Poslední aristokratka

Naštěstí se nejedná o žádný průšvih, humor je inteligentní a na úrovni, vlastně zábavný, postavy skvěle vykreslené a zahrané (Balzerka opět vynikající a převálcovala všechny kolem), souhlasím, že velký podíl na všem má kamera, nicméně se nejedná ani o nějaký nadprůměr, i když se tento počin od jiných českých komedií svým zpracováním liší, včetně veleúspěšných Běhen v žehu, jedno zhlédnutí tohoto filmu bohatě stačí, děj je předpověditelný a pohádková vsuvka o rodovém prokletí a princi na bílém koni filmu spíše ubírá, každopádně se jedná o důstojnou komedii, kterých je v poslední době v českých filmových vodách poskrovnu. [Kino Citadela - Litvínov] (26.10.2019)

Osu příběhu tvoří střet představ s realitou. Vejdělek z původní knihy vše realizoval přehledně, věcně, věrně, bez sebestředných ozdob. Ovšem zasazením děje do zimního času, jakkoli si tím ztížil natáčení, přidal Poslední aristokratce na příjemné, lehce neskutečné, bezmála pohádkové náladě. Po nádvoří pobíhá drůbež, do střechy zatéká, kastelán odhání turisty, z kuchařky táhne ořechovka a údržbář se místo práce oddává hypochondrii. Nejde o vyloženou taškařici, která co vteřinu vyrábí účelově smích pro smích, nicméně původní žerty Poslední aristokratky většinou zabírají i na plátně, zvláště tam, kde se mohou opřít o groteskní rekvizity v čele s výbavou někdejších Himmlerových komnat. Hlavní těžiště však zůstává v praktické každodennosti zdánlivě drobných trampot, nabývajících rozměrů bezmála osudových bitev o základní civilizační potřeby, teplo, světlo, telefon. Navzdory hvězdnému obsazení, ze kterého asi nejvíce sympatií sklidí lidová kuchařka Elišky Balzerové, nelze mluvit o vyložených hereckých sólistech, spíše o společné nevtíravosti. K ní Vejdělek přidává trošku své speciality, něžně tesklivé melancholie, a svůj díl dostanou i milovníci romantických komedií. Znalci Bočkovy série mohou tvrdit, že knihám se film nevyrovná, pravda také je, že spisovný jazyk zní z plátna občas nepřirozeně a že Vejdělek tentokrát látce spíše slouží, než aby ji po svém obohacoval. Nicméně v době, kdy na českých komediích člověka místo radosti jímá stud, reprezentuje Poslední aristokratka vkusnou, uměřenou, v dobrém slova smyslu většinovou zábavu, jejímž hájemstvím se stane obrazovka. (20.04.2020)

Knihu jsem nečetl, jen letmo nahlédl do té první z dnes už vydané tuším trilogie a lehce u mne vzbudila zájem. Nikdy jsem nebyl náchylný k aktuálním bestsellerům a tomu co čtou všichni, ale chvály bylo tolik (hlavně na vtipnost), že jsem zatoužil po čase zase zaslzet nad inteligentním humorem v knize. Leč filmové zpracování předběhlo knihu a tak nemohu na rozdíl od ostatních díla znalých soudit, zda se film povedl (dle knihy) nebo ne. Soudím, že v kině nás co to nečetli byla jednoznačně menšina. Mělo to však tu výhodu, že jsem nemusel předvídat ona vtipná místa shodující se s knihou a nechat vše momentu překvapení. Nu, nebudu dlouho napínat. Ohledně našich soudobých komedií jsem spíše skeptik. Sice se sem tam něco mihne někde zajímavého, ale většina je naprostý brak. Tady jsem sázel na obsazení, že si přinejhorším poradí a nemýlil jsem se. Sice když rodinka opravdu ochotnicky popadala v čerstvém sněhu na přístupovém mostku k panství na jednu hromadu, kousl jsem se do rtu tuše další trapný hloupý ne ,,humor''. Naštěstí se už podobné scény neopakovaly a došlo na dialogy, které většinou byly vtipné . Zámek Kostka (Buchlovice, Lemberk, Rájec, Jaroslavice a Bočkovy Milotice) byl filmaři slepen do opravdu působivé podoby a nejeden divák jistě také zatoužil usednout do starodávného křesla barokní knihovny a se sklenkou ořechovice v ruce zamyšleně hledět do plamenů krbu vzpomínajíc na předky a prošlá staletí. Jenže na těch sídlech byla fakt kosa a krby či později kachlová kamna neměla moc šancí ty obří prostory s vysokými stropy zvláště v zimě alepoň vyhřát na slušnou míru. Já tu kosu úplně cítil... Sám děj nabízí mnoho veselých situací a hlášek, člověk se však u nich tak nějak ale neměl až tak moc velkou potřebu smát. Byť někteří v kině řvali smíchy. V závěru dojde k podivnému a špatně uvěřitelnému prozření paní hraběnky, která byla od prvopočátku nejcizejší element a měla k zámku negativní vztah. Hynek Čermák podal svůj standardní komediální výkon, Liška si zase po čase střihnul tak trochu blba, Balzerová byla skvělá. Výborný a typově skvěle zvolený byl pan Pechlát v roli kastelána a hlavně hezoučká mlaďoučká Yvona Stolařová v roli Marie III. Jako by vypadla z oka Elišce z Pelíšků ! :-). Zaujala i příjemná hudba Michal Ničíka, který bůhví proč není uveden v hlavních informacích nad obsahem. Celý film se nese v takovém neagresívním duchu, je plný sněhu a vánoc a já si myslím, že nám pan Vejdělek připravil další vánoční film, kterým nás na vánoce budou televize obšťastňovat v následujících zimách. Celkově je to za dva muflony, ale vzhledem ke stavu konkurenčních komedií jednoho přidám, páč to bylo takové celkem milé. * * * (29.10.2019)

Tak tohle ne. Pěkně obsazené, představitelka Marie si mě získala, i ten Piškula alias Trávníček na koni, v závějích v Popelce, tam pasoval hezky a chvílemi to bylo příjemně fajn, ale tím má chvála končí. Mizerná režie a scénář k pláči. Dialogy-průser. Sníženo na dvě hvězdičky, jen z úcty ke zúčastněným hercům, kterým umělé, rádoby vtipné, často vyloženě trapné repliky vycházely nepřirozeně z úst. Sázka na vánoční zámeckou atmosféru nestačí, chyběla v tom hravost, zábava, bylo to nucené, kostrbaté, situací, kdy je divákovi za herce trapně, je zde příliš. A to nekritizuji příběh, protože ten mě až tak nepohoršil. Vadí mi, když režisér takto okatě podceňuje diváka. Komedie není snadný a vděčný žánr, ale proč tohle musela být nutně komedie? Proč to nemohl být pěkný, český vánoční film podle velmi pěkné knihy? Za mě zklamání od evidentně znuděného tvůrce, který tento počin trestuhodně odflákl. (25.10.2019)

Knihu jsem nečetl, ale podle velmi důvěrného zdroje (moje žena), která knihu četla, tak je kniha údajně velmi odlišná. Přesto jsme si film docela užili. Nenáročná, pohodová, lehce vtipná česká komedie. Navíc se obešla bez trapností a přehánění, tak jak to mají české filmy ve zvyku. Naopak mě film vlastně bavil po celé dvě hodiny a ani délka mi nepřišla nijak natahovaná či frustrující. Nevím, zda by se tvůrcům povedlo i pokračování. Ale vzhledem k oblíbenosti knihy si myslím, že nás druhý díl nemine. Tak uvidíme. Mohu lehce doporučit. (68 %) (08.01.2023)