Legenda jménem T-34

Je to taková předělávka ( kdo chce čte remake) staršího sovětského Skřivánka.  Kladem je třeba úvodní bitva, technické provedení samotného filmu, kvalitní protivník ( není hloupý až imbecilní, není bezúčelně krutý, je vojensky na určité výši.) Opět jako Skřivánek má i Legenda T-34 českou stopu. Vtipná věta: Chlapče tebe mě posílá snad sám Stalin. (30.08.2021)

,,CO KDYŽ PŘEŽIJEME?“ … „TAK PŮJDEME DO DALŠÍ BITVY.…“ /// Podporučík Ivuškin… na toho sovětská armáda čekala jak na Stalina. A díky němu náckové, stojící před Moskvou, zažijou pár krušnejch chvilek… Mám trochu problém s tím jejich CGI dělaným na efekt. Taky choreo bojový jednotky nepůsobí v úvodní válečný scéně nějak famózně. A přitom je to celkem napínavej souboj. Tanků. Čekal jsem, že se film ponese v podobným duchu (a soudruh Ivuškin (s tankem) zlikviduje nezvanou fašistickou armádu), ale vona přišla překvapivá (a zajímavá) změna. A začal se chystat nerovnej souboj… hezky to ubíhá a baví a jsem zvědavej, co všechno (za píčoviny) ještě vymyslej. Vono to je trochu (možná i víc) přitažený za uši, ale na to sere pes. Válka je udělaná dobře a pozdějc odpustím i to jejich CGI, se kterým to je jako s ruskejma digitálkama – funkci plní, ale dívat se na ně nedá. Válka, válka… nejde ani tak o bitvy, jako o souboje. Ano, těch tanků. Je to odlehčený – teda aspoň doufám, že to tak zamýšleli. Takže to tak beru a celkem se u toho bavím. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vzpomínám, jak jsme tenkrát vojenskou kuchyní odrazili útok tanku. 2.) Často si představuju, jak se ruskej tank prohání Hitlerovým Německem. 3.) S tankem jsem baletil Labutí jezero. 4.) Thx za titule „jahrja“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (07.02.2019)

Ondynoj jsem mu říkal méně toho gerojství, chlapče, méně toho gerojství. Edit: OK, nejdřív jsem dal dvě, protože, seriózně řečeno, je to hovadina, ale zpětně si říkám, že zábavná hovadina, nenudil jsem se ani chvíli a ty dvě hodiny docela slušně uběhly. Tu a tam neubránil jsem se cynické poznámce, ale na dvě a níž mám jiné adepty. Proti hrdinství jinak nic nemám, jen ve válečných filmech vítám pokud možno realismus. Tohle je dílko technicky nepochybně nadaných tvůrců, kteří ale tak nějak ještě neodrostli pubertě a hraní War Thunder. P. S.: Na západě se balí holky na ferrari, na východě na T-34. (05.06.2021)

Vizuálně skvěle zpracovaný příběh legendárního tanku T-34. Jako všechny ruské válečné filmy je i tento zpracován po stránce bojových scén výborně, scénář a dialogy už jsou trochu horší. Kladem je i to, že německý důstojník není vykreslen jako dementní protivník, ale velmi zdatný profesionál. Souboj dvou tankových stratégů stojí za zhlédnutí. (31.01.2024)

Za kouřovou clonou hustou tak, že by se dala krájet, a možná ještě dál, je v tanku načálnik. Nejprve vodka zažbluňká, potom diesel zakuňká, pod pásem hrkne, posádka krkne, a teprve pak se v průlezu objeví Rusosníček.... Chvíli po vstupu páteřních vojsk evropské části dnešního NATO, kdesi ve Zmrzlé Prdeli, zahřívané jen krví dezorientovaných rudoarmějců, šlo z úzkých do ještě tenčích. Bylo třeba krýt ústup rodících matek, jednonohých batolat a štábních důstojníků s hemeroidickými výhřezy. Naštěstí dorazil poručík Ivuškin, malaďéc, který z pozůstatku vojclů sestavil posádku, co by si zástupce stroje Rudý namazala na komisárek. I se Šarikem. Po kratším motivačním proslovu vidí všichni ti, co ještě nebyli demobilizování do hrobu, že Ivuškin je lahodný na duchu i po těle, vznikl zkřížením Timura s Pavlíkem Morozovů, v každém očku mu jasná hvězda svítí a aby byl plně užitečný, v prdeli permanentně ohřívá láhev s mlékem pro případného okoldoucího podvyživeného kojence. Jsou tedy strženi jeho nadšením a s písní na rtech kráčí zdechnout v pancéřované rakvi. Samotné bojové lapálie pak jsou velice zdařile natočeny a míjející se granáty si ve zpomalených záběrech třesou ručičkami, přejíc si orgastické odbachnutí. Triková stránka filmu všeobecně stojí za zhlédnutí. I onen úvod, co jsem tak obšírně a pravdivě popsal, samozřejmě. Samozřejmě, že pravdivě! Později se však děj poněkud vymyká z reality a od okamžiku, kdy (spoiler) je muklům předán pohyblivý cíl i s municí, vykloubí se úplně. Pak už si prostě ruský člověk popustil uzdičku, leckdy i fantazii, a jede si scífko jako vyšité. Ovšem stále ještě efektně natočené. No nic, to už si dokoukejte sami, jen bych ještě rád upozornil na roli Irči Strašnobaumky. V Priťaženje (za vlasy) se snažila rozcabit ufonovi, zde se na první pohled zamokřila z olysalého, seřezaného, omrzlého, zavšiveného, podvyživeného, roky nemytého a zjevně retardovaného vězně. Komu dá příště? Návrhy posílejte na ministerstvo kultury Ruské federace: http://www.mkmk.ru, případně Nejedlému. On jim to vyřídí. (26.03.2019)