Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Magda Vášáryová, Jiří Schmitzer, Jaromír Hanzlík, Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Oldřich Vlach, František Řehák, Miloslav Štibich, Alois Liškutín (více)Obsahy(1)
Lyrická komedie, natočená režisérem Jiřím Menzelem v roce 1980 podle proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala těží především ze spisovatelovy bohaté poetické obrazotvornosti, která v tomto případě vyvěrá ze vzpomínek na poklidný život v městečku, kde byl jeho otec správcem pivovaru. Sled humorně laděných epizod spojených hlavními protagonisty – půvabnou paní správcovou (M. Vášáryová), jejím milujícím manželem Francinem (J. Schmitzer) a jeho bratrem Pepinem (J. Hanzlík), je protkán stále probíhajícím konfliktem snaživého Francina se správní radou, tvořenou představiteli města. Francinovu kariéru ohrožují především ztřeštěné kousky hlučného Pepina, ale též neodolatelné fluidum paní správcové, kterému podléhají všichni pánové… Snímek byl do kin uveden počátkem roku 1981 a vyvolal tehdy skutečně mimořádný zájem. Přestože námět filmu byl považován za typicky národní, měly Postřižiny nečekaně dobrý ohlas i v zahraničí – jako jeden z mála českých titulů z počátku osmdesátých let byl snímek zakoupen do řady evropských i zámořských distribučních sítí. Uplynulá léta přidala tomuto nestárnoucímu filmu navíc další, nostalgický půvab příjemné vzpomínky na časy a věci, které jsou nenávratně pryč. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (570)
Ač z Pepina vyzařuje tolik pozitivní energie, je jednoduše na zabití. Po pěti minutách jeho bezpředmětného tlachání bych ho musel něčím bacit po hlavě a nechat ho odvézt někam hodně daleko, protože bych to prostě nevydržel. Naštěstí ho nemusím mít (tý)dny na krku, svou přítomností mne oblažoval pouhou hodinkou a půl v tomto příjemném snímku... 80% ()
"Povídám, Bóďo, chci ostříhat vlasy tak, jak to nosí Josephina Bakerová." Postřižiny jsem si nechával v "pomyslné skříňce česk(oslovensk)ých klasik" dost dlouhou dobu, a tím jsem se ochuzoval o (z mého pohledu) možná nejlepší spolupráci dua Menzel-Hrabal. Herecky je to zvládnuté na jedničku s hvězdičkou - ať už se jednalo o imrvére uřvaného strýce Pepina (největšího propagátora medvídka mývala ever), poeticky zasněného pana doktora (při "Tam nahoře muselo být krásně." jsem si nemohl nevzpomenout na Vesničku), či svůdně nevinnou paní sládkovou s nekonečnými vlasy a takřka bezedným žaludkem. Líbilo se mi všudypřítomné absurdno a nadsázka, které z filmu činí kvalitní podívanou - od různých Pepinových rad, přes postupné zmrzačování čeledína, až po Francinův prskolet a závěrečné vypráskání Maryšky. Postřižiny mají v sobě nadmíru úsměvný, místy ironický, jinde poetický až lechtivý náboj, který je vskutku nadčasový. "To je krása, jak v panoptiku o pohlavní zdravovědě." ()
Paní správcová si k snídani smaží řízek a popíjí pivo, pan správce má na stole čaj a chléb. Magda Vašáryová je nádherná a scéna u kadeřníka jasně dokresluje Menzelovu poetiku. V hlavních rolích jitrnice, pivo a ženy. Pan Čepek v roli velitele hasičů, byl dokonalý a Jaromír Hanzlík coby Pepin? Škoda mluvit, skvělý výkon. Jedním slovem - klasika. Hasičský sbor, pane správče, je sbor dobrovolných hasičů! To nejsou hasiči z amerického filmu! ()
Pověstná Hrabalova poetika má svoje nepopiratelné kouzlo a v Postřižinách se povedla převést na plátno asi nejlépe z řady filmových pokusů. Dvě dominantní postavy si zde kradou většinu pozornosti. Záleží tedy jen na divákovi, jestli podlehne smyslné Vašáryové a uřvanému Hanzlíkovi v jejich životních rolích. ()
Pro mě dvojnásobná srdcovka - za prvé se to točilo v Dalešicích u Dukovan, krajině mého dětství, kdy filmaři nechali skautům repliku komína, za druhé díky Postřižinám, protože tchyně je z Poděbrad a v tom kraji prostě jiné pivo na nádražkách nenajdete. Jinak ale filmařsky příjemná freska z nelehkého života správce pivovaru bez špetky nadhledu, ale s krásnou a ženou dobrodružné povahy, Skvělé hlášky a herecké výkony. Poetika. Nahá Vášaryová. A spousta piva a zabíjačkových dobrot. :-) ()
Galerie (49)
Zajímavosti (49)
- Interiéry pivovaru pořídil štáb v pivovaru Studená nedaleko Telče. (Stocki)
- Miroslav Donutil (kočí Martin) je v závěrečných titulcích chybně uveden jako Miloslav. (RozaF)
- Jiří Menzel měl v plánu natočit film ihned po vydání Hrabalovy knihy, která byla publikována v roce 1974, nicméně dlouhé roky nedostal možnost, neb jména Jiří Menzel a Bohumil Hrabal byla v té době na Barrandově tabu. K realizaci se režisér dostal až poté, co odevzdal ke schválení scénář k filmu Slavnosti sněženek (1983), na což mu bylo sděleno: „Tak to raději ty Postřižiny.“ (mchnk)
Reklama