Drahokam

Když se na to podívám, zdá se mi to tady přeceňované, ale ne moc. Je to za srdce beroucí. Drahokam je pohádka napsaná rukou kapitalismu, kde jsou mystické dálky následovány krušnými propady. Je zde obsažena sociální kritika a ukazují se špinavé hry, které se v kapitalistické společnosti hrají. A také nenasytnost. Větší než raperů. Je to působivé, ale kvůli své délce 135 minut poněkud vyčerpávající. Je zde více věcí k obdivu od nervního napětí po herecké výkony aktérů. Adam Sandler v postavě Ratnera také podává výborný výkon. Pokud mám být upřímný, tak většina z nás uvidí malý kousek sebe, zejména ve svých nejhorších chvílích. A to dělá z Drahokamu zapamatovatelný film.Moci drahokamu, nelegálně vytěženého ze žhavé africké půdy, nejvíc podléhá slavný basketbalista z ligy NBA Kevin Garnett. Ve snímku hraje sám sebe. Jako vážený zákazník s kumpány vtrhne do krámku vedeného Sandlerovou postavou. Obchodník se mu pochlubí cenným etiopským úlovkem, a jakmile se Garnett zahledí do jeho opaleskujících hlubin, musí ho mít. Ne kvůli jeho hodnotě, ale neboť věří, že jde o talisman zaručující vítězství. Garnett si drahokam na den půjčí. Od té chvíle se snímek, od začátku uvrhávající publikum do nečekaných situací, odvíjí jako série nekonečných neštěstí, nehod a nedorozumění.Sandler je jako magnet na neštěstí, ale také se na něj lepí kamera a s ní pozornost diváků. Všechny situace se rozehrávají až zprostředka, divák se s protagonistou ztrácí ve víru dění.Sandlerem hraný Howard Ratner neumí zkrotit své hráčské a sázkařské vášně, nedokáže se poprat ani s nepřízní osudu. Po celý film bojuje a klopýtá přes překážky.Režisérům se daří zachytit svět plný pachtění. Sandler s falešným chrupem dokonale ztělesňuje smolaře a losera, který ve snaze jít si za svým, čím dál méně pravděpodobným snem připomíná člověka umanutě se brodícího močálem. Možnost dostat se z bažiny ven se vzdaluje s každým krokem.Drahokam se po většinu stopáže chová jako drzý parazit, který divákovi prokousává díru do hlavy. Je to opojný i zneklidňující pocit, který z něj dělá jeden z nejšpinavějších filmů uplynulého roku. (11.02.2020)

Dosť rozporuplný pocit. Na jednej strane milé prekvapenie vidieť Sandlera v niečom inom ako v komédii (asi už má svoj vek a večne hrať tatka rodiny nemôže). Tiež to má zaujímavý dej a peknú myšlienku a finále, ktoré určite poteší. No na strane druhej to bolo tak príšerne ukecané, chaotické a príliš rýchle, že sa často obrazy a myšlienky v hlave mihotali ako svetlá videné z Orient expresu. Lepší priemer. 65/100 (08.02.2020)

V podstatě dost frustrující a chaotická podívaná (zejména protože se tam téměř konstantně mele), ovšem z velké části v tom dobrém slova smyslu. Uncut Gems se svým rychlým tempem diváka téměř vůbec nešetří, okamžitě ho hodí do stále zhoršujícího se kolotoče honby za prachama, které se zoufale snaží vyštrachat poněkud nesympatický charakter Adama Sandlera. Film vcelku věrohodně dokázal navodit onen pocit naléhavosti a téměř i beznaděje, který se vznáší kolem hlavní postavy, přičemž divák to cítí i za něj. Když už podnikne určité kroky, aby jeden problém vyřešil, rázem tím vytvoří problém nový, mnohokrát i akutnější. To zběsilé tempo, které se promítá hlavně na dialozích, nemusí všem divákům úplně vyhovovat. Stejně tak i velice nesympatické typy, se kterými Sandler musí jednat, mohou některé diváky donutit snímek prostě vypnout. Pokud to ale člověk vydrží, čeká ho v poslední třetině poměrně dost napínavá jízda, i přestože třeba ještě nebude mít jasno v tom, zda vůbec hlavnímu hrdinovi chce fandit, nebo by ho raději hodil napospas vlkům. V některých pasážích to tempo bylo hodně rušivé a dost to sráželo jinak vysokou kvalitu celého filmu. Kdyby to tvůrci přeci jen zkusili udělat o trochu víc vyrovnanější, byla by to skvělá záležitost. Ale i tak to byla podívaná více než slušná. Slabší 4* (29.02.2020)

Nutno říct, že Uncut Gems je film pro vytříbenou skupinu diváků a velkou většinu neuspokojí. Netradiční scénář, který vlastně popisuje život obyčejného nespolehlivého obchodníka, který je patologickým lhářem, sázkařem a má dluhy, kde jen může. K tomu nezvyklá hudba jak ze starých videoher, která po většinu stopáže hraje v pozadí - ze začátku otravná, ale když si na ni člověk zvykne, stane se důležitým prvkem celkového dojmu z filmu. Adam Sandler je výborný a dokazuje, že to není jen líný herec béčkových komedií, ale má daleko větší talent, protože si film krade celý pro sebe a když se odteď řekne jeho jméno, nevybaví se mi Sandler ze starých Machrů (2010), ale vybaví se mi Sandler z Uncut Gems, který působí jako úplně jiný člověk. Vizuál je stylový, halucinogenní a nevšední, děj postupně graduje a nutí diváka prožívat všechny problémy s postavou, což se málokterému filmu povede. Završení celé jízdy je šokující, mrazivý, pro hlavní postavu možná i vysvobozující konec a výsledek bez debaty zanechá v divákovi stopu na dlouhou dobu. S tímhle si Safdiovi hodně vyhráli a ocenění filmu náleží zcela oprávněně. (03.08.2020)

Podobně jako Dobrý časy je Drahokam pořád zahleděný do vlastní okázalosti, ale tentokrát slouží formální hrátky lepšímu zapojení diváka do nekončící změti nadávek, pochybných rozhodnutí a pronásledování, jež hlavní postavu charakterizuje a utváří. Silně subjektivní vyprávění, které takřka neodbočuje od hysterického Howarda, vytváří ruku v ruce s jeho pochybným charakterem silně nepředvídatelný řetězec událostí, v němž se každý záblesk naděje opakovaně neguje dalším blbým rozhodnutím, což velmi promyšleně kulminuje v černohumorném, ale nesmírně syrovém a dynamickém závěru. Adam Sandler perfektní a hlavně perfektně obsazený, tyhle nucené labilní pózy zvládá jako málokdo. Hudba zpočátku iritující, po čase splývajíci s neortodoxními vedením pozornosti. Znovu bych si to jen tak nepustil, ale pro jednou to strhne skoro dokonale. 85% (03.02.2020)