené francouzské herečky zněla velmi lákavě, ale nakonec mi ten film přišel bohužel příliš zdlouhavý, spíše nevtipný, a technickým provedením i herecky nepříliš zajímavý. (24.02.2018)