Tiché místo: Část II

„Můžu se tě na něco zeptat? Když jsi vídal ten plamen noc, co noc, věděl jsi, že je to on?“ - „Ano.“ - „A vůbec tě nenapadlo pro nás jít?!“ - „Ne. Lidi, co zůstali, co se z nich stalo…ty to nevíš, viď? Já jo. Zachraňovat takový lidi nestojí za to.“ Anebo se přece jen najde někdo, kdo stojí za záchranu? Zbytečně nastavovaná kaše? Ne v tomto případě! Hádám, že nemalá část publika se musela před zhlédnutím filmu ptát na totéž. Jenže Krasinski se překonal. Nečekal jsem to, ale dvojka se jedničce nejen s přehledem vyrovnává, ale dokonce ji i mírně převyšuje. Prakticky jediným zdrojem mé nespokojenosti byl Marcus (jehož chování jsem si sám pro sebe marně ospravedlňoval absolvovanou lobotomií, ehm). Ale jinak? Napětí, lekačky, atmosféra, práce se zvukem a tichem…všechno znovu více než povedené. Někomu asi bude vadit, že se i přes vložený začátek z minulosti nedočkal odpovědí na některé otázky. Což ještě může být napraveno. Na druhou stranu, ono to louhování nepůjde donekonečna, že…prozatím zůstávám na 4*. (18.07.2021)

"There are people out there. People worth saving." ______ Narozdíl od prvního dílu už pokračování hororové hitovky 'Tiché místo' sice nemá onen signifikantní moment překvapení, ale stále jako málokterý žánrový souputník neskutečně inovativně operuje s diegetickými prvky a normativy postapokalyptickýho mikrosvěta, kde byť jediný rámus znamená okamžitý ortel smrti. Režisér a scenárista John Krasinski, manžel jedné z protagonistek Emily Blunt, navazuje přesně tam, kde jednička kontroverzně skončila, a jako minule opět nabízí velice konzistentní a z hlediska koncepce nesmírně originální žánrovou podívanou - ačkoliv je oproti předchozímu dílu míň komorní, zato víc akčnější a všeobecně dobrodružnější, díky čemuž divák společně s protagonisty zkoumá kontury onoho fikčního univerza a prohlubuje tak jeho kuriózní komplexnost. Akorát místo dospělých, kteří byli u kormidla v prvním díle, nyní v mnoha případech přebírají otěže děti, na kterých stojí jak příběh, tak i herectví - k nim se připojila herecká posila v čele s irským sympaťákem Cillianem Murphym, který si celý film mimoděk a zcela legitimně krade pro sebe.... 'Quiet Place Part II' má nesčetný množství superlativ který nelze vynachválit, ale stěžejním gró je opětovně doopravdy geniální práce se zvukovou složkou a principem ticha, s čímž se automaticky pojí perfektní využití šponování napětí umocněné bravurním soundtrackem Marca Beltramiho - divák je posléze sám připosrán strachy, aby pod nátlakem adrenalinu nevydal byť jedinou hlásku - což platí dvojnásob pro neuvěřitelně napínavý finále, z něhož jsem si málem urval obě koule.... Tenhle filmový experiment by si upřímně řečeno nejlíp zasloužil samostatnou seriálovou adaptaci od Netflixu - nejen z toho důvodu, že expanze tohoto dystopickýho univerza má nezměrný potenciál - navíc metráž 97 minut je pro celovečerák kurevsky málo. Snímek se samozřejmě nevyhne typickým žánrovým klišé ani scenáristickým koninám, který jsou fakticky jedinou vadou na kráse, ale nehledě na negativa je druhá část 'Tichého místa' bez jakýchkoliv pochyb nadstandard hororovýho žánru, nezapomenutelný akustický zážitek, a celkově plnohodnotný sequel tematizující sílu lidský rezilience, na jehož závěrečný akt se mimořádně těším. Lepší rodinný film který je zároveň alegorií o tom, že děti jsou patrony budoucnosti a médium zvaný rádio umíráček rozhodně nehlásí, letos nehledejte - myšleno (ne)ironicky.... // VERDIKT: svět patří dětem. 8,6 decibelů z 10 // (06.07.2021)

Kdyby všechna "zbytečná" pokračování vypadala takhle, vůbec bych se nezlobil. Je na tom vidět, že Krasinski je naštěstí o trochu lepší režisér než scenárista, když svoje postavy sice trochu krkolomně rozpojí, aby ale z jejich sólových epizodek složil jednu mistrně gradující a sestříhanou koláž, která je vrcholem filmu. Sice mě trochu překvapilo, že to upozadilo Bluntovou na úkor coming-of-age, díky své poctivosti, preciznosti a nápadům ale tenhle film stoprocentně patří do kin. Na stream ať si jdou Láska a monstra a další generická post-apo. (29.06.2021)

Mně obsazení Kyliána sedlo! A mohla bych ho vidět častěji otrhaného, zarostlého, smradlavého... Jednohubka, ale vydařená, která podle mě jedničce výrazně neuškodila. Skok do loďky byl sice úsměvný, tady se nabízí popis reálné scénky, kterak jsme jednou na přehradě pomáhali nastoupit z vody na bárku kamarádovi, který o to stál a kterého jsme nalití svorně několik desítek minut tahali za plavky, on řval jak eunuch, ale nakonec se to podařilo a i s vlnou provázející labilní rovinu žuchnul do kocábky, odřel si do krve bok, hlavou narazil do protější stěny, chvíli zůstal ležet a než jsme se začali třískat smíchy, skočil zpátky do vody. Čili to, co předvedla mladá se starým s lanem kolem krku, byl úlet nehodný tohoto bijáku, nicméně Emily je stále podmanivě okouzlující, dokonalá a jako máma přesvědčivá, slečna v hlavní roli to do krásy a sympatie nevybere nikdy, v rámci trendy posilňování ženských pozic ve filmu pochopitelně musela být ona tou, která všech zachrání, ale budiž.  Tahle dvojka má potenciál diváky oslovit a důstojně pobavit. Pokud do toho půjdou dál, vadit mi to nebude. Téma je perfektní, vyrazit se z toho dá pořád mnohé, bude se trochu špekulovat, to jo, ale proč ne? Kdo má doma dětský pokoj, se u toho pobaví vždycky. (06.07.2021)

I druhý gestapo výlet do světa, ve kterém má jeden strach si i nahlas usrat, se vcelku vydařil. Katolická rodinka nadále roztomile platí za to, že si máma s tátou nemohli pomoct ani po dvou dřívějších docela nepodařených až iritujících potratech, i v dobách nutného ticha to prostě nedokázali vycákat na kozy a velmi chytře si do té šeptavé apokalypsy nasmrkali další nahlas řvoucí zdroj problémů a logistických lapsů při sveřepé ochraně rodinných hovnot. Ale i tak. Pepek od posledně dost potrénoval režii a ze svého velmi slušného primárního nápadu i opakovaně vygestikuloval poměrně atmosférickou křesťanskou jednomrdku, silnou zejména v detailech typu bachakamšlapeš, bachadočehodrcneš a držhubuvole, u které by simultánnímu překladateli do znakové řeči dozajista ochrnuly ruce. Jediné, co se mu ve zjevných záměrech ani trochu nepovedlo, bylo přinutit diváka celou hrací dobu zarytě nefandit těm šmelcujícím bystrosluchům, aby ty slizké, přitroublé a evidentně špatně vychované fakany co nejdříve nafiletovali do ufoburgrů. (13.06.2021)