Sledování

Zpočátku to vypadá, že Nolan se vydá zkoumat hlubiny duše jednoho bídného voyeura. Po čase však obratně stočí děj do roviny temného thrilleru, kde si divák nemůže být jistý ani zaměřením postav, ne natož tak dalšími minutami. Umná práce se střihem (děj se odehrává ve třech časových rovinách) a režisérova práce precizního soustružníka, nakonec vydává dílo, nad nímž jenom uznale pokyvuju hlavou. A závěrečná pointa si může podat ruku se Singerovými Usual suspects, bez debat. (31.08.2008)

Úžasná ponurá atmosféra zachycená v unikátním černobílém snímku. Nečekal bych, že se z tak na první pohled jednoduchého příběhu stane takový propletenec intrik. Pro příště poučení pro Billa. Dávěj si pozor koho sleduješ, aby náhodou nesledoval on tebe... - 12. 1. 2010 - 90% (12.01.2010)

Na černobílý 16mm film natočená pocta béčkovým filmům noir (vzpomněl jsem si zejména na Vrahův polibek a Zátah na Jižní ulici) obsahuje v zárodečné podobě většinu prvků, které si dnes s Nolanovou tvorbou spojujeme. Nechronologické vyprávění, které svou (zdánlivou) neuspořádaností, množstvím elips a postupem od následku k příčině připomíná neutříděné vzpomínky na nějakou událost (kdy také můžeme začít vyprávět od toho nejpodstatnějšího, nikoliv od začátku). Postmoderní nestabilita lidské identity. Možnost číst příběh jako variaci na evropské modernistické literární a filmové experimenty (např. Alain Robbe-Grillet), tedy coby vyprávění o procesu vyprávění (Cobb si na základě osobních předmětů domýšlí „backstory“ lidí, do jejichž bytů vniká, a drobnými zásahy do domácího pořádku vytváří podloží pro budoucí konflikt, stává se autorem zápletky). V podstatě takový no budget prototyp Počátku (rozpočet činil asi 3 tisíce liber) – psychologický heist movie, v němž je k úspěšně provedenému zločinu potřeba „nabourat“ se do podvědomí oběti, odhalit jeho skryté tužby. Po rozložení na jednotlivé části by zřejmě šlo o poměrně lehko srozumitelnou historku, ale vzhledem k tomu, že je prostříháváno mezi čtyřmi dějovými segmenty (plus zastřešující pátý s výslechem), z nichž každý se odehrál v jiném „časovém pásmu“, jde o poměrně náročný test pozornosti (dost pomáhá, že se vše sbíhá k jedné postavě, jejíž proměňující se vzhled napovídá, kde na časové ose se zrovna nacházíme), který si budete chtít nejspíš vyzkoušet víckrát… ani pak ale zřejmě neokážete s jistotou říct, co se doopravdy stalo (celý film je rámován retrospektivním vyprávěním muže, který nemá důvod říkat pravdu). 80% Zajímavé komentáře: ScarPoul, Madsbender (25.07.2017)

Nízkorozpočtový Nolanův celovečerní debut, ve kterém použil styl vyprávění ne nepodobný tomu z Dokonalého triku. Na celém snímku jdou lehce vypozorovat témata a vyjadřovací prostředky, které v pozdějších dílech rozvede k naprosté dokonalosti. Following má hodně co nabídnout i ve chvíli, kdy již znáte pozdější slovutnější snímky tohoto režiséra. Perfektně zachycená atmosféra předměstí Londýna, slušní herci a především velmi vydařený a originální scénář. Za zmínku stojí rozhodně Jeremy Theobald, který se objevil již v Nolanově krátkometážním Doodlebugu. Je ohromná škoda, že krom těchto dvou věcí si nikde jinde nezahrál, jelikož hrát umí, charisma také má a jeho hlas je specifický jako málo jiných. (13.01.2007)

Svým nelineárním průběhem mi nesedlo Memento a stejně tak mi nesedlo ani Following. Motiv zajímavý, stopáž rychle utíkající a příběh atraktivní, ale tohle přeskakování časů a scén, které zpočátku nedávají smysl, mě prostě nebaví. A černobílé zpracování stejnětak. Každopádně na Nolanův debut velmi pokrokové a nadčasové. (06.08.2023)