Kočky

Vynikající! Od první vteřiny pohlcující a vysloveně nadsmyslový zážitek - kamera začíná epickou jízdou přes Euroasii, aby podtrhla historickou kulturní dominanci tohoto kontinentu, načež začíná pečlivě snímaný prostor, jehož atmosféru umocňuje strhující orchestrální hudba, narušovat postupně gradované sdělení, jehož empirická i čistě praktická hodnota sahá až k okolnímu vesmíru. Vyprávění se poté stabilizuje a za husinu nahánějícího znění pozounů, houslí, bas a bubnů z různých kuktur se dospěje až k finálnímu výjevu, při kterém nejednoho diváka zarazí, jak rychle to celé uteklo a jak bezchybné se to jeví. .... Cats je hrozná ztráta času, a tak jsem raději oslavně zanalyzoval úvodní logo studia Universal, které celý film strčí do kapsy. ___ Ale přeci jen si pár slov na kočičí adresu neodpustím - já oceňuji a věřím tomu, že za tím bylo spoustu práce, a nasvícení či inscenace některých scén jsou moc pěkné, ale hlavní problém jsem měl už po pár minutách s tím, že takovou dějově nezajímavou a otravnou kravinu vůbec někdo cpe za víc jak sto mega do kin a čeká fanfáry. Když přitom nechá diváka čumět na lidské ruce přejíždějící přes kočičí boky a poslouchat písničky, jejichž melodie se zapomíná už během toho, co zní. Plusem je alespoň roztomilá hlavní hrdinka, kterou bych si večer vzal na hotelový pokoj i s vědomím, že ocasy tam budeme mít oba (že bych pak někde v tom kožíšku těžko našel nějaké potěšení, je věc druhá - film je samozřejmě vizuálně přístupný i pro děti, i když by neměl být - hrozí zakrnění sexuální potence, víry ve zdravé dospívání i kulturního vkusu). (26.03.2020)

Někdy se těm hodnocením na čsfd nedá než divit. Moje oblíbený příklady jsou třeba Prometheus potažmo Alien:Covenant, který naprosto zbožňuju a na databázi se topí někde v modrých číslech. Nebo malý drama London, s jedním z nejlepších dialogů mezi Jessicou Biel a Chrisem Evansem je taky někde pod hranicí 65%. A teď jsou tady tyhle Kočky. Je to předělanej muzikál z devadesátek, je celej v novym hábitu s efektama, hudbou, choreoškama a tak. Zdají se na první pohled, že si s nima někdo dal práci a po všech těch La La Landech a Greatest Showmanech trhne další kasu. Protože trailer je celkem v pohodě a naznačuje že pokud zrovna nemáte náladu na luštění kódu Enigmy, bude tohle oddechovka právě pro vás. No prostě hodnocení 37% se zdá být nesmysl a tenhle muzikál si ho nespíš nezaslouží. Jenže po tom, co jsem film (skoro) celý shlédnul v kině, vůbec nechápu, jak ho někdo soudnej mohl ohodnotit známkou lepší než "odpad!" ? Upřímně jsem si poprvé v kině připadal jako za trest a kdybych si idiot nesedl doprosřed sálu a nemusel přelejzat všechny popkorny, co přišli taky na vstupný zdarma stejně jako já, tak bych byl pryč dřív než jsem stačil usnout. Je sice pravda, že muzikálum rozumím asi jako Kateřina Kristelová obloukovýmu svařování, ale už jsem jich pár viděl a nikdy sem si při nich nepřipadal jako slimák, když ho posolíte. Netroufám si říct, jeslti je vůbec objektivní hodnotit tenhle pfffwtf jako film, protože s filmem měl společného asi tolik jako má plíseň na camembertu s dotacema pro Agrofert. Zkrátka a dobře se na to nedá koukat, protože se všechno děje v jednom studiu se stejnými třemi herci, hudba krom toho že se neustále opakuje je neposlouchatelná a co je nejhorší, že nikdy nepřestane hrát. Rád bych třeba vypíchnul pár situací, který mě nadzvedly, ale ani ty bych nenašel, protože celý muzikál je jedna velká chyba. Pokud byste si jej pustili odzadu dopředu tak nepoznáte rozdíl. Tímto bych chtěl poděkovat Rickymu Gervaisovi, že se o tomhle filmu jedním slovem zmínil v úvodní řeci na glóbech a uštědřil mi tak lekci. Bez jeho zmínky bych totiž na tohle nikdy nešel a to by bývalo bylo nejlepší co sem pro sebe letos udělal. (09.01.2020)

Filmové muzikály jsem nikdy příliš nevyhledával, ale tak nějak jsem si i přes všeobecnou kritiku právě na Cats řekl, že bych tomu mohl dát šanci a třeba dostanu druhého The Greatest Showman, který mě totálně ohromil a dodnes okupuje mou Top 10. Očekávaně se ale samozřejmě příjemné překvapení nekonalo, a i když bych to tedy jako většina ostatních zas až za takový úplný průser neoznačoval, tak pravdou je, že mě vlastně nenapadá, co na Cats hodnotit alespoň trochu pozitivně. Snad jen poměrně sympatické obsazení a samotné namaskování většiny ,,koček,, , ale to je spíš jen důvod, abych měl vůbec co zmínit. Zbytek je jinak ale vážně dost těžké vnímat alespoň trochu nějak dobře, jelikož nevím, jak to sice především po dějové a hudební stránce funguje na jevišti, ale ve filmu to je obrovská nuda. Veškerá taneční čísla tedy ještě docela ušla, respektive bych si je dokonce dovolil označit za docela zábavné, ale zápletka, jestli to lze v tomto případě tedy vůbec tak označit, to je bída s nouzí, jedním slovem od začátku do konce trápení, bez tempa, bez zájmu, bez čehokoliv. No a co se hudby, možná toho nejdůležitějšího v tomto filmu týče, tak to považuji za největší negativum, a přestože opět nemohu porovnávat s divadelním zpracováním, tak zde mě oslovili maximálně dvě písně, a to ještě jen taktak, zbytek z mé strany ale krutý nezájem. Cats tudíž zkrátka opravdu není zábavný filmový muzikál, natož pak film jako takový, nefunguje prakticky v žádném ohledu, a tak to všeobecné rozčarování tentokrát poměrně chápu a sdílím ho. (22.03.2022)

Chtěl jsem si prostě jen dokázat, že jsem drsňák a zpívající lidi v chlupatých teplákových soupravách předstírající, že jsou kočky mne nemohou vystrašit. Zmýlil jsem se! Mohlo to být alespoň sexy, nebýt toho, že všechny kočičí ženy mají potlačené (stažené) ňadra, protože kočky přeci kozy nemají. Prapodivná mluva (překlad), plejáda slavných herců, kteří jdou i přes maskování poznat, včetně té nejvypasenější a mnou oblíbené číče Rebelky Wilson. Milovníci koček by se měli Kočkám ovšem vyhnout. (20.03.2022)

Ok.... zaprvé je třeba uvést, že muzikály jsem kromě výjimek jako Bídnící a Sweeney Todd nikdy moc nemusel a stále k nim mám poměrně ambivalentní vztah (ale učím se, učím). O muzikálu Cats jsem před shlídnutím filmu věděl maximálně tak to, že jsou v něm kočky a že by měl bejt hodně známej. Toť vše. Od filmu Cats jsem teda po všem tom hodnocení čekal absolutní trash, na všech frontách nezvládnutej a xmrti nudnej.... no, nenudil jsem se. Popravdě? Docela jsem se i bavil. Jasně, tuna scén je vizuálně naprosto otřesných (ikdyž je to taková roztomilá otřesnost), obsahuje to hrozně moc filmařských chyb (na popelnice měnící velikost asi jen tak nezapomenu - na druhou stranu se ten film nedá brát moc vážně, tak proč bych měl brát vážně tohle?), celej feel filmu je ochlupeně dekadentní a má to asi tak 50x větší LSD potenciál než SpongeBob nebo Mandy s Nickem Cagem. Mojí nesmírnou výhodou je ale to, že to nemám moc s čím porovnávat a takže nemám absolutní tušení, jak moc je to oproti předloze zprzněný a nemám nutkání to brát tak vážně. S tímto mocným nástrojem jsem dostal hodinu a třičtvrtě fakt mile ujetý zábavy, několika megaskvělých písniček (ke kterým bych se v tomhle podání klidně rád vrátil - hlavně ke scénám s Jennifer Hudson), Jamese Cordena jako fat pussy (mrk Ricky Gervais) a naprostej vlhkej sen pro furríky. Postavy me bavily, herci si to užívali, Tom Hooper si natočil Spy Kids svojí kariéry a já se necítím pohoršeně, což je víc, než bych kdy čekal. Guilty pleasure (proto takové hodnocení z mojí strany) posledních let o kterém mohu směle říct, že kdyby to někdo pustil do pozadí na narozeninový párty nebo vánočním/novoročním večírku, vůbec, ale vůbec by mi to nevadilo. (25.11.2020)