Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jednu a tutéž událost vidí jinak dítě, jinak člověk dospělý, jinak člověk starý. I "Babičku" Boženy Němcové jsme četli, čteme a budeme číst stále jinak. Jako děti jsme ji četli bezmála jako pohádku a nejvíc nás zaujaly postavy Jeníka, Adélky, Barunky, psů Sultána a Tyrla. Příběh Kristly z hospody a jejího milého Jakuba nás zaujal ve dvaceti, mnohem, mnohem později jsme porozuměli nářku Viktorky. Ale to jsme se pak dívali zase docela jinak na hry dětí ze Starého bělidla, to už jsme v Adélčiných věčných otázkách slyšeli otázky vlastních dětí, to už jsme věděli, co znamená prázdnota, kterou po sobě zanechává smrt blízkého člověka... Pavlíčkův a Moskalykův dvoudílný přepis Babičky dokonale překládá a tlumočí řeč prózy do řeči filmu. To znamená, že nepřekládá otrocky a tedy špatně, proti duchu jazyka, ale překládá a tlumočí obrazem i rytmus, který je v těchto slovech skryt. Překládá a tlumočí i prázdné místo, tu bludičku stesku, která tu nakonec po babičce zbývá ve všech srdcích, jež ji milovala. (Česká televize)

(více)

Recenze (176)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Stydím se to přiznat, ale "Babička" Boženy Němcové pro mě nikdy nepředstavovala zajímavé čtení, ať už je to způsobené vynucenou povinnou četbou nebo vlastní mentální nedostatečností. Snad do té poklidné venkovské poetiky někdy dospěju, ale prozatím nezbývá, než filmovou verzi z roku 1971 ohodnotit o stupínek výše než knižní předlohu, protože jsem ji viděla až do konce 2x (bez větších výhrad či výraznějšího zaujetí), zatímco knihu jsem nikdy nebyla schopná dočíst. 61% ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Síce si na filmového predchodcu tohoto tu už veľmi nespomínam, ich porovnanie vychádza na narovnako. Je to tiež také milé, dobrácke, mierne poetické, staromilské, miestami psycho-surrealistické (to by som radšej z filmu vyhodil) s niektorými zaujímavými hereckými výkonmi. Je medzi nimi aj Šafránková. Len ten divný strih. ()

Reklama

IvonaK 

všechny recenze uživatele

Asi bych tento film za rodinný neoznačila protože děti by si to mohly špatně vyložit a být akorát z toho uplakané. Pro ty jsou veselejší typy filmů. Taky mě to na konci rozbrečelo když babička umřela. Ale snažila se dětem věnovat co nejvíce času a dávat jim moudré rady do života a odejít do nebe s rozloučením. A bylo alespoň pěkné, že se stihla dle svého přání rozloučit i se Šafránkovou. Snad budou v televizi dávat i tu starší verzi. Těším se na ni. ()

Kimon 

všechny recenze uživatele

Krásné a procítěné filmové zpracování knižní předlohy Boženy Němcové. Ve srovnání s předcházející filmovou verzí z roku 1940 s Terezií Brzkovou v režii Františka Čápa bych si troufl napsat, že se jedná o citově lépe zvládnutou verzi, čím ovšem v žádném případě nemíním oné starší čb verzi snižovat hodnocení. Osobně se mě dotkla tato novější verze (již v barevném provedení) o něco více, možná právě proto, že je procítěnější a na závěr o poznání i smutnější a dojemnější. Je však docela možné, že mé vnímání a srovnávání obou filmových verzí ovlivnil fakt, že černobílé podání první verze nepůsobí z hlediska citových vjemů na mě tak, jako to novější, barevné. Dovolil bych si zde porovnat charakterové pojetí rolí obou babiček. Tedy role Terezie Brzkové a Jarmily Kurandové. Osobně jsem cítil, že role zahraná Terezií Brzkovou byla té původní – literární bližší. Snad je to tím, že doba vzniku filmové verze z roku 1940 je časově vzniku literární "Babičky" blíže, než doba vzniku filmové verze následující. A chápání světa Terezie Brzkové bylo té literární babičce pravděpodobně bližší, než Jarmile Kurandové, která ztvárnila roli Babičky v době vlastně již více než 115 let po jejím prvním vydání tiskem. Tiskem totiž vyšla "Babička" Boženy Němcové poprvé ve čtyřech sešitech od května do srpna roku 1855. V každém případě mají obě verze své přenádherné kouzlo a citlivý divák ocení hodnotu tohoto jak původního literárního, tak filmového uměleckého díla u obou výše zmíněných verzích. ()

jessic 

všechny recenze uživatele

Idylická vesnická žánrovka, ve které byly potlačeny romantické rysy ve prospěch realističnosti. Přestože šlo o nejslavnější roli Jarmily Kurandové, její babička se mi nikdy nelíbila. Naopak vynikající debut Libuše Šafránkové a skvělá dvojice Petr Čepek a Libuše Geprtové, kteří vnesly do jinak nudné vesnické selanky trochu dramatičnosti. Čtyři hvězdy za uhrančivého myslivce Petra Čepka. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (13)

  • Podle asistentky režie Heleny Rohanové bylo hledání Barunky (Libuše Šafránková) dlouhý a svízelný proces, kdy objížděli celou republiku a pátrali po školách, divadelních souborech i „liduškách“. (sator)
  • Babička (Jarmila Kurandová) vypráví kněžně o tom, jak Jiřímu, jejímu milému, „dělová koule utrhla nohu“. V bitevní scéně, kdy babička nachází Jiřího mrtvého, kdy „od střelné rány zašel“, má však Jiří obě nohy. (jan.hryz)
  • První scéna, kterou Libuše Šafránková natáčela, dojala všechny členy až k slzám. Jednalo se o závěr filmu, kdy Barunka přichází říct včeličkám, že babička zemřela. Tehdy šestnáctiletá herečka to vzala uprímně a plakala doopravdy. Režisér dokonce zapomněl říct kameramanovi, aby po odehrání scény přestal točit. (ČSFD)

Související novinky

Květa Fialová 1929 - 2017

Květa Fialová 1929 - 2017

26.09.2017

Po dlouhé nemoci zemřela ve věku 88 let herečka Květa Fialová. Narodila se v české kolonii u slovenského Fiľakova do rodiny plukovníka letectva. Spolu se sestrou Blankou navštěvovala katolickou školu… (více)

Reklama

Reklama