Smrtonosná past

Akční film pro ty, co neradi klasické akční filmy. Svaly byly nahrazeny mozkem, málomluvnost zase ukecaností a přehnaná vážnost vystřídal důvtip. John McClane zkrátka dokázal osvěžit skomírající žánr a nastartoval novou vlnu polidštěných hrdinů, co měli dar dostávat se - ne vlastní vinou - do šílených průserů. John si takhle zpříjemnil vánoční svátky ve skleněném pekle jednoho mrakodrapu, kde si to s bandou germánských teroristů rozdával všude, kde se dalo: třeba na schodištích, v rourách vzduchotechniky nebo ve výtahových šachtách. Byla to těžká robota a John prolil hodně krve, ale protože Gruber někam uletěl, náš borec mohl slavit vítězství a pomalu se začít těšit na další Vánoce - tentokrát na letišti. (02.06.2016)

Moje pocity po shlédnutí jsou velmi podobné tomu, co zažívá u akčňáků POMO (alespoň to tak líčí) ;-) Tedy, Smrtonosná past je IMHO skvěle vymyšlený (gratulace scénaristovi a hercům) napínavý akčňák s hrdinou, který mám daleko do typického modelu supermana a v McTiermanových zemitých režijních otěžích se stává jedním z pilířů žánru. JENŽE! Ne že bych necítil symptatie s hlavním hrdinoou, ne že by se mi nelíbil děj, ale bylo mi vlastně docela jedno co se bude dít dál a jak se McClane k vítězství nakonec prohrabe. Je to problém mnoha akčních filmů a buď jej přebije nějaké velké pozitivum (Bayův nezapomenutelný styl ve Skále), nebo si z nich odnesete pocit, že to bylo sice hodně dobré, ale na maximální hodnocení přeci nedostačující. To je přesně můj případ po zhlédnutí Die Hard. Čtyři a 3/4 ****. (01.09.2007)

(1001) Čím jsem starší, tím absurdnější mi přijdou jakékoliv politické narážky v podobném typu filmů. Sice jsem to myslím špatně formulovala (mám na mysli věty jako "vy Američani jste všichni stejní" i třídní boje a ještě další věci, ale nyní nejsem v ráži, abych to rozvíjela), ale naštěstí na tom nesejde, protože tenhle konkrétní kousek si na tom tolik nezakládá. Johnovu ženu jsem nikdy neměla ráda, ale hlavní je to, že John je unavený a že jeho nožičky krvácí. Často si v rozsáhlejších komplexech představuji, že najednou civilizace zkolabuje a já budu muset prolézt nějakou šachtou a čelit světu jako zvířátko. Inspirací je mi tento film a potom Vetřelci. (10.01.2015)

Bosý, unavený a žádný nabušený hrdina, padouch, kterého do té doby nikdo neznal, přesto vznikla absolutní žánrová klasika, která akčním filmům uštědřila obří knockout. Látky se totiž chopil ostřílený Joel Silver, který byl tvrdohlavý a neústupný a přesvědčil svého kamaráda Johna McTiernana (nechtěl točit film o teroristech), aby usedl do režijního křesla. Tvůrci vsadili na televizního herce, u padoucha, vzdělaného Evropana, zase na herce z Broadwaye. A vyšlo jim to náramně. Geniální Willis jako neohrožený John McClane vs. ďábelský Rickman jako skvostný taktik Hans Gruber! Tvůrci změnili zvyklosti spojené s akčním filmem, vložili do něj spoustu zajímavých prvků (hlavní postava je obyčejný zranitelný polda, který má podobné problémy jako běžní lidé) včetně černého humoru, přitom scénárista byl jen pár stránek před natáčením. A absolutně se vytáhli s akčními scénami. 100% bez diskuse! Nejlépe to chutná po páté, po šesté.. Yipee-yi-yea, mother-fucker! (10.04.2007)

Co je na Smrtonosné pasti nejlepší? Bruce Willis! Pokud by se v hlavní roli objevil kdokoli z anonymní řady akčních postav, zapadla by nenávratně prachem a nikdo by si tak nemohl užít Johna McClanea jako archetypální příklad hrdiny proti své vůli. McTiernan navíc dokáže akci podat tak, že působí zcela nepřibarveně a atmosféru několika pater mrakodrapu nebojácně buduje zkrvavenými chodidly a záplavou černého humoru. Jenom je škoda několika neodpustitelných a osmdesátkově úsměvných hluchých míst, zbytek je nezpochybnitelná klasika. (16.06.2007)