Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jiřina Šejbalová ztvárnila ctihodnou dámu, která po mnoha desetiletích strávených v Německu přijede do Prahy, aby se tam setkala se svými příbuznými i známými. Dovídá se nelichotivé informace o chování svého muže za německé okupace, postihnou ji zdravotní potíže, ale ani dcera nemá zájem matce pomáhat... Ve filmu měla zazářit právě Šejbalová, avšak vinou schematického, neživotného příběhu i dramaticky ploché realizace zůstává její výkon matný. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (16)

Bart 

všechny recenze uživatele

...nebo-li sólo pro Jiřinu Šejbalovou. Sekundovali naši přední herci v čele s Danou Medřickou, Josefem Větrovcem, Věrou Galatíkovou nebo Marií Rosůlkovou. Právě tito herci se příliš nehodili do velkolepých dekorací moderních bytů a barů, které by v té době u nás asi těžko pohledal. To, že byl tento film nasnímán na velmi kvalitní širokoúhlý barevný materiál, svědčí o vysoko mířících ambicích režiséra a produkčního. Díky širokoúhlému materiálu, moderním dekoracím a zahraničním exteriérům působil film zdánlivě jako snímek moderní západní produkce. V titulkách byl dokonce uveden vedoucí výroby jako "produkce", což také nebylo pro české filmy té doby obvyklé. Že by příprava pro export? Nicméně slibný námět nebyl proměněn v pětihvězdičkový film. Všichni vynikající herci v čele s Jiřinou Šejbalovou neměli co hrát a odříkávali nevěrodné dialogy. Film je celkově velmi povrchní a schématický. Velká škoda vyplýtvaného námětu podle románu Valji Stýblové. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"A co mě vlastně vyčítáte?... Co já s tím mám společnýho?... Já jsem přeci nikdy nikomu neublížila…" Kdyby film s podobným námětem nevznikl v době, v jaké vznikl, tj. za hluboké normalizace, a kdyby neměl tak scématický scénář (viz zejména zcela nevysvětlitelný a dosti nepochypitelný přístup dcery k vlastní matce v závěru) mohl z toho vzniknout zajímavý film. Téma vypořádání se z vlastní minulostí za 2. světové války je zde zvelku obstojně nakousnuto, ale to "jablko" chutná tak nějak divně. Ačkoliv se zdá, že postava JIřiny Šejbalové za to nemůže, že si vzala Němce, celý příběh se v závěru stočí někam úplně jinam, tj. k tématu vztahu matky a dcery. Přišlo mi, že autor scénáře jako by chtěl naznačit, že paní Hánova si svůj trpký osud v závěru, přeci jen něčím zasloužila...Ale to už se divák může spíše jen domýšlet, protože nešťastné paní Hánové je souzeno se svými českými příbuznými o dávné minulosti "nadosmrti mlčet." Nu což naplat, divák se musí spokojit s tím, co film i tak nabízí, tedy s poměrně působivým "sólem" pro Jiřínu Šejbalovou... Ale mohlo toho být mnohem více. ()

Reklama

pipapa 

všechny recenze uživatele

Depresivní a značně oploštělé kino. Kdyby ta dáma, jak se hezky česky řekne, seděla na pr...., tak by nemusela čelit více či méně oprávněným výpadům proti své, asi né úplně nevinné, osobě. Ale kdyby zase všechny ty dámy (a všichni ti pánové) seděly na svých zadcích, ubylo by jedno téma pro literaturu i film... A co ten otevřený konec? Jak si s tím vším paní Maruška poradila? Já bych plesala radostí, že mi proradná dcera zanechala obrovskou vilu, hodila bych se do gala, pozvala mužskou omladinu a zpívala si: "Nemám ráda černé pátky, nemám ráda splín, život máme stejně krátký, mele nás jak mlýn, nemám ráda smutné pátky, pověry jsou kroky zpátky, jsem raděj´ veselá, mně to nic nedělá, hej, HEJ! ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Dělají-li dva totéž, není to totéž; praví to alespoň starobyla antická maxima. Zdá se, že to platí i pro tento film, jehož režisér Václav Matějka se v osmdesátých letech "proslavil" filmy, které jakoby předjímaly filmový polistopadový umělecký úhor. Z poměrně kvalitní a inspirativní prózy Valji Stýblové vznikl prvoplánově propagandistický film poslední fáze agresívního období "tvrdé" normalizace. Obligátní traktát o tom, jak je to krásné, vnímáme-li svět černobíle, o panensky čistých občanech rajského komunistického Československa a jejich hanbou a špínou pokrytých oponentech, tu pojednává stylem vztažitelným a srovnatelným s obdobnými výtvory Karla Steklého HROCH) přináš očekávatelný prvoplánový děk Bylo zřejmé, že scénárista neměl o čem psáf, režisér co režírovat a herci zase co a hlavně koho hrát ; nemilosrdná americká zvyklost byla na naší půdě přetavena do budovatelského tyglíku bez chuti, barvy i zápachu. Divák i postavy díla se přesvědčily, že poctivá filmová práce je nenahraditelná. A že mrhat i šetřit filmovým materiálem nemusí za všech okolností znamenat kvalitu. V tomto případě jde o poznání zvláště nepříjemné a politováníhodné. ()

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Tohle nemohla zachránit ani paní Šejbalová, která to zahrála hezky, ale kterou nějak moc nemusím. Ploché vyprávění o ničem. O časech které už nikoho nezajímají a ženě která měla zůstat tam, kde byla. Postav jak na dvou orlojích a s nimi těžká nuda. Občas jsem netušil, kdo je kdo. Nevím zda nedat něco sám sobě a za to že jsem neusnul. Závěrem tohoto traktátu bych chtěl poděkovat tvůrcům za pár německých vět, ke kterým se neobtěžovali dát titulky. Idioti. ()

Galerie (1)

Zajímavosti (1)

  • Hlavní představitelka Jiřina Šejbalová získala za svůj herecký výkon Cenu festivalu českých a slovenských filmů v Hradci Králové v roce 1978 (M.B)

Reklama

Reklama