Režie:
Wes AndersonScénář:
Wes AndersonKamera:
Robert D. YeomanHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Benicio Del Toro, Adrien Brody, Tilda Swinton, Léa Seydoux, Frances McDormand, Timothée Chalamet, Jeffrey Wright, Bill Murray, Lyna Khoudri, Owen Wilson (více)VOD (4)
Obsahy(3)
Milostný dopis novinářům odehrávající se v detašované redakci amerických novin ve fiktivním francouzském městě 20. století, který oživuje sérii reportáží publikovaných v časopise „Francouzská depeše“. (Falcon)
Videa (2)
Recenze (219)
Kdo si hraje, nezlobí. Wes si s fikcí hraje moc rád a s ním i celá plejáda vynikajících aktérů, kteří se do jednoho blýskli v Adersonově posledním počinu, jehož název je natolik dlouhý a otravný, že spolehlivě odradí kde jakého joudu. Jednoduché propojení několika rozličných příběhů, přitom promakané, jak to Wes rád, zábavné, groteskní, alegorické, vizuálně absolutní, s parádními animovanými sekvencemi, přesnou atmosférou, nekonečným množstvím slov, s rozvedením čehokoli do krajnosti, často až za kraj, pochopitelně vše v šarmantním módu, kdy třeba při vystoupení Tildy Swinton, velebíš své cimrmanovské génie a řehtáš se, kterak šlechtična projevem střelí do vlastních, u Revoluce, přestože to dávno víš, opět zjistíš, kolik toho brutálně talentovaný Timothée dokáže levou zadní nabídnout, vyprskneš smíchy u štěku s nejznámějším Rakušákem ve světě filmu, už jen proto, že ho vidíš, objevuješ zástupy známých tváří v rolích i mini roličkách, kteří se v této milé, hravé blbince, toho zhostili s velkou chutí, protože střihnout si u Wese úplné cokoli, patří k vrcholu filmové tvorby a vůbec nesejde na faktu, že spoustu lidí jeho filmy nikdy neosloví. Dojemná Frances, perfektní Benicio, klasičtí Adrien, Owen, Willem nebo Edward, potěšil i Rupert Friend. Monolog o chuti jedovaté soli neměl chybu, vše kolem Billa Murryho- příjemnost, kterou chceš, Léa není můj šálek a tuhle bezkrkou, bezpasou cuchtu s koženou fotkou jednoho výrazu místo ksichtu všemi filmy napříč si tedy odpustit mohl, ale nevadí. Nejcennější známky taky mívají drobný kaz. Za mě nejlepší počin prvomájového tvůrce, tak ono se dávno ví, že lidé narození prvního pátý, mívají excelentní filmové kritické oko a k filmu přirozeně inklinují, že ano, zkrátka Francouzská depeše se nesejde s pochopením u znuděného blbce, který neustále čeká, co z toho vyleze. Jde o biják pro chytré děti v dospělých hlavách. ()
Filmová reportáž Wese Andersona - úžasný film, který lze od začátku do konce sledovat s úsměvem, a to nejlépe v kině, protože právě kvůli takovým filmům kdysi kino vynalezli. Vizuální stránku a tu miliardu nápadů nejde neobdivovat, každý herec a každá herečka vás potěší, ať je jejich role sebemenší, a každý z příběhů má něco do sebe. Těším se, až tu rozkošnou kanonádu fantazie uvidím znovu, znovu a znovu. Do té doby budu patrně nonstop poslouchat Desplatův boží soundtrack. ()
"Zajímavá freska." "Co že jste to kurva řekla? No to si snad ze mě dělá prdel. Ten hajzl tu píčovinu namaloval na zeď!" ________ Kdo si hraje, nezlobí - a u pana hračičky Wese Andersona to platí nejmíň trojnásob. Andersonův nejnovější celovečerní příspěvek, tedy poetická mozaika malebného městečka Ennui, kde sídlí pobočka magazínu 'Francouzská depeše' - po níž nese snímek i svůj název - je inspirován historií ikonického kulturního časopisu New Yorker, a stejně jako onen časopis je i příběh samotného filmu v podstatě leporelo novinových reportáží s anekdotickým charakterem...... Zdání ovšem klame, jelikož 'Francouzská depeše' skutečně není standardní povídkový film – jde o dílo, který je naprosto stvořeno k hlubší cinefilní analýze. Je totiž nesmírně mnohovrstevnatý, disponuje několika podzápletkami, fragmenty, a zprvu obtížně rozpoznatelnými detaily. Všeobecně vzato, to pojetí neskutečně rozmanitý fabule a struktury syžetu je ze scenáristickýho hlediska naprosto odzbrojující. Proto může kdekoho překvapit, jak moc je narativní kadence, jejímž prostřednictvím jsou divákovi poskytovány dané informace, neskutečně hektická. Nemluvě o extravagantní koncepci mizanscény, kde se neustále něco děje, nehledě na dvojrozměrnost či trojrozměrnost časoprostoru – proto je záhodno některé esteticky vypiplané scény, potažmo celej film, nutno vidět ihned několikrát po sobě, páč divák mnohdy nedokáže vše percepčně zaznamenat a následně vstřebat. Na tom - krom oné excentrické narace - má samozřejmě lví podíl i Wesův typicky manýristický vizuální perfekcionismus a inovativní experimentování s formou a stylem celkově. Divák si tak užije formát 4:3, širokoúhlé záběry, kombinaci vizuálně podmanivých černobílých i pastelově barevných scén, anebo animovanou pasáž ve formě komiksového stripu. Další unikátní devizou je bezesporu nespočet karikaturních postaviček, které si okamžitě zamilujete, a jichž se chopila pestrá plejáda hereckých hvězd - ať už v menších, větších, či zdánlivě nepostřehnutelných epizodních rolích (Waltz a Dafoe!). Z nich nejvíc září Léa Seydoux jako múza Simone, Benicio del Toro jako nihilistický malíř Moses Rosenthaler, Timothée Chalamet jako energický revolucionář Zeffirelli, a nehorázně sprostý Adrien Brody jako mazaný kupec Cadazio. Každý si zde jednoduše najde to své...... Jedinou vadou na kráse je tak jistá nekonzistence oněch groteskních povídek – první příběh o umělci cáklé školy se mi zdaleka líbil nejvíc, potom druhý příběh o revoltě studentů za sloučení chlapeckých a dívčích kolejí pro účel sexuálního uspokojení, přičemž nejméně poutavý je poslední příběh - kulinářská reportáž na pozadí únosu komisařova syna. To však nemění nic na tom, že 'Francouzská depeše' je brilantní pocta žurnalistice, esence arteterapie, a pro mě společně s francouzským trashovým body-horrorem 'Titane' zcela subjektivně nejlepší kinozážitek roku. Sledovat Wesovy filmy a objevovat půvab jejich originální fikční poetiky je čirá radost. Opojná to záležitost...... // VERDIKT: nejvíc wesandersonovský opus Wese Andersona. 9,4 redaktorů z 10 // () (méně) (více)
Andersonove filmy mi občas sadnú, občas nesadnú a práve pri, či skôr pred, French Dispatch som mal dojem, že zvolená látka a štylizácia povedú ku sklamaniu a úmornému čakaniu na záver. Naopak musím skonštatovať, že ide podľa mňa o najprepracovanejší Wesov film, v ktorom je 90% scén naaražnovaných dokonale a tých zvyšných 10% "iba" naaranžovaných skvele. Okrem mizanscény je veľkým potešením odškrtávanie si ďalšej a ďalšej hereckej hviezdy a že je to len naviják na diváka, je mi úplne jedno. K množstvu postáv si asi málokto vypracuje emočný vzťah, opäť mi to ale v tomto prípade vôbec nevadilo a naďalej som sa kochal zasadeniu známych tvári do dokonale naaranžovanej mizanscény. No a scenár? Poviedky sú to všetky fajn a áno, štylizácia je o niečo dôležitejšia, ale ja som skrátka rád, že sa tentokrát Wes strafil do môjho vkusu. ()
Typický Wes Anderson. Teda snaha o bizár a podivný humor, ktorý mne teda nevyhovuje. Ak sa za tri poviedky ani raz nezasmejem, len ťažko to môžem hodnotiť ako komédiu. Dokonca ani úškrn neprišiel, film ma nechal absolútne chladným. Skvelé herecké obsadenie aj s dvorným Andersonovym hercom, akým Bill Murray bezpochyby je, ale celkovo mi to prišlo prázdne. Fanúšikom podobným filmov sa to páčiť môže. Pre mňa premárnený čas. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (10)
- Snímek sklidil devítiminutový potlesk ve stoje na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)
- Herbsaint Sazerac (Owen Wilson) je postava pojmenována podle Herbsaint (absintový nápoj s příchutí anýzu) a Sazerac (značka whisky) z New Orleans. (Kuzmik)
- Obsazení je plné oceněných hvězd. Herci, kteří si odnesli zlatou sošku: Frances McDormand, Tilda Swinton, Benicio Del Toro, Christoph Waltz a Adrien Brody. Herci, kteří byli nominováni na zlatou sošku: Timothée Chalamet, Saoirse Ronan, Bill Murray, Willem Dafoe a Bob Balaban. (Kuzmik)
Reklama