Sånger från andra våningen
Sanger fra andre etasje
Sange fra anden sal
Piesne z druhého poschodia
Songs from the Second Floor
Režie:
Roy AnderssonScénář:
Roy AnderssonHudba:
Benny AnderssonHrají:
Rolando Núñez, Bengt C.W. Carlsson, Lars Nordh, Klas-Gösta Olsson, Gun Fors, Lars Finberg, Fredrik SjögrenObsahy(1)
Být člověkem není lehké. Každodenní chaos lidské existence má v podání švédského režiséra Roye Anderssona podobu jízlivé grotesky složené z absurdních anekdot. Třetí celovečerní film Roye Anderssona před diváky otevírá jízlivě absurdní výhled na útrapy lidských bytostí, které zůstaly lapené v každodennosti současného světa. Režisérova vize západní kapitalistické společnosti je vzdálená obvyklým obrazům kariérní hektičnosti, reklamní vymydlenosti a multimediálních ataků. V souladu s mnohokráte zaznívající mantrou ?Milován buď ten, kdo se usadí? ukazuje svět ve stavu odevzdaného spočinutí ve všeobjímajícím chaosu samospádem kupředu spějící civilizace. V městě stiženém fatálním dopravním kolapsem rozvíjí řetězec volně provázaných anekdot vystihujících prostřednictvím bizarních figur obyčejných lidí apatickou absurditu soudobé lidské existence. Roy Andersson započal svou tvůrčí dráhu již na přelomu 60 a 70. let, kdy se zařadil po bok řady tehdejších autorských osobností debutem Švédská lovestory, kde nastavoval kruté zrcadlo konformitě a hodnotové pokřivenosti středostavovské společnosti prostřednictvím kontrastující lásky dospívajícího páru. Po negativně přijatém druhém snímku Giliap z roku 1975 se dvacet let věnoval pouze tvorbě reklam. Na nich si vytříbil osobitý styl, jenž použil i ve svém přelomovém snímku Písně z druhého patra. Ten se vyznačuje striktní metodou pečlivě zkonstruované všednosti, kdy kamera v dlouhých statických záběrech snímá groteskní sekvence inscenované povětšinou v rozsáhlých studiových prostorách, které se tváří jako přirozené prostředí. (Česká televize)
(více)Recenze (80)
2,5*/5 ... Prvá polovica (alebo tretina?) parádne absurdná, bavil som sa, aj keď som nechápal O ČOM?. V tej druhej dochádza k "únave materiálu" a celá tá absurdita zrazu pôsobí ako obrana pred neschopnosťou a nemohúcnosťou tvorcov. Ak tam aj mal byť hlbší zmysel, tak som nemal chuť hľadať ho. Kameramanom bol v tomto prípade asi len statív... ()
For ME (-)91% ()
Tohle se dá označit jen jediným výrazem - NAPROSTO BRUTÁLNÍ a na mě asi až moc... Něco takového jsem nikdy neviděl a je možné, že ani neuvidím a je pro mě těžké srovnávat, když se tenhle film nepodobá ničemu, co znám. Bohužel na mě byl asi až moc šílený a moc chaotický. Neupírám mu to, že je velmi zajímavý, ale kromě parodování společnosti jsem v něm nenašel žádnou hlubší myšlenku a tak nějak to působilo pouze jako shluk televizních sketchů. ()
Do formálne stránky tomu nemám absolútne čo vytknúť. Každý záber je premyslený, bohatý na významy a vizuálne pôsobivý. Myslel som si, že zmena štýlu v Anderssonovej tvorbe bude pútavejšia, zaujímavejšia a hlavne zábavnejšia. Ale už dlho sa mi nestalo, že by mi nejaký tvorca liezol na nervy tým, ako sprostredkúva určité myšlienky. Permanentne som bol nasraný. Chladný štýl, premalované ksichty a nepríjemná utópia a úpadok ktorý ešte dotvára na nervy lezúca hudba. Koniec trocha pripomínal Palahniukov The survivor, ale inak to išlo absolútne mimo mňa. Netvrdím, že je to zlý film. Určite má svoje kvality, ktoré treba vidieť a zhodnotiť ich na základe osobnej skúsenosti. Ja som ale s Anderssonom definitívne skončil. ()
Chladná a mrazivá vize odlidštěné společnosti ovládané jakýmisi neviditelnými ekonomickými mechanismy. Lidé jsou tu bledí, zaprášení, zašedlí, někdy děsivě obézní, ale vždy umrlí. Automatizovaný, chladný svět. Dlouhé statické záběry se shodují s jednotlivými scénami-výjevy. Depresivní a absolutně deprimující film. ()
Zvlášté závěřečná scéna natočena na jeden dlouhý záběr a podtrhující spirituální modus filmu je nezapomenutelná. Jinak vše další podstatné již zde bylo řečeno. ()
Satiricky satisfakční. Prostě povedené! ()
Povedený obrazový film k popřemýšlení, ale i pobavení..mimochodem můj první Andersson.. ()
Film - nefilm. Surrealistická, dadaistická, expresionistická nálož, depresivní varieté, Monty Python bez nálady na vtípky, na těžké kocovině z nějaké skandinávské pálenky. Buďto to celé prochrápete, nebo budete mít konverzační téma na tři dny, protože ty stovky symbolů a mnohoznačných dialogů lze analyzovat donekonečna. Básníci v nemocnici, asketi na ulici, Ježíš v popelnici. ()
Svet zbavený farieb a citov, odsúdený na zánik. ()
symbolistická koláž o neúspechu a strádaní. Miestami je zmysel jednotlivých záberov ťažko pochopiteľný, ale zábery vo veľkých celkoch sú zaujímavé a absurdný, drsný humor je skvelý. ()
Bizarní svět ve filmu mám rád. Na první podívání jsem se dost nudil, ale předpokládám, že to byl záměr. Co se týče hlubokomyslnosti, tak některé narážky jsou docela dobré. ()
ocenenia : MFF Cannes 2000 - Cena poroty za réžiu (Roy Andersson) ◘◘◘◘ Áno, film čiastočne pôsobí ako lacná štylizácia ľudskej mizérie. Jednotlivé scény (príp. zábery) sú tak originálne absurdné, až sú morbídne zábavné.... dielo však napriek absencii nejakého nosného príbehu nepôsobí rozhárane, ale zdanlivo iba umelý zlepenec scén je veľmi súdržný a konzistentný ...... človek, jeho svet a život, naoko patetický, plný ideálov, no skutočnosťou je iba zmätenosť, neistota, strach prekryté povrchnosťou a chladom medziľudských vzťahov.... Roy Andersonovi sa z "Tragédie človeka" podarilo vytvoriť "Božskú komédiu" - aj keď konotácie názvov oboch diel nemajú od seba moc ďaleko :) .... balans medzi sarkazmom a humanizmom tu funguje veľmi dobre - výsmech z ľudského pachtenia sa na svete pravidelne strieda hlboký prejav pochopenia a spoluúčasti na jeho tragédii .....a rád by som upozornil aj na (imho) filmársky dosť náročné dlhé scény bez strihu, ktoré opakovať pri sebemenšej chybičke herca alebo iného člena štábu by mňa ako režiséra rozhodne poriadne rozčúlilo :) ..... jedna z najtragickejších, najabsurdnejších a najdepresívnejších "komédií", aké som videl.... a vlastne, je to aj môj pohľad na svet ľudí :-/ ("Není lehké být člověkem") ... len tie kríže by som ešte na smetisko pre istotu nehádzal.... nádej zomiera posledná :) ()
Obzvláště vypečený snímek, který funguje jako novodobý protestsong. Ono nejde ani moc popsat, proč se mi Písně z druhého patra líbily, ale jde popsat, jakou náladu ve mě nechaly. Nechaly ve mě pocity zoufalství, beznaděje a trápení... ()
Od Anderssona jsem viděl už tři velmi podobně laděné filmy a tenhle mi bohužel přijde nejslabší. I tady nějak chápu, co to chce říct (vlastně je to tam celou dobu dost názorné - jak každý z nás v životě svým způsobem trpíme, jak každý máme své problémy... a jo, to se mi líbí a je to pravda), ta absurdně podaná každodennost se mi zamlouvala i tady, má to symbolistické scény, skvělou a promyšlenou statickou kameru a v první polovině mě to dost zaujalo (škoda jen, že ta druhá už je taková nijaká), ale jako celek je to takové... nedomrlé, své myšlenky to někdy podává dost těžkopádně a ne zrovna nejlíp a hlavně mi v tom chybí nějaký celistvý dojem. Jasně, celý film zobrazuje jen osudy pár lidí, děj tam není, ale tu celistvost mám na mysli jak vedením těch osudů (které jsou skoro všechny divně utnuty a nedotaženy), tak myšlenkově. Vlastně snad jediný jeho film, který má nějaké uzavření, je Ty, který žiješ. Holub uzavření nemá a Písně z druhého patra sice něco na ten způsob mají, ale zase to působí těžkopádně. Špatný ten film ale rozhodně není, jen Ty, který žiješ, se povedlo o něco víc. A o trošku víc i ten Holub. A surrealistický tenhle film fakt není, spíš symbolistický. 3* ()
Asi zadny jiny reziser nevyznava tak suchy humor, jako Roy Andersson. Velmi citelny, avsak stale originalni. Cim mene strizlivy, tim emotivnejsi zazitek:-). ()
Kapitalismus a apokalypsa aneb ekonomická recese jako gotický román. Sånger från andra våningen je minimalistický ve výrazu ale ohromující svou hloubkou. Bezvýchodnost není individuální, bezvýchodnost je motivem doby (zkoumání hlubin křišťálové koule radou ekonomů, "tato porada trvá již osm hodin"), kapitalismus zvracející se do - nebo odkrývající se jako? - barbarství, když vše selhává (i flagelantství buržoazie) přikročí se k obětování panny za hojné účasti církevních hodnostářů. Devalvace symbolů a hodnot, kříže se nejprve prodávají, a když nenesou patřičný počet nul, končí na smetišti. Útěk buržoazie ("už jen pár metrů") následován návratem mrtvých. Absurdita a grotesknost je dalším symptomem rozkladu, chladu a odcizení. Nic se nehýbe. ()
Jedno z najzaujímavejších skĺbení ponurej depresie a absurdného humoru v úchvatne nasnímanom, úžasne nazvučenom opuse hýriacom krásne ponurými farbami. ()
Asi nejsilnější můj zážitek ze severské kinematografie, místy až s tak černým humorem že Britové podle mě taky čumí. Pluto vedle toho je bílá. V hlavní roli famózní neherec, Lars Nordh. 5/5 ()
Bizár...aneb jak se na zbytečnou existenci podívat skrze humor😮 ()