Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Centrální scénou filmu je krutý výjev znásilnění a zabití zemanské dcerky Karin zdivočelými pastevci v horách. Její hluboce věřící otec se ocitá tváří v tvář biblickým dogmatům, jež káží nezabíjet. Nezměrná bolest ze ztráty dcery a neuhasitelná touha po pomstě vedou otce k činu. Film je inspirovaný starou severskou legendou. V režijně i kameramansky mistrovském díle prudce kontrastuje s brutálním činem pastorálně vyladěná nálada lesa na jaře. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (138)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně intenzivní a sugestivní spojení středověké balady a špinavého psychologického filmu, v jehož ústředním bodě stojí motiv nevinnosti a pomsty. Od bezstarostného a sluncem prozářeného úvodu (vskutku panenského) až k brutální defloraci severskou temnotou a animálností pomsty. Bergman využívá ornamentálního jazyka na pomězí básně, který skvěle kontrastuje se syrovostí a detailem obrazu. Vkrádá se neodbytná otázka, zda tohle viděl Vláčil... Narozdíl od Markéty Lazarové je Pramen panny méně postaven na symbolice, o to více dává prostoru psychice a motivacím. Fantastický Max von Sydow předvádí na plátně jednu z nejpřesvědčivějších studii člověka mstícího se z absolutní bolesti. Jaksi upozaděná je Birgitta Valberg, ale z její mateřské role vyzařuje intenzivní křehkost a jakási utajená ženská síla. Pro Bergmana typicky se ve filmu střetávají zdánlivě uhlazenější různorodé ženské principy a surový svět mužů... výsledkem je sousto, které člověka dokáže odrovnat na ploše několika záběrů. Film pohansky animální, ale i křesťansky pokorný ve svém vyznění... Dokonalost sama. ()

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Jako pozitivní tady vidím dialogy, ale to co se tady odehrávalo, mě nechal spíše chladným. Přece je to příběh z 13. století, kdy na každém rohu někdo vysel, anebo byl jinak zabit, bylo jedno jak se jmenoval, kde se nacházel, jestli byl vinen, atd. Jasně, Bergman mluví tady o víře, ale já nevím co na to říct, nevím v čem je jeho myšlenka výjimečný. 3/5 ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Trošku jiný Bergman, acož však neznamená že je slabší, spíše naopak. Více se odpoutává od své skepse a osobitých mýtů (v tomto období to není ojedinělý případ) a brousí tak do poněkud jiných vod, i když zachovává svůj pověstný, trochu archaický rukopis a úctu ke skandinávským tradicím a kořenům i onu nezbytnou a palčivou otýázku víry, ale ta zazní spíše v závěru. Středověkou legendu se rozhodl pojmout tím nejlepším možným způsobem - podobně oproštěně, přímočaře, syrově, animálně a trochu symbolicky. A vzniklo tak krásné dílo prosycené středověkem a krutým severem, mrazivými pocity doprovázející nádherné obrazy. Mnoho scén se nadlouho vryje do paměti - samotný akt znásilnění na prosluněné louce, sníh, který se náhle spustí z nebe, zoufalé zkácení stromu, nevinná tvář Valbergové a ještě zajímavější polopohanka Lindblom. Nejvíce však uchvacuje nadpřirozeně laděný konec, který má skutečně očistnou sílu a působí neuvěřitelně dojemnou silou. Tak přímou a silnou emoci spjatou s tímto zakončením lze u B. jiných děl najít stěží. Ryzí důkaz toho, že i bez svých upřímných a hlubokých výpovědí dokázal B. natočit stále působivý až nadčasový snímek. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Subjektivně za tři hvězdy, ale objektivně si tady Bergman vyhrál nejen s realističností středověkého prostředí, ale také náznaky hříchů lidí, kteří někteří ani na hříšníky nevypadají (je větším hříchem závist - matky na otce, holky parchanta na mladou paní -, nebo vražda a pomsta?), s přelomem tehdejší doby, kdy mnozí ještě obětovali (a dodnes obětují) Ódinovi, severskému válečnému bohu, je zde tedy i pohanství a proti tomu nastupující úsvit křesťanství, a nakonec Bůh skutečně zemanovi odpoví, a jak je jeho zvykem, naprosto nečekaně, a přitom očistně. Ale přece jen některé nedotaženosti mi vadily - asi bych mladou holku neposílal někam daleko samotnou, doby přece nemohly být idylické ani tenkrát, a jestli tam tudy jezdily holky do kostela se svícemi co chvíla, tak zas musely ty lidi po cestě znát - přece se tam nezjevili ze dne na den? Vadila mi i jistá šablonovitost postav, včetně obou dívek... Nakonec nejvíc se mi líbila postava proroka. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Obrovská, nepríjemná a priam antická tragédia v drsnom severskom prevedení. Temný stredovek, ľudský život stojí za hovno a ešte aj má pre ostatných hodnotu hovna. Ženský život špeciálne. Šialený kalif El Hakim bi Amr Allah začiatkom 11. storočia vydal pre ženy úplný zákaz vychádzania. To, čo sa dnes berie ako totálne poníženie žien, by z pohľadu vtedajšej doby naozaj mohlo slúžiť skôr ako istá forma ich ochrany. Aby sa žena sama v temnom stredoveku vybrala sama do lesa? To nikdy nemuselo dopadnúť dobre. A ešte sa sama seba pýtam logickú otázku: ako si chlap vlastne môže užiť znásilnenie, keď vlastne dotyčnú chuderu derie nasucho? Toto nikdy nepochopím. ()

Galerie (59)

Zajímavosti (7)

  • Námětem k filmu je švédská legenda, která vznikla pravděpodobně ve 13. století. (raffspIn)
  • Cenzurní úřad v Detroitu ponechával „volné ruce“ třem nezávislým kinům ve městě, pokud si hlídali vstup až od 18 let. Tento film však tvořil zvláštní případ – cenzoři odstranili scény znásilnění, přestože se jednalo o film primárně pro dospělé a promítaný v nezávislých kinech. (Zetwenka)
  • Cenzoři u tohoto snímku spatřovali zásadní problém v 90vteřinové scéně znásilnění. Bylo nařízeno vystřihnout scénu pro komerční promítání v New Yorku, totéž ale v roce 1962 ve Fort Worthu v Texasu. (Zetwenka)

Reklama

Reklama