• mourinho
    **

    Trampoty jedné pochybné kapely, jejíž členové chtěli být slavní........no, jako Moravanka! To si ale ukrojili, jak se sami přesvědčí, příliš veliký krajíc. Ne moc známou vesnickou komedii v mých očích částečně zachraňuje velmi originální námět a sem tam nějaký ten povedený vtípek, jinak se totiž jedná o naprostý filmový šrot plný scénáristických bludů a hereckého pitvoření, což při pohledu na řadu známých jmen překvapí obzvlášť. Ti z vás, kteří běžně dostávají z dechovky kopřivku, pak raději jednu hvězdu ještě uberte.(12.6.2013)

  • MickeyStuma
    ****

    Lidová ryze vesnická komedie plná písniček a to hlavně pro milovníky dechové hudby a lidových skladeb. Příběh hudebních nadšenců se prosadit je tak velká, že aby se jim to povedlo, neštítí se unést ve své době nejpopulárnější dechový soubor Moravanku. Krapet je to krkolomné a na určitých místech nelogické, ale určitě zase ne tak špatné, aby to nebylo dechovkově veselé. Takový Luděk Sobota se tu vyřádil jako ve svých televizních estrádách a ostatní dělají jen to, co jim nařizuje scénář. Prostě umělá zábava, která je vlastně i takovou reklamou na onu Moravanku. Morava, vínečko a zpěv. Co víc si přát.(4.8.2015)

  • Lockeroom
    **

    Tak od tohoto filmu jsem věru nic nečekal, takže jsem nebyl zklamán. Několikrát jsem se zasmál, většinou trochu cynicky, ale někdy upřímně - například zpěvu a tanečním kreacím Luďka Soboty a Jiřího Lábuse. Jan Slabák si v pasti ihned věděl, rady, písně od tehdy velmi populární Moravanky zazněly, všechno je tedy O.K. :-)(11.4.2011)

  • Pitryx
    ***

    Kdysi jsem Moravanku nesnášel. Ne, že bych ji dnes miloval, ale již ji mohu poslouchat bez poznámek. No. V tomto filmu toho zase tak moc neodzpívala. Ani náhradní kapela nezpívala moc, což taky nějak nevadí. Tedy mně ne. Herci si filmování viditelně užívali. Scénář byl dost křečovitý, ale některé gagy byly dobré. Pan Sobota mohl zahrát více. Jde o ryze odpočinkový snímek, který je těžko hodnotit, protože patří mezi ty slabší, ale zase ty, které mohu klidně jednou za pěl let zase vidět. K hodnocení přidávám plus za pár velmi odvážných záběrů. V komedii, tedy Československé, naprosto nevídaných.(11.8.2016)

  • Peabody
    odpad!

    Moravanka je nepominutelná součást normalizační éry, protože na nás řvala odevšud. Milan Muchna jako režimně spřízěný vyjímečný synáček (jak se obecně vědělo) měl ale vždy výhodu v tom, že mu prošlo i to, co jiným ne - mohl svléknout nejen Janu Paulovou, ale i haldu dívek ve sprše a snesl se u něho i únavně dlouhý voyersky vděčný záběr pod sukně Ivy Bittové. Nechápu, jak se do této rozjuchané zábavy - jaxe máme fšichni dobře - dostala Ypsilonka, čímž vznikl neuvěřitelný mix trapnosti a parodie - křepčící a juchající Sobota s Lábusem jsou nezapomenutelní, stejně jako kombinace Jana Schmida a Marie Motlové - to je opravdu reálný surrealismus. Příběh je blbý opravdu asi jako Hudba z Marsu, o to Muchna neměl nikdy starost - jeho pivo i lidoop nejsou o nic lepší. Oblíbené figruky Romana Skamene, Jana kuželky, Evžena Jegorova, ba i laco Gerendáš proběhne, Jiří Wimmer, Srstka, Bedrna, bože bože, aneb Jak Štorkán s Muchnou vařili lidovou venkovskou komedii s přídavkem vína. Že by inspirace pro Vinaře, nebo Bobule2? Mimochodem Karel Štorkán taky krásný případ, jak normalizace umožnila dostat se neumětelům k lizu - od roku 72 každý rok v průměru dva filmy, jeden horší než druhý, předtím za deset let prosadil jeden. ,(7.11.2014)

  • - Film se z velké části natáčel v jihomoravské obci Velké Bílovice. V úvodní scéně veselice s koncertem Moravanky (prvních cca 9 minut) je přítomný dav tvořen skutečnými obyvateli obce v autentických krojích, ať už jde o krojovanou mládež, která se takto obléká jen při tradičních slavnostech, či o staré ženy, které se takto oblékaly tehdy ještě běžně. Filmovaná veselice opravdu autenticky proběhla, byla ovšem zinscenována jen z důvodu natáčení. Nešlo ani o simulaci tradičních hodů, které by neznalému divákovi snad mohla připomínat. Scéna je natáčena na dvou zcela různých místech a to před kulturním domem a u kostela. Ve výsledku je dosaženo dojmu, že se vše odehrává na jediném místě, ačkoli na prostranství u kostela žádná hudba ve skutečnosti nehrála. Věž, kterou lze několikrát vidět u kulturního domu, nepatří kostelu, nýbrž hasičské zbrojnici. Z budovy kostela se objeví pouze marginální část, takže neznalý divák ve filmu žádnou sakrální stavbu nespatří. (Adam Bernau)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace