Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Moravanka byla před čtvrtstoletím velice oblíbená dechovková kapela. A jejím únosem sledovali začínající vesničtí muzikanti jediné - aby sami mohli vystoupit místo ní. Pokus o lidovou hudební komedii plnou zmatků a nedorozumění se nevydařil, zůstala jedině trapnost s neuvěřitelně se pitvořícími herci. (oficiální text distributora)

Recenze (41)

gjjm odpad!

všechny recenze uživatele

Při sledování se mi v hlavě mísilo několik pocitů. Daly by se zformulovat asi takhle: cožetobylo? / taková šmíra snad ani není možná / jestli před tím bylo TOHLE, tak česká kinematografie a kultura vůbec zažívá právě nyní zlatý věk / néééééééééé!. Tato "Moravanka The Movie" je v podstatě o tom, že se fiktivní dechovka, ke které se upíšou mj. Sobota, Lábus a Poloczek (minimálně poslední dva jmenovaní jsou jinak dobří herci), snaží v popularitě překonat populární Moravanku (!), přičemž zažívají nejrůznější trampoty a nedorozumnění, mj. se Moravanku pokusí unést, ovšem díky důvtipu jejích hráčů se jim to samozřejmě nezdaří. Její hráči jsou naprosto nechutně příšerní, nadto tam pan Muchna vecpal pár pseudomoravských hlášek (a mimo ně nechá herce bez problému mluvit po pražsky), záběry na idylické moravské vesnice, pár frází socialistických kulturních pracovníků, Sobotovy megatrapné hlášky (- Neni von nějaké potróblé? ...je) - pokud vám jeho předchozí filmy připadaly trapné, tak Únos Moravanky je na tom podstatně hůř -, nejhrůznější a nejkýčovitější dechovkové písničky a pro puberťáky na socialistický film nevídané množství nahoty (btw zajímavý paradox, natočí téměř puberťáckou erotickou komedii o kapele pro důchodce). Scénky s líbajícími se mrtvými jsou ale úžasnou parodií na český humor jako takový a nechtěnou, ovšem o to neméně trefnou satirou na jeho (většinovou) trapnost. Vzdáleně humor připomínají snad jenom tři scénky se Zindulkou, ale jinak je scénář nechutný, hlavně po stránce nelogických, nelogických, nelogických dialogů (scéna na policejní stanici). Neuvěřitelně toporní herci: skuteční členové Moravanky (kteráž je jedním z mála důvodů, proč nebýt moravským patriotem) si film evidentně užívají, ale neumí hrát, je to klasická ukázka toho, že zalidňovat filmy neherci není dobrý nápad, všichni ostatní herci to mírně sabotují - výsledkem je, že jsou všichni příšerní. Film užívejte jen v kombinaci s měkkými drogami - jeden z (mnoha) vrcholů šmíry v českém filmu. No vidíš, člověče, mrtví nám ujeli autem. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Vcelku dobrá a vyloženě oddychová komedie patřící k těm takzvaně lidovým. Na rozdíl od pověstných děl Zdeňka Trošky se ovšem Únos Moravanky obešel bez hysterických scén a různě zrůdných pokusů o humor. Ne, nejde o nic převratného, ale když budu srovnávat se dvěma jiným počiny Milana Muchny, tedy s hrůzostrašně nepovedným čímsi Hop, a je tu lidoop a s děsným Divokým pivem, Moravanka jasně vyhraje. Ději by se dalo vytknout leccos (že žádný skoro není a tak dále), zvláště pak titulní Únos, k němuž dojde kolem padesáté minuty, se moc nepodařil, ale většina toho, co mu předchází, mě překvapila pohodovou atmosférou s půvabnými vtipy a hláškami. Nejvíce se mi líbil Luděk Sobota v roli Pražáka, kterému v metru spadlo něco na hlavu a teď si na Moravě léčí nervy. Dobří byli ovšem i Jiří Lábus s Jiřím Wimmerem. Sice skoro nevím, o čem to celé bylo, ale vím, že jsem u toho vzteky nevypěnil a pobavil jsem se, a to mi stačí. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Šťastnou náhodou jsem objevil, co že se to v mé rodné obci tenkrát před naším kulturákem natáčelo. Sám ve filmu chybím, protože když mi řekli "stůpni si před tů kameru a budeš v televizi", dával jsem pozor, abych se nedostal do jejího zorného pole a neocitl se náhle někde ve studiu. Jinak je ale zvláště úvodní desetiminutovka plna živých autentických etno domorodců. (Jen škoda, že vlezlí pražští herci překážejí pohledu na památky zdejší architektury, z nichž některé už neexistují.) Budiž trvalou pýchou Velkých Bílovic, že nejde o film ledajaký: V Únosu Moravanky dosahuje Muchna úrovně, jíž se uznávání klasikové československého porna Podskalský a Troška sotva přiblížili. Umělecký zážitek je zmnohonásoben účastí nepřeberné plejády legend československého filmu (téměř při každém objevení se nové postavy hýkám nadšením; z těch nejkultovnějších jmenujme alespoň Synkovou, Schmida, Wimmera nebo Gerendáše; nepřehlédněte však ani nebývale tichou Uršulu Klukovou v roli písařky VB). Speciální kulturně-výchovné závazky zde z mladých uvědomělých představitelek tehdejší kulturní fronty plní zvláště Jana Paulová a Iva Bittová, za hromadnou scénu v dívčích sprchách by se nemuseli stydět ani Egon a Karl. Socialistickou a jezeďáckou náladu zajímavě narušuje dokonale expresionistická stylizace obou pohřebních zřízenců "s mankem", trapnost Sobotových hlášek paradoxně kulminuje v genialitě. Přestože je tento bizarní filmový počin v každém ohledu tak špatný, že horší už prostě být nemohl, je moje hodnocení vzdáleno jakékoli ironii. Extáze. Nemohu jinak. ()

javlapippi 

všechny recenze uživatele

"Prosím tě, Stando, tobě nic není svaté!" "To bude asi tím, že jsem od narození ateista." Amatérska dedinská kapela túži po sláve, peniazoch a priazni žien, v ceste k čomu im stojí vlastná organizačná neschopnosť, neurobené prehrávky a konkurencia v podobe dobového najpopulárnejšieho telesa ich žánru. Rozhodnú sa im teda prekaziť cestu na najbližšie vystúpenie a pohotovo nadobudnúť popularitu tým, že nastúpia na pódium namiesto nich. "Sakra, ty to mydlí!" (Že niekto použije takéto hodnotenie počas počúvania Moravanky som netušil...) Filmy režiséra Muchnu som si posledný rok pozrel tri (Hon na kočku, Zelená léta a Matěji, proč tě holky nechtějí?), bol som s nimi spokojný a očakával som podobnú kvalitu aj od tejto komédie. Bohužiaľ, balansovanie na hrane sa tentokrát nekonalo a film je takmer kompletne preklopený na stranu trápnosti, čo vcelku zamrzí pri účasti hereckých mien, ktoré mám inak rád. Od úplného odpadu to zachraňuje zopár hlášok a na svoju dobu nebývalé množstvo ženskej nahoty. "Žádná ženská není slušná, když to s ní chlap umí!" Za jednu mŕtvu labuť. "Co je s tou labutí?" "Uhynula..." "Tak jí dej do vodpisu, Karle." ()

Peabody odpad!

všechny recenze uživatele

Moravanka je nepominutelná součást normalizační éry, protože na nás řvala odevšud. Milan Muchna jako režimně spřízěný vyjímečný synáček (jak se obecně vědělo) měl ale vždy výhodu v tom, že mu prošlo i to, co jiným ne - mohl svléknout nejen Janu Paulovou, ale i haldu dívek ve sprše a snesl se u něho i únavně dlouhý voyersky vděčný záběr pod sukně Ivy Bittové. Nechápu, jak se do této rozjuchané zábavy - jaxe máme fšichni dobře - dostala Ypsilonka, čímž vznikl neuvěřitelný mix trapnosti a parodie - křepčící a juchající Sobota s Lábusem jsou nezapomenutelní, stejně jako kombinace Jana Schmida a Marie Motlové - to je opravdu reálný surrealismus. Příběh je blbý opravdu asi jako Hudba z Marsu, o to Muchna neměl nikdy starost - jeho pivo i lidoop nejsou o nic lepší. Oblíbené figruky Romana Skamene, Jana kuželky, Evžena Jegorova, ba i laco Gerendáš proběhne, Jiří Wimmer, Srstka, Bedrna, bože bože, aneb Jak Štorkán s Muchnou vařili lidovou venkovskou komedii s přídavkem vína. Že by inspirace pro Vinaře, nebo Bobule2? Mimochodem Karel Štorkán taky krásný případ, jak normalizace umožnila dostat se neumětelům k lizu - od roku 72 každý rok v průměru dva filmy, jeden horší než druhý, předtím za deset let prosadil jeden. , ()

Zajímavosti (3)

  • Film se z velké části natáčel v jihomoravské obci Velké Bílovice. V úvodní scéně veselice s koncertem Moravanky (prvních cca 9 minut) je přítomný dav tvořen skutečnými obyvateli obce v autentických krojích, ať už jde o krojovanou mládež, která se takto obléká jen při tradičních slavnostech, či o staré ženy, které se takto oblékaly tehdy ještě běžně. Filmovaná veselice opravdu autenticky proběhla, byla ovšem zinscenována jen z důvodu natáčení. Nešlo ani o simulaci tradičních hodů, které by neznalému divákovi snad mohla připomínat. Scéna je natáčena na dvou zcela různých místech a to před kulturním domem a u kostela. Ve výsledku je dosaženo dojmu, že se vše odehrává na jediném místě, ačkoli na prostranství u kostela žádná hudba ve skutečnosti nehrála. Věž, kterou lze několikrát vidět u kulturního domu, nepatří kostelu, nýbrž hasičské zbrojnici. Z budovy kostela se objeví pouze marginální část, takže neznalý divák ve filmu žádnou sakrální stavbu nespatří. (Adam Bernau)
  • Na vratech areálu mateřské školy točené v Zadní Třebani je elipsovitá cedule z malým znakem Československé republiky, který se používal do roku 1960. (Ganglion)

Reklama

Reklama