Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Německo roku 1957. Vrchní prokurátor Fritz Bauer získá klíčové důkazy o místě pobytu Adolfa Eichmanna, hlavního "architekta holocaustu". Podplukovník, který je odpovědný za masovou deportaci Židů, se údajně skrývá v Buenos Aires. Bauer, který je sám Žid, se od svého návratu z dánské emigrace snaží dostat zločiny Třetí říše před soud. Zatím však bez úspěchu, neboť Německo je pevně odhodláno potlačovat svou neblahou minulost. Kvůli nedůvěře v německý soudní systém se Fritz Bauer rozhodne kontaktovat izraelskou tajnou službu Mossad, čímž se dopustí vlastizrady. Bauer ale neusiluje o pomstu za holokaust – jde mu především o budoucnost Německa. (Cinemax)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (28)

zette 

všechny recenze uživatele

Po Tiche revoluci v kratke dobe druhy film Larse Kraumeho, ktery jsem videl. Celkem zajimave, ze se oba filmy odehravaji temer ve stejne dobe. Opet velmi zajimavy namet, zpracovanim a z divackeho hlediska mi vsak prijde prvne jmenovany film o kus lepsi. Kazdopadne mam pocit, ze Kraumeho ma smysl sledovat... ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Souboj a konfrontace statečného židovského prokurátora s esesáky a gestapáky uhnízděnými všude ve vedení poválečného Německa. Doktor Bauer se snaží najít hlavního organizátora odsunu židů do koncentračních táborů, Adolfa Eichmanna a postavit ho před německý soud. Jakmile se to prozradí mezi justicí a médii, začíná Bauer dostávat anonymní vyhrůžky. Po boku je mu v tomto boji mladý právník Ackermann. I na něm však najdou nacisté slabinu a vydírají ho. Zdá se, že vše je ztraceno a Eichmann opět unikne spravedlnosti. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Nemecké dejiny minulého storočia sú také pohnuté, že ani jedno pátranie po Adolfovi Eichmanovi nie je možné jednoducho podať jedným filmom. Zostal mi hlavne pocit, aké by to bolo, keby existovalo viac takýchto snaživých prokurátorov aj v dnešných časoch, ktorí by vedeli veci dotiahnuť do konca. Film ma ale veľmi neuchvátil, to rozprávanie príbehu bolo dosť kostrbaté, niekedy až nezrozumiteľné, a ako sa tam objavovala homo zápletka, to ma miatlo ešte viac. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

V máji 1933 keď nacisti násilne prevzali moc, bol okrem iných aj Bauer zatknutý, ako opozičník a umiestnený do koncentračného tábora Heuberg. V tej dobe bol ešte neznámym mladým právnikom a tak bol prepustený na slobodu. Ako žid nemal v Nemecku žiadnu perspektívu a tak v roku 1936 emigroval do Dánska potom do Švédska. Späť do vlasti sa vrátil v roku 1949 (po vzniku Spolkovej republiky Nemecko 23.5.1949) a pracoval na významných postoch v súdnictve. Obrovskou mierou sa pričinil o chytenie Eichmanna, keď dostal typ na jeho utajený pobyt, ale nakoľko nemecké orgány, ani Interpol nekonali, tak v roku 1957 požiadal o pomoc Mossad, ktorý „Operáciu Eichman“ (film z roku 1961), dotiahol do zdarného konca, ale tu je jeho rola veľmi nedocenená (naopak bol za zradu súdený v Nemecku). Generácia po vojne v Nemecku nemala záujem na vyšetrení a potrestaní vojnových zločincov a tak ľudia, ako Fritz Bauer to mali v Nemecku neskutočne ťažké. O neprajnej situácii svedčí aj jeho výrok „keď opustím svoju kanceláriu, ocitám sa v cudzej a nepriateľskej krajine“. Po Eichmannovi sa Bauer s vervou pustil do procesov s dozorcami v koncentračnom tábore Osvienčim. Príprava na všetky 3 Auschwitz Prozess Frankfurt mu trvala 5 rokov. 1. proces (20.12.1963 až 19.8.1965) obžalovaných bolo 23 príslušníkov SS (6 trestov doživotne – najvyšší možný trest a zostatok smiešne nízke tresty). 2. proces (14.12.1965 až 16.9.1966) obžalovaní boli 3 príslušníci SS (1 trest bol doživotný) a posledný 3. (30.8.1967 až 14.6.1968) obžalovaní 2 príslušníci SS (1 doživotný trest). A tak sa mu podarilo aspoň niečo na čom po vojne tvrdo pracoval. Veľa si spokojnosti neužil, zomrel tesne po skončení 3. procesu 1.7.1968. Tak, ako bolo ukázané vo filme našli ho mŕtveho vo vani, pravdepodobne samovražda. Netvrdím, že film „Štát proti Fritzovi Bauerovi“ je najlepším politickým thrillerom z posledných rokov, ale je to ďalší z radov kvalitných nemeckých filmov, kde sa Nemci pokúšajú popasovať so svojou minulosťou. Ďalšou postavou vo filme právnik Angermann je síce vymyslenou postavou, ale jeho sexuálna orientácia nám nepriamo naznačovala akej orientácii bol samotný Bauer. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Fritz Bauer byl vcelku vtěrka. Já vím, že to myslel dobře a měl chuť se pomstít zrůdám tehdejšího Německa. Ale tak nějak se vtíral do práce Mossadu a úplně nepochopil, že život se netočí jen kolem Fritze, ale především kolem všech nejen v jeho okolí. Film by to tak mohl být zajímavý, kdyby ale příběh Fritze nepůsobil, jak kdyby tu Fritz byl vlastně tak trošku navíc. Daleko zajímavější jsou totiž filmy, které ztělesňují Adolfa Eichmanna se všemi jeho myšlenkovými pochody. V porovnání s tímto působí příběh Fritze Bauera dost nezajímavě. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (3)

  • Při vyšetřování narážel Fritz Bauer (Burghart Klaußner) na rozhořčený odpor z vlastních řad, protože většina právníků tehdejší doby působila už za nacistického režimu a obávala se o svou dobrou pověst. Výrok Fritze Bauera „Když opouštím svou kancelář, vstupuji na nepřátelské cizí území“, použitý ve filmu, je autentický a není pouhým výplodem fantazie scenáristy. (Posheidon)
  • Film podsouvá divákovi také možnou homosexuální orientaci Fritze Bauera (Burghart Klaußner). K té se Bauer nemůže přiznat, protože paragraf 175 německého trestního zákoníku až do roku 1994 kriminalizoval sexuální jednání mezi muži. Z tohoto vnitřního konfliktu čerpá film své emoční napětí – a zároveň zpochybňuje svou historickou věrohodnost. (Posheidon)
  • Postava mladého nadějného prokurátora Karla Angermanna (Ronald Zehrfeld), ke které Fritz Bauer (Burghart Klaußner) chová náklonost, je ve skutečnosti jen fiktivní postavou vytvořenou za účelem dramatizace filmu. (Posheidon)

Reklama

Reklama