Na nože

Osobně bych řekla, že k dokonalosti by film potřeboval ještě tak rok práce na scénáři. Líbí se mi, kam to směřuje, a teoreticky stojí všichni tam, kde mají stát a kdesi cosi, ale je to všechno jako z první dobré, celý film působí uspěchaně. Ansámbl je to sice pěkný, ale jednotliví herci nemají dostatek času či spíš promyšlenosti a materiálu na to udělat postavy svými, získat si sympatie diváků a udělat skrz své výkony film zapamatovatelný. Kdybych už například nemilovala Chrise Evanse a nečekala, kdy se konečně objeví, tak nevím nevím, jestli by na mě ta postava vůbec udělala takový dojem, jako očividně má, a všechno by bylo ještě víc v kopru. V tomhle smyslu se mi nejvíc líbila Jamie Lee Curtis, neb to minimum prostoru, které na ni v záplavě ostatních zbylo, zužitkovala nejlépe a úplně. Celý film je zřejmě (ve smyslu zřetelně) namířen proti skvělým bílým americkým zmetkům s Trumpem v čele, a to je okej, však u Agathy jsou taky vždycky všichni rasisti jak bič a Hercule často spolupracuje s nevinnými outsiderskými guvernantkami a společnicemi, aby oklamal ty spřízněné zmetky, ale očekávala bych určitý level sofistikovanosti a ne že to budou všichni pořád jenom nahlas říkat a vysvětlovat. Stačil by nenápadný running gag, kdy jednotliví členové o postavě Any de Armas říkají, že je z Paraguaye, Uruguaye, Brazílie a podobně, aby bylo jasné, co je to za lidi a jak o sobě a o ní smýšlejí, není potřeba, aby jí ještě několik z nich několikrát řeklo do tváře, že je parazit (hihihi) a že jim bere něco, na co mají právo. Pokud chcete opravdu cool film, byť ano, trochu extrémní, ale zcela výmluvný, na téma vytrhávání takových lidí z jejich domů a kořenů, doporučuji nizozemského Borgmana. Není to detektivka, ale je to velmi vtipné. Nijak zvlášť to přímo nesouvisí s tímto filmem, ale ne dost lidí vidělo Borgmana a každý by měl vidět Borgmana. Borgman je super. Běžte se podívat na Borgmana. (15.02.2020)

Popravdě vyšetřování zločinu, o němž si divák brzy myslí, že ho už nic nepřekvapí, protože všechno ví, je zpočátku nudné konverzační drama vhodné na divadelní prkna. Jak už to ale bývá, trpělivost přináší růže nejen Craigovi, nýbrž i divákovi. Střípky do sebe začínají postupně zapadat a nakonec se výsledný obraz předvede v plné kráse. Tedy, určité věci divák znát nemůže, což připomene nejen zmiňovanou Agathu Christie, ale třeba i vraždy v Midsomeru. S nimi je i podobnost ohledně panské rodiny chovající se povýšeně a namyšleně, byť většina členů má holou řiť. Není to typická třeskutá komedie se suchým anglickým humorem, ale když se nechá člověk vtáhnout, vcelku si ji užije... (30.08.2021)

Detektivka, která je originální, napínavá i vtipná. Johnson se ukazuje jako režisér s unikátním stylem (chytrý, citlivý, s nadsázkou, plus s přihlédnutím k menšinám, aniž by to bylo otravné). Skvělé herecké výkony, film i díky nim uteče jako voda. Člověk se u tohohle filmu cítí fajn, i proto, že není grimdark, naopak - odměňuje a oslavuje slušné lidské chování. Bravo, Riane. (13.01.2020)

Nemůžu říct, že bych se nebavila (poirotovských detektivek s výbornými herci, kteří si své role vyditelně užívají, není nikdy dost), problém ovšem je, že mi bylo vše jasné dávno před Blancem; identita vraha, středový zvrat a pomalu i každý drobný hint (převlekem počínaje a nožem konče). Víc jak 3,5* dát nemůžu, protože moment překvapení je pro daný žánr klíčový, zhlédnutí ale přesto doporučuji. P.S.: Unikl mi autor titulků, ale překlad některých výrazů byl vážně tragický... (08.01.2020)

Napodruhé rozhodně lepší. Když už jsem nečekal, že mě odhalení překvapí (to se filmu nepovedlo ani minule a stále trvám na tom, že to je až moc okaté), mohl jsem více užít všechny herecké výkony, bavit se tím ohňostrojem lží a vědoucím úsměvem Daniela Craiga, jehož Blanc všechno trpělivě poslouchá a čeká, kdo a co mu asi zalže příště. Na společnou scénu Any de Armas a Christophera Plummera bych se mohl dívat pořád dokola, v té je naprosto všechno. (08.01.2020)