Jen žena

Bohužel je asi jen otázka času, kdy "vraždy ze cti" dorazí i do ČR. V sousedním Německu jich je oficiálně spácháno zhruba 100 ročně, reálně to bude samozřejmě více. Je pravda, že v tomhle konkrétním případě asi mohla Aynur alespoň trošku předstírat, že se úplně nezřekla "pravidel" rodiny a asi by nedošla k jejímu zavraždění. Nicméně potrestání pachatelů směšné. (22.09.2020)

Snímok možno smelo zaradiť do “shockumentary” žánru. Presne takéto filmy zvierajú žalúdok, pričom s názorom užívateľa, ktorý ho “odporučil”, nemožno inak ako nesúhlasiť. Mix kultúr v kontexte s náboženstvom a kultúrno výchovnými tradíciami, je doslova vraždou skutočných, morálnych hodnôt, a preto mám krásny odkaz pre všetkých dementov čo by sa radi na námestiach beztrestne cicinami šermovali: “Liberáli všech zemí, vyližte si prdel!” A keď sa niečo stane vašej dcére, choďte revať dofetovanému Sulíkovy pred barák, ktorý sa dostal do parlamentu potom, ako sľuboval zlegalizovanie jemných drog. Pokiaľ chcete týmto veciam predísť, spýtajte sa rodín, ktorých dcéra odišla do Nemecka za prácou a tam si chtiac-nechtiac narazila takéhoto parádneho mahagóna, ktorý jej z času na čas takú “vyjebe”, že by ste ju po pózovaní vedľa Rockyho ani nespoznali. (31.08.2022)

Sherry Hormann hned v úvodu odhaluje karty, víme kdo je kdo, v utajení dokonce nezůstává ani vrah. V tu chvíli mi to pro budoucí děj nepřišlo jako ta nejlepší cesta. Její pojetí příběhu je hold silně dokumentární, čemuž neodpovídá jen rychlá přesná kamera a časté vyprávění skrze fotografie, ale právě i zmíněný úvod. Můj pohled se naštěstí velmi rychle změnil, vyzrazení zásadního příběhu nijak neubírá, snad právě naopak. Použití vypravěčky (samotná Aynur), ta kamera, fotografie a gradace vyprávění jednoduše dokáží strhnout. Díky čemuž děj rozhodně napětí nepostrádá, naopak jsem několikrát doufal v jiný konec. 80% (27.08.2021)

Kdybych se narodila do ortodoxní muslimské rodiny, tak bych asi dopadla stejně jako hlavní hrdinka tohoto drsného příběhu. Nevyznávám žádné náboženství, všechna zcela jistě mají své klady i zápory, ovšem rovnost pohlaví by snad měla být samozřejmostí. U muslimů tomu tak evidentně není, což jsem věděla už dávno, ale teprve snímek Jen žena mi opravdu otevřel oči. Jde o neotřele pojaté drama, které jsem sledovala doslova jedním dechem. Moje dojetí nad smutným osudem Hatun Aynur Sürücüové se však dostavilo až v samotném závěru vyprávění. Tvůrci po emocionální stránce nijak netlačí na pilu a stejně to s vámi zamává. Takhle nějak si představuji, že by měl vypadat povedený film natočený podle skutečných událostí. (85%) (15.04.2021)

Pred necelým polrokom som videl The Stoning of Soraya M. o ukameňovaní ženy falošne obvinenej z cudzoložstva a teraz tureckú obdobu obnovovania rodinne cti. Je mnoho ľudí, ktorí relativizujúc tieto zločiny tvrdia, že sa obmedzujú iba na radikálnych islamistov. Čítal som bonmot o odlíšení islamistov. Radikálny odrezáva nevercovi hlavu a umiernený mu pritom iba drží nohy. Ani tvrdenia o islame ako o zaostalom náboženstve, ktoré tlačí jeho vyznávačov o niekoľko storočí späť nie je úplne korektné, pretože kresťanstvo v rovnakej etape vývoja, v akej je súčasný islam, veselo upaľovalo čarodejnice a šírilo svoje učenie ohňom a mečom. Príbeh Aynur je dobre sfilmovaný, justícia dáva početnej menšine nádej, že onedlho si už aj v Nemecku budú žiť podľa tradícií a svojho výkladu práva. Otázkou ostáva, načo vlastne prišli do Nemecka, keď namiesto prispôsobenia majú ambíciu prispôsobovať domácich. (15.04.2023)