Princezna zakletá v čase

"No... tak já jsem tady asi do počtu." Hezky česky - Tak to mi teda vyndej! Ehm. Vůbec bych nečekal, že mě takto osloví český počin. V kině už vůbec ne. Ty bych mohl spočítat na prstech jedné ruky. Ovšem tahle česká pohádka má absolutně neuvěřitelný sexappeal! To, že nápad si bere z Groundhog Day (1993) mi není proti srsti, naopak. Vizualizace je naprosto parádní a soundtrack je výborný! Příběh je mi sympatický, byl vtipný a hlavně mě bavil po celou dobou. Takže délka dvou hodin mi nevadila. Naopak to vnímám, že se mi režisér trefil absolutně do vkusu a mám svoji novou Vánoční pohádku. I když se mi příběh líbil a je vidět, že se tvůrci inspirovali všude možně, tak výsledek je slepenec těch nejlepších kousků. (Snad jen ten Avengers moment si mohli odpustit.) To, co je ale na filmu to nejlepší, tak jsou jistě herci. Na to, že zde nehraje oblíbený Trojan či Töpfer, tak můžeme slyšet alespoň oblíbeného Dvořáka jako Ústa pravdy. Princezna je velmi sympatická Natálka Germani a princ fešácký Marek Lambora. Nebo naopak? Každopádně na to, že oba vidím poprvé, tak jim tleskám. Oba jsou sympatičtí až běda. Největší poklad je však Eliška Křenková. Protože od této chvíle ji považuji za jednu z nejkrásnějších a nejoblíbenějších českých hereček. Rozhodně se v budoucnu podívám na její další filmy. Takže i když jsem si nebyl novou českou pohádkou jistý, tak nemohl bych se mýlit více. Tohle je nejlepší český počin od Anděla páně! (89 %) (10.10.2020)

Snaha se cení. Ale ta úvodní půlhodina, kterou jsem musel Princezně zakleté v čase doslova obětovat, aby se začalo něco zajímavějšího dít, ta půlhodina byla nesmírně dlouhá až otravná. Zbytek filmu nicméně měl sympatický fantasy šmrnc (bohužel co chvíli něčím shozený) a potěšila mě civilnost hlavních hrdinů. Už méně potěšující byla bohužel celá zápletka včetně obligátního "co, kdo, kdy a proč" a některé vedlejší, zhola zbytečné postavy. Před uvedením do kin udělal neodbytný marketing z Princezny zakleté v čase málem hollywoodskou podívanou, jenže nic takového se nekoná, jakkoliv se o to hlavně výprava snaží. (06.06.2021)

„TY MĚ JAKO POŘÁD NEMILUJEŠ?…“ ///    Princezna je na můj vkus trochu asexuální, ale furt lepší „dneska“ takhle, než příště s nějakým „Alžbětkem“. Ten nápad s „vopakovačkou“ našroubovanej na českou pohádku – to voceňuju. Stejně jako to, že (ty vole, v český pohádce!) neznám většinu herců. Vobčas to působí lacině (ale kde furt brát ty prachy?), vobčas zase tak nějak zvláštně (třeba finále), ale je to tady samej CGI efekt, takže by snad parchanti (přiměřenýho věku) mohli bejt spokojený.   ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Prožívám dnešek furt dokola… (Kurva i ty Tome?). 2.) Chcu oprášit starý hodnoty... (tak třeba…držet slovo…hubu…).       /// PŘÍBĚH  ***  HUMOR  *  AKCE  *  NAPĚTÍ  ne (18.09.2021)

Dvě nejkyselejší a princezna Lambora. Vyjma Veroniky Freimanové, která je příjemnou, hezky hrající ozdobou každého počinu a Marka, který se do pohádky přirozeně hodí, pročež je příjemný, neoplývá arogancí typu Dyka, doslova pohádkový týpek, hraje dobře jen strážný vpravo, Křenková ze sebe vyrazila až dvě herecké polohy, jednu lze nazvat „nádech", druhou „výdech“, artikulace taky stále na ránu, druhým prknem je nesympatická princezna, které po roli šlapky v Amnestiích akorát vypáčili z držky žvýkačku, na svém projevu nezměnila lautr nic, a kozy tohle všechno nezachrání. Při pohledu na ty dvě si člověk rád zavzpomíná na pohádkově rozkošnou Khek Kubařovou nebo Zuzi Kajnarovou, a asi si nafackuju, protože v nejvypjatějších okamžicích i na tu příšernou Lucku Vondráčkovou, a to je co říct! Germáni zde hrají dvacku, přičemž v reále je tato stará-mladá, vizuálně stará i na svůj přiznaný věk a to tak, že fest, čili dvacetilatá princeznička vůbec ne, pánové Révai a čaroděj pro změnu hrají starce, no šaloné celé, přičemž příběh špatný nebyl, Hromnice ani runice mě nijak nepohoršovaly. Dvě za jízdu na koních, parádní Simonu Zmrzlou a několik čárymáry, děcka to ale nedokoukaly. Říkaly cosi o nudě, frňákovníku a Bosaně ze Tří veteránů. Dospěláci se k cíli dokopali jen ze srandy. Soudě dle místních ohlasů se může zdát, že pohádkovému publiku stačí skutečně málo. Třeba mizerné postsynchrony a ze dva ze tři letecké záběry na zámek. Njn., není každá Alena Vránová. Myslím tu nádhernou Alenu Vránovou, která když si dupla nožičkou s výkřikem: "Zavaž mi střevíček!", miloval tu namyšlenou nánu každý, že? (31.03.2021)

„Čas je tvým služebníkem, využij ho moudře.“ Tak, a já si tu pětihvězdu k pohádce, kde „jen láska silnější než strach, může zlomit strašlivou kletbu“, dám. Třeba to pomůže a zlomí se ta zoufalá kletba našich současných filmových a televizních pohádek už doopravdy (no, neříkejte mi, že to není kletba, nebo přinejmenším prokletí). Vždyť naše vrcholné pohádky charakterizují slova: „bylo – nebylo, v minulém století v zemi československé…“. Na svět přišlo ještě několik málo životaschopných pohrobků po rozpadu na dva samostatné suverénní státy, ale i z těch bylo jen nemnoho opravdu dobrých, dosahujících velikostí svých moudrých a vtipných předků. Princezna v čase zakletá mi připadala jako zjevení naděje, jako ne černá, ale očistná bouře, co vyčistí vzduch a ukáže svět krásnější a barevnější. Po dlouhé době hlavní hrdinové, princ a princezna, vypadali FAKT jako princ a princezna (zvlášť s princi to bylo poslední léta opravdu špatné, nějak se nám, chlapci, zkrátka nerodili), příběh se zajímavou zápletkou, dobře, pohádkově, ne hloupě, napsaný scénář s normálními dialogy (prakticky téměř neobsahovaly jakoukoliv známku stupidity), zajímavý hudební doprovod, krásné, fakt pohádkové záběry, krásné exteriéry. Jen rozjezd se mi zdál trochu pomalý a ten vtip, na který jsme zvyklí, ten tam taky až tak není, což ovšem na druhou stranu nemusí být na škodu, neumím-li to s humorem, radši žádný než špatný. Už loni nám vysvitla Vánoční Hvězda, doufejme, že už se začíná rozednívat. (29.11.2021)