Na nože

Dozorující Agatha Christie zprvu tímto detektivním dílem byla vskutku uchvácena a nepotřebovala ani mast na vaginální suchost. Postupem času ji ale stejně přemohl spánek. Dvouhodinovou stopáž tahle staromilsky uchopená detektivka o záhadném skonu jednoho zámožného spisovatele detektivek neustojí. Režisér a scenárista v jedné osobě Rian Johnson na scénu vrhne přehršel pozůstalých, respektive hádavý rodinný klan, co vede při o dědictví, hodnou ošetřovatelku Anu de Armas, která po sobě zametá stopy, a 99 procent děje situuje na venkovské rodinné sídlo, kde celou záhadu rozmotává tentokrát nebondovsky disponovaný Daniel Craig. Divákům je vsugerována jistota, že od začátku ví, na čem jsou. Senior si pár hodin po půlnoci a po oslavě požehnaných půlkulatin vzal život tím, že si podřízl hrdlo, když po záměně ampulek s jeho léčivy mu byla ošetřovatelkou omylem vpravena do žil větší dávka než je přípustné. Podříznutí krku v pětaosmdesáti je dost absurdní i extrémní řešení dané situace. A moc neobstojí fakt, že seniorovi zbývalo jen asi deset minut života, každý by tu záchranku přece jen přivolal. Dobrá tedy, bez této výchozí situace bychom neměli detektivní zápletku. Následně jsme většinu času svědky, kterak Ana de Armas před policií likviduje veškeré stopy, které by na ni vrhly stín podezření. Spisovatel si to tak přál, jelikož se jednalo o jeho oblíbenou ošetřovatelku, takže ji ještě před skonem instruoval, jak se má zachovat v rámci zisku neprůstřelného alibi. A když ošetřovatelka lže, tak zvrací. To mě bavilo a zajímalo, jak se film bude dál vyvíjet a posouvat. Pak se do celé záležitosti angažoval Chris Evans, floutek z rodinného klanu, který měl podezřele eminentní zájem pomoci nebohé ošetřovatelce svého dědy. A od té doby vše dobré a svěží z filmu vyprchalo. Ani tak nevadilo, že mladík má zjevně na celé údajné sebevraždě významný podíl, dost vadilo natahování celého filmu a nastalá jednotvárnost až nudnost. Ty průtahy fakt nebavily. Craig fajn, Ana de Armas taky prošla, rodinný klan byl samý nesnesitelný afekt, ovšem herecky velmi pestrý (Jamie Lee Curtis, Don Johnson, Toni Collette, Michael Shannon, Katherine Langford a Jaeden Martell. A celé pojetí nemělo daleko do tragikomické divadelní hry, která si svoji originální svěžest neudrží a postupem času uspí. 6/10 (31.01.2022)

Jen párkrát za rok se objeví film, který byste si z fleku dali znovu a klidně s celou rodinou – a ano, letos je to detektivka Na nože. Spousta lidí si po Posledním z Jediů myslí, že je Rian Johnson totální packal, jenž by měl odevzdat režijní průkazku. Jeho novinka je však možná přesvědčí o tom, že se v něm mýlí, protože se jedná o nesmírně hravou detektivní hříčku, která je často chytřejší než divák. Zatímco se tak vaše teorie, jak celé bylo, rozpadají na prach, Rian se ohromně baví za kamerou a Daniel Craig, Ana de Armas nebo Chris Evans excelují před ní. Ta herecká radost z toho, že Hollywoodem proletěl takhle zamotaný a zábavný scénář, je prostě čitelná z každé vteřiny. A i když se Na nože mezi zlomové detektivní klasiky asi nezařadí, z fleku bych doporučil čestné místo mezi těmi nadprůměrnými, jež potěší kohokoliv a kdykoliv. (04.01.2020)

Nemůžu říct, že bych se nebavila (poirotovských detektivek s výbornými herci, kteří si své role vyditelně užívají, není nikdy dost), problém ovšem je, že mi bylo vše jasné dávno před Blancem; identita vraha, středový zvrat a pomalu i každý drobný hint (převlekem počínaje a nožem konče). Víc jak 3,5* dát nemůžu, protože moment překvapení je pro daný žánr klíčový, zhlédnutí ale přesto doporučuji. P.S.: Unikl mi autor titulků, ale překlad některých výrazů byl vážně tragický... (08.01.2020)

Podle mě to má trochu smůlu, že to přichází až po Krvavé nevěstě a Parazitovi. První jmenovaný si lépe vyhrál s charaktery zdegenerované zbohatlické rodinky, druhý zase dokázal do příběhů vplést politicko-třídní statement lehčí rukou. U Knives Out strávíme většinu času s nevtipným detektivem, který se chová nestandardně, aby se z toho mohl obligátně vykecat závěřečnou řečí a chudé služebné se srdcem obligátně na správném místě, která je ale z celého toho ansámblu ta nejméně zajímavá. Je to zábavné, ale překvapivé mi to teda nepřišlo vůbec. (03.01.2020)

Rian Johnson dokazuje, že sice není nepochopený filmařský bůh (jak se jeho fanoušci po přijetí Epizody 8 snažili tvářit), ale „jen“ výborný filmař, který dokáže pochopit žánrové konvence, lehce je přežvýkat a stylově vrhnout na plátno. Nabízí se srovnání s dva a půl roku starou Vraždou v Orient expresu, která je sice o poznání okázalejší, ale zároveň filmařsky konzervativnější; přestože Johnsonova rodinná detektivka není nepředvídatelná, daří se jí skvěle dávkovat informace a umožňuje divákovi být o ten příjemný půlkrok napřed. Vedle poctám klasickým detektivkám se Johnson nebojí ani ožehavé kombinace flashbacků a nespolehlivých vypravěčů, čímž dává vzpomenout třeba na Tarantinovu devadesátkovou tvorbu. Zároveň si však uchovává sociálně-kritický osten, který je v současné Americe asi nezbytný – a tak vyznění jistě nebude protrumpovské základně po chuti. Dohromady je však tenhle mix dostatečně chutný i nápaditý na to, aby byl i přes několik zaškobrtnutí v tempu divácky velmi vděčný. (01.04.2020)