Diamanty noci
Diamonds of the Night
Diamonds of the Night
Obsahy(1)
Příběh útěku dvou židovských mladíků z transportu smrti je naturalistickým zkoumáním pocitů ohrožení, zavržení a vykořeněnosti. Do zážitků zbědovaných utečenců v sudetském lese vstupují vzpomínky, sny a představy jednoho z nich, rozšiřující pole zkoumání zmučené lidské duše do sféry existenciálního dramatu. (NFA)
Recenze (170)
Já ani Lustigovu předlohu nepovažuju za moc dobrou, ale aspoň je čtivá, kdežto tento film je téměř nekoukatelný. Z počátku jsem myslel, že hlavní postavy mlčí, protože zažili něco hrozného a jsou tedy uzavřeny do sebe. Pak se objevily další postavy a ty většinou mlčí taky. Prakticky tu nejsou dialogy, přibližně jednou za pět minut někdo pronese dvě tři slova. Přemýšlím proč a nenapadá mě jiný důvod než být za každou cenu umělecký. Jana Němce tak definitivně řadím k mnou nepochopeným klasikům (Fellini, Kurosawa a spol.) ()
Takmer nemý film, alebo skôr kameramanské cvičenie. Dvaja chlapci utekajú lesom a naháňajú ich nemeckí starčekovia s palicami, bicyklom a puškami. Tu som musel uznať, že nedokážem byť až taký náročný divák, aby sa mi zavďačil takýto film. Zaujímavé mohli byť flashbacky, električkové a kočíkové predstavy, a možno aj záver, ktorý končí na začiatku, ale bez príbehu mi to nič nedalo. ()
Fascinující snímek ve své sugestivnosti, syrovosti a autentičnosti. Dynamická kamera dokonale vtahující diváka do děje. Málo slov, o to více emocí. ()
Skvěle natočené psycho drama z hmatatelnou nenávistí k Němcům. ()
Film, ktery je umelecky. Me nebavil uz po peti minutach. Nedokoukano. ()
SPOILERY: Jan Němec natočil psychologické drama o dvou uprchlících z transportu smrti, kteří jsou pronásledování a naháněni jako zvěř. Rozhodně se nejedná o klasický film, ale nýbrž o uměleckou naraci. Režisér užívá netypických metod a postupů. Realitu míchá s flashbacky a představami hlavního protagonisty. A aby to nebylo málo, vše ve filmu opakuje a to i několikrát za sebou během malé chvíle. Tíživá atmosféra ihned dolehne na diváka. Film se dá rozdělit do dvou částí. V první sledujeme útěk hrdinů lesem. Hlad a zima je ihned doženou. Jsme svědci jejich snahy získat nějaké jídlo a hlavně přežít. Tato část je dovršena působivou scénou, ve které hlavní hrdina vejde do domu vesničanky, aby získal chleba. Úplně neví, co má dělat. Realita je střídaná představami. Vše se několikrát opakuje. Ve druhé části jsou oba uprchlíci stíhání a posléze chyceni neměckými starousedlíky. Děj se přesouvá ze stísněného lesa do vetší otevřené místnosti, ve které jsou zadržování. Najdeme zde motivy kontrastu. Mladí, hladoví, zimou skřehlí uprchlíci, čekající na smrt na jedné straně. Na druhé straně oslavující, přežrávající se starci. Při jejich ,,hostině" je výrazně zesílen zvuk. Mlaskání, pojídání, dopádání pulitrů na stůl zvýrazňuje odpor k těmto postavám. Experimentálně pojatému filmu vévodí nádherná práce kamery a také atmosféta. Stístněnost, úzkost, smutek přímo z filmu číší. ()
To byl film? :-) Něco tak hrozného jsem už dlouho neviděl. Toto šlo zcela mimo mě. Zmatená kamera, děj taky nula od nuly pojde. Vypadalo to, jako by to natočil někdo, kdo v životě nic neviděl a dostal do ruky kameru a k tomu si dával notné loky slivovičky. P.S: Nemá někdo soundtrack :-) Potřebuju totiž prázdné CD (rozuměj to tak, že se ve filmu prakticky nemluví, o hudbě nemluvě) P.P.S: Byl jsem na tom, jako na školním filmu, nikoliv dobrovolně! Ale psát test by bylo asi lepší. ()
Ladislav Janský plně vyniká ve filmu Na laně (1963) scénáristy Jana Procházky. ()
Vytříbeně syrová obrazovost filmu dokonale koresponduje se stavem, v němž se ocitli hlavní hrdinové. V noci, v nichž se démanty blýskají neznatelně; na dně, na němž perly skoro nejsou vidět. Všechno je jen vize a (v neposlední řadě) zvuk a co se vnucuje dalšího, musí hovořit jejich řečí. Události smyslu se vracejí v repeticích, kontinuitu trhají sny a halucinace, jejichž surrealita není menší, než neuvěřitelnost skutečnosti. I po scéně krátce po zběsilém úprku se promenádují Buñuelovy mravenci. I když nejsem divák, který by ke slovu (ve) filmu choval nepřátelství, vůli mlčet mě tento film donutil ctít, protože byla věrohodnou vůlí k pravdě událostí. Příběh a režie nestaví do opozice jen zlé a dobré, (ty) Němce a Židy, ale kuriózně stáří a mládí. Surově znázorněná antagonie, v níž jsou těmi nelidskými bodře vulgární penzisté, jíž se z morálních důvodů spontanně bráníme, mohla hrát zajímavou roli nejen v době vzniku, ale může ji hrát i dnes. ()
Na zamysleni dobre... Ale zabava to prilis neni... Celkove film se nese v pomalem duchu kde se prakticky skoro nic nedeje ale kdyz se neco deje tak to ma vice verzi... Clovek nikdy nevi co je predstava hrdiny a co realita... To je dobre... Ale film ma i veci nedobre...... Ale to si posudte vsichni sami... ()
Tak todle byl teda hodně divný film.. Naštěstí trval jen hodinu. Žádný příběh, žádná hudba, žádné dialogy, zbytečně zdlouhavé a zmatené záběry, no prostě děs. Kdybych si nepřečetl oficiální text distributora, tak ani pořádně nevím, o čem to vlastně bylo.. Je mi líto, ale nenašel jsem nic v tom, za co bych mohl dávat hvězdičky.. :-( ()
I těch 64 minut bylo hodně. Strašně nezáživné. Téma holocaustu a nacismu bylo zpracováno mnohokrát a podstatně lépe. ()
Po stránce formy sice vynikající, ale nevtáhlo mě to. ()
Exprerimentálny film, ktorý je na prvý pohľad zmätený, ale slovo "zlý" tu vôbec nie je na mieste. ()
Syrové a nadčasové. ()
Němec se s divákem nemazlí. Vše podává přímočaře a nekompromisně. Psychologický počin, který ve vás zanechá stopu. ()
Hodina chození a útěku, chvílemi mnou nepochopené sledy záběrů. Jakási syrová atmosféra tu je, ale pro mne to není tak ždímající jak jsem si myslel. ()
Náročný psychologický snímek, který předběhl svou dobu. Jednak formou využívající prostřihy myšlenek a vzpomínek, druhak skvělou kamerou a v neposlední řadě i režisérským rukopisem debutujícího Jana Němce. Velmi působivá záležitost a jeden z klenotů české filmové tvorby. Silné čtyři hvězdičky. ()
Nejde jen o kameru, i práce s chronologií záběrů, s flashbacky a flashforwardy byla v té době nevídaná nejen u nás, ale i ve světě. Tleskám. ()
Obsahově nesmírně složité drama, chaoticky střídající retrospektivy, snové scény a aktuální děj. Nicméně zabalené do skvělé kamery. Není to pro každého a bez znalosti předlohy asi těžko ocením všechny děje tak efektně zobrazené v tomto snímku. ()