Mrtví neumírají

Na začátek začnu s jednou věcí: Nejsem fanoušek Jima Jarmusche. Řeknu to jinak- viděl jsem Patersona, kterej kromě skvělýho Adama Drivera v hlavní roli není v téměř ničem vůbec zajímavý a viděl jsem ještě jeho kraťas Káva a cigarety, který mi přišel hodně vydařený ovšem jeho celevečerní Kafe a cigára jsem pořád neviděl (i když bych vlastně strašně chtěl). Neviděl jsem ani Mrtvého muže, neviděl jsem ani Přežijí jen milenci, neviděl jsem ani Zlomené květiny... Neviděl jsem od něj kromě Patersona a Kávy a cigarety vůbec nic! Nejsem tedy Jarmuschovec. I přesto jsem se na jeho novinku těšil a i když úplně nesedla věrným Jarmuschovcům, těšil jsem se o poznání více, protože Paterson, ze kterého typičtí Jarmuschovci stříkali do nebes mě prostě nedostal a tohle by mi tedy mohlo sednout i jako ne-Jarmuschovci. Jenže to bohužel neklaplo! Říkám to nerad ale Mrtví neumírají jsou prostě zklamání. Avšak začnu kladně.... Jarmusch celé Mrtví neumírají pojal jako strašnou satyru, která se si hraje s nadsázkou, bez problému bourá čtvrtou zeď a celkově k zombie žánru přistupuje velmi originálně! Jenže co naplat když ta nadsázka a humor nefungují, vtipů spojených se čtvrtou zdí je ve finále příliš málo a celý ten koncept zombie žánr je tak domrven, že prostě nefunguje?! Mrtví neumírají bohužel nejsou dobrým filmem. Nebál bych se ten film nazvat debilním. Ale tím způsobem bylo to tak debilní, že jsem se prostě neskutečně bavil. Bylo to jenom debilní.... Humor nefunguje, horrorová atmosféra nefunguje a když dojde na akci tak nefunguje ani ta. Jarmusch nezvládá ani jednu z těchto tří věci na kterých by film měl stát a je to problém. Míchá to žánry rozhodně nepřirozeně a nefunguje to ani komedie ani jako horror. Je slušné zmínit fakt, že je Jarmusch označován jako král nezávislého filmu. A Mrtví neumírají jsou nezávislým filmem. Jenže i u takového Patersona měl člověk alespoň pocit, že se Jarmusch snaží. Tady to prostě tak nevypadá a působí to velice jasně, že nesnažil. Je až smutné,že zombie filmy staré třeba až 50 let vypadají ve finále líp než celé Mrtví neumírají. Zombie make-up je hrozně odfláklý, nezvládnutý a z nějakého důvodu místo krve teče/chrlí zombíkům z hlavy kouř. Ten film proboha nemá ani žádnou myšlenku, hlubší smysl. Celou dobu jsem doufal, že se Jarmusch plánoval nějaké poselství o rasizmu, xenofobií nebo klidně ekologii. Ale nepřijde nic. Jestli jsem si ve finále měl největší myšlenku odnést z toho, že jsou mravenci podobně divoké bestie jako zombie a byl to záměr tak se ti Jime Jarsmuschi omlouvám. Jenže mě se tomu chlapče nechce věřit! Já bych hrozně rád věřil tomu, že Jarmusch ten film nemyslí vážně a úmyslně natočil jakýsi podivný pokus o parodii (ze které ve finále zmizel všechen humor). Jenže tomu nevěřím... věřím, že celý děj a zpracování Mrtví neumírají Jarmusch myslel vážně. A já bych mu to vlastně i v klidu žral.... Kdyby tam do prdele nenapsal tolik skvělých herců, kteří jsou nuceni číst dialogy o ničem a čtou je tak znuděně a bez energie, že snad do toho šli jen kvůli tomu, že jim přišlo blbé říct Jarmuschovi ne. Teď bych jen v rychlosti analyzoval hlavní postavy filmu: 3 policisté (dva muži, jedna žena) + patoložka Rasistický farmářský buran Majitel železářství Podivínský pumpař, který je fanouškem filmů a ví o nich vše 3 hipsteři (z Cleverandu) Jeden poustevník, který se na začátku pokusí oba hlavní policisty zastřelit a poté jen tak prochází dějem a komentuje jak je vše kolem divné (je vlastně takový divák, který sleduje celý film v kině) Po skončení filmu se u mně objevili nějaké hodně důležité otázky: Proč tam byl ten rasistický farmářský buran? Proč tam byl ten majitel železářství? Proč tam byl ten podivínský pumpař? Proč tam byli ti 3 hipsteři? Proč tam do prdele byl ten poustevník?!!!!! Většina postav je absolutně zbytečná nebo totálně nezajímavá. Především všichni herci působí znuděně a působí to doslova tak jako kdyby měli při natáčení scénář v ruce a jen ho bez emocí předčítali. Ten film má v tomhle ohledu dvě zásadní výjimky: Tildu Swinton, která jako patoložka s katanou v ruce zároveň dokáže prodat každou větu ve scénáři a Adam Driver, kterej je prostě super všude, všechny filmy táhne svým zjevem nahoru a když říká slovo ,,Ghouls´´ je to prostě slast. Jenže chudák Bill Murray prostě působí neskutečně znuděně, unaveně a působí jako by ho to vůbec nebavilo. Jestli to tak mělo být a Murray tak dokonale zahrál tak co měl tak se omlouvám. Já bych si spíš ale vsadil na tu první variantu... A to samé se bohužel dá říct i o Steveovi Buscemim nebo Danny Gloverovi. A především fakt, že je Steve Buscemi rasistický farmářský buran v celém scénáři nikam nevede. Jarsmuch několikrát dokonce zajde tak daleko a opakuje pořád dokonalé stejné vtipy, natočené úplně stejně, používající téměř stejné záběry a celé to působí jako by to snad podruhé mělo být vtipnější než napoprvé (když i to vtipné nebylo!) a překvapivě to vůbec nefunguje. Jediné stránky humoru, které vlastně v Mrtví neumírají fungujou jsou přesně ty kdy se boří čtvrtá zeď, Adam Driver poznamenává, že mu Jim Jarsmuch dal přečíst celý scénář a tudíž ví jak celý film skončí na což Bill Murray zareaguje tak, že řekne, že je Jim kokot. Já to neřekl, takže ti Bille díky, že jsi to v rámci tohohle filmu použil za mně. A díky Chloe Sevigny, která mé téměř před koncem hysterák o tom jako už to celé nezvládá a chce konec. Jestli je na tom filmu opravdu něco zajímavé tak ten fakt, že se občas divák a postava filmu shodnou. Kéž by to jen fakt byl ten záměr! a píseň The Dead Don't Die od Sturgilla Simpsona může být chytlavá jak chce, ale pouštět jí šestkrát během celého filmu je prostě moc. A ani Bill Murray vyhazující CD s písní z okna to nezachrání. V téměř všech ohledech nezajímavý film, který se dá brát jenom pouze pokud se budete tvářit, že si někdo sakra chtěl z někoho vystřelit a nabídl filmovou šílenost, která je zároveň tak šíleně odfláklá (skript asi chyběl), že člověk žasne. Jarmuschovi ostatní filmy doženu rád, tohle se ale šíleně nepovedlo a nezachrání to ani Adam Driver se Star Wars klíčenkou. Ani Adam Driver v pidi autíčku. Ani Adam Driver provolávající slovo Ghouls! (05.07.2019) (méně) (více)

NEVIDĚT ZLO NESLYŠET ZLO, ani když to říká Jarmusch. ***** Je to odvážný film, ironický a ani ne nijak složitě metaforický, a silně beznadějný. Jenom cynický není. A není ani absurdní ani mystický ani surreálný, a i proto to není žádný prvoplánový žánrový film o zombiech (a nedává smysl ho do té kategorie strkat a pokoušet ho s béčkovými horory a jejich postupy, jak budují překvapení a napětí, srovnávat - tenhle film si z nich dělá srandu, využívá je prakticky, alegoricky, nepokrytě, k nepřekvapivému, lakonickému vykreslení naší vlastní tísnivé situace ve světě, ke společenské kritice - a k ukázání toho, jak lhostejně se s ní smiřujeme, přes alarmující zprávy, které by nás měl zvedat ze židlí - a extrapoluje, kam nás takový přístup dovede už za pár měsíců. A zřejmě bez nadsázky. ***** Stejně jako nebyl žánrový film o zombiech Úsvit mrtvých (1978), i tohle je prostě hořce nemilosrdná společenská kritika, navazující a posunutá do dnešního alarmujícího stavu, kritika nesmyslného a děsivého propadnutí konzumu, která v posunu do aktuální reality světa bohužel dosti věcně a přiměřeně reálně zhodnocuje a vykresluje naši bezprostředně očekávatelnou budoucnost. Jarmusch natočil dno beznaděje, kam se už dneska společně hromadně propadáme, abychom si to mohli zblízka osahat, jak se budeme cítit, jak budeme reagovat, jak nebudeme moci uniknout, až přijde na věc a za pár let překročíme horizont poslední naděje na záchranu biodiverzity a udržitelného života na téhle planetě, a co to s námi a našimi hodnotami udělá dál - a ono už to z lidí dělá hyeny dnes, když se nechtějí dostatečně měnit, když nechtějí zachraňovat a pomáhat, ale pokrytecky si namlouvají, že se to všechno nějak samo srovná i bez jejich přispění, i navzdory jim a jejich ignoranci a krátkozrakému sobectví. ***** Jarmusch natočil i moje od roku 2008 dlouhodobě sílící beznadějné pocity z lidí kolem mě, z jejich nezájmu, nevole, nedůslednosti a pokryteckého starání se jen o sebe, vlastní sebezáchovu, kariéru a "rodinu", za kterou se považuje jen několik vybraných jedinců, natočil dost jednoznačnou vizi, jak to tady mezi námi bude brzy vypadat zblízka úplně všude, pokud lidi budou vytrvale dál nadřazovat konzum a vlastní pohodlí trvalým hodnotám a nezištné lásce a dobrotě a veřejnému a vespolnému prospívání všeho dohromady, života v souladu s prostředím. ****** Na jednu stranu je dost těžké pochopit, že to poselství, které z filmu neustále řve obrazem i slovem, všichni diváci vytěsňují, viz i komentáře na ČSFD a recenze - a to i přes ten závěrečný monolog poustevníka Boba, který musí pochopit i nejnatvrdlejší kořen, na druhou stranu je to typická neracionální reakce lidí, kteří se stydí za vznešené myšlenky, protože by jim komplikovaly život, kdyby se podle nich měli sami umravnit. Protože Jarmusch tím filmem ryje do každého, kdo staví hmotný prospěch a vlastní zájmy a obyčejné pohodlí nebo sebezáchovu nad alarmující stav světa, který už na nás přitom dávno dopadá. Nikdo s nikým nemluví dostatečně otevřeně a upřímně, dostatečný počet lidí nespolupracuje na prospěšných věcech, aniž by měli vlastní sobecké motivace, nepěstují se v dostatečné míře jiné než pragmatické a povrchní vztahy, nepečujeme dost o vzájemné porozumění ani o porozumění důsledkům našich činností, včetně těch pracovních, aby nás to měnilo, ale jakmile nám někdo platí, ochotně a zaslepeně děláme věci, které ničí hodnoty, smysl samotné práce, morální společnost i zdraví planety - jsme koupení, a tak nepečujeme, ale ničíme - a odnášejí to už nejen staří lidé, malé děti, příroda, vzájemná komunikace, bezpečné a důvěrné vztahy, mezilidské závazky, naše zdraví duševní i fyzické, naše schopnosti mít svědomí a zdravý úsudek, ale nakonec my všichni jako celek, celá společnost, kvalitou a prognózou dalšího života, jako bumerangem do týla. Ale nikdo se nechce změnit, ne tak vážně, ne tak moc, aby měl čisté svědomí, tak proč o Jarmuschovi raději pohodlně pokrytecky nenapsat, že natočil bláznivý letní biják pro legraci a bez vážnějších myšlenek. Nic není dál od pravdy. To, že tu strašlivou zkázu, do které se řítíme, natočil ironicky, neznamená, že ve svém posledním varování nemyslí každé slovo i scénu úplně vážně. Ukazuje nám reálně, jak nevěřícně budeme reagovat, až půjdeme doopravdy do kopru a nebudou zdroje, léky, jídlo, nebude na koho se obrátit, nebude kam před tím utéct. Bude to všude bezprostředně: zkáza, bolest, vědomí marnosti, bídného zanikání bez záchrany, bez pomoci, za možností nápravy, nesmyslnost a absurdita a beznaděj jako sklízené plody našeho vytrvale zaslepeného zrůdného setí jedovatých semen a nezodpovědného ničení. ***** Pro mě to je navíc zcela v řádu jeho filmů: od filmu o nedozírné moci soustředěného zušlechtěného asketického jednotlivce a od svědomí oproštěné klinické nedozírné moci nadnárodních koncernů ovlivňujících stav a osud světa, kdy ukazuje zcela doslovně "hranice ovládání", v novodobém samurajském filmu jogína proti organizacím sbíhajícím se k pomyslnému hlavnímu magnátovi (ale přitom nevíme jistě, na čí straně onen bojovník je, jestli univerzálního duchovního dobra, nebo jen jiného organizovaného zla), přes další už vyloženě nekrypticky metaforický snímek Přežijí jen milenci o trvalých hodnotách, které má smysl v čase pěstovat celá staletí kontinuálně, a na rozdíl od konzumu budou člověka zušlechťovat donekonečna, neboť donekonečna je možné hodnotně ladit vztahy mezi živými bytostmi a smysluplně prohlubovat láskyplné, soustředěné porozumění živému světu až po tenhle film, který varuje před tím krátkým koncem, kam nás zavede ta opačná cesta konzumu a pošlapávání hodnot. ***** Žijeme v době, kdy jako na běžícím páse vycházejí po celém světě takovéhle alarmující, děsivými fakty podložené články - a každý, kdo se trochu pohybuje v dokumentaristice nebo se věnuje sociálním a klimatickým otázkám, stejně jako odborníci v mnoha dalších pomáhacích oblastech a vědních oborech, kam podobné alarmující informace prosakují v konkrétních jevech, protože už je to skrze spojitosti patrné všude, ví, že nejsou nijak přehnané ani přitažené za vlasy: https://a2larm.cz/2019/06/pohled-do-propasti/ - takže komentáře, které píší o letním rozverném bijáku, vypadají v reálných souvislostech dětinsky alibisticky, a pokud mám z něčeho husí kůži, protože to má nádech hororu, tak jsou to právě ony, a ne snímek samotný - z něj na mě naopak dýchla nepatrná naděje, že ještě někdo chytrý a slavný vidí reálný stav věcí, připouští to veřejně a stojí mu za to pokoušet se nás varovat, zburcovat. I když možná už je to jen hořký výsměch z přetlaku zoufalství, příprava na horor budoucnosti z nevíry v lidi kolem sebe, že by se to právě s nimi ještě dalo odvrátit - a ty pokrytecké reakce a vytěsňování, s nimiž jeho snímek není přijat ve své obnažené výpovědi, tomu bohužel dávají za pravdu. Je mi právě takhle smutno a zle. *~ (17.07.2019) (méně) (více)