Sbohem, Kalifornie

Poté, co v sedmdesátém pátém Sergio Leone skončil s westerny (nebo spíš od nich utekl) produkcí "Chytráka a dvou společníků", opanovala stále méně natáčené spaghetti westerny zcela jiná nálada, která měla víc společného s prací jeho jmenovce a kolegy Corbucciho. Jakousi šablonu jim vytvořil maestro Lucio Fulci v "I quattro dell'apocalisse" z téhož roku: melancholická atmosféra, aktuálnější hudba, beznaděj, špína, krev... "California" je jedním z posledních špageťáků vůbec, což mu ani v nejmenším neubírá na kvalitách. Děj se točí kolem zahořklého vojáka Konfederace (v překvapivě dobrém podání Giuliana Gemmy, jedné z prvních hvězd italských westernů), na něhož se nalepí naivní mladíček, s nímž putuje zdevastovanou poválečnou krajinou. Osud ho spojí nejenom se sestrou onoho mladíka (a moc hezkou, smím-li dodat), ale nakonec i s lovci odměn, pro které znamená mír sklizeň hlav hledaných psanců... I když má příběh evidentně tři odlišná dějství, režisérovi, hercům a kameramanovi, díky němuž je film plný stylových záběrů, se podařilo zachovat po celou dobu stejnou náladu. Přestože hudba bývala v těchto pozdních, úpadkových špagetách kamenem úrazu (viz. "Keoma", "Mannaja"), tady sedí jako ulitá, jakkoliv mě nenutí slintat po soundtracku. Naprosto dokonale jsou zvládnuty rvačky, ale tím myslím rvačky, ne fackovačky ála Hill a Spencer. Taky se mi líbilo, jak tvůrci využili rozbořených westernových městeček ze starších filmů, a co ještě stálo, to zdemolovali sami. McBaineovic farma z "Tenkrát na Západě" naštěstí přežila. S Leoneho slavnými eposy se "California" srovnávat nedá, ale to je v pořádku, nesnaží se o to. Má dobrý příběh a je tam vidět dost snahy, abych se nebál tuhle posmutnělou kovbojku vřele doporučit. (03.04.2011)

Kvalitní western, kde není nouze o drsné zvraty. Hlavní hrdina je cool a ani to moc nezestárlo. Akorát pěstní souboje působí trochu směšně, jelikož se tam fakt často prohazujou zdma a jednou dokonce i zdí kamennou. Malinko jsem nepochopil taposvu plukovníka / bounty huntera, kterej lovil další bounty huntery, ale budiž. (11.06.2017)

Pozdní spaghetti western, což je zřejmě i důvodem, proč zase až tak moc špageťákem není. Úvodní čtyřicetiminutovka je tónem, průběhem i stylem zcela jinde než zbytek filmu. A to tak moc, že ani dějově té druhé nic nedává; i jediné dva spojující elementy (hlavní postava/záporák) jsou ve druhé části profilovány výrazně jinak. Výsledkem jsou dva samostatné (a výtečné!) westerny, které nemají nic společného. Jeden je poválečným dramatem, které si rochní v mlze, dešti, blátě, chmuru a zmaru. Tato pasáž končí životem na farmě. A druhý cca hodinový, který začíná výjezdem do města a jde o tradičně vystavěnou žánrovku o pomstě/záchraně. Odehrává se ve spalujícím žáru slunce v prachu cest mezi dostavníkovými stanicemi a bohem zapomenutými osadami. Tento zvláštní rozpor se tu projevuje ve všem. Úvodní část má zcela jinak pojatou hudba než ta druhá či že je hlavní postava obávaný pistolník, se ukáže až dvacet minut před koncem. A i tak nic z toho; tady totiž převažují rvačky na krev. Za celý film ostatně zastřelí jedinou postavu; a ta je v té chvíli stejně již umírající. Přesto to nelze nedoporučit, protože nejeden samostatný western není ani zpola tak dobrý jako oba zdejší filmy, kdy ten první je nezvyklý i stylovější a druhý zase žánrově čistší. (22.01.2017)

Nejsem nějaký spaghetti znalec nebo nadšenec a dostal jsem se sem vyloženě náhodou, líbil se mi tón srovnání se s koncem války a cesta k vykoupení hlavního hrdiny, měl jsem ale problém udržet pozornost hned v několika pasážích - taková úvodní půlhodina sice hezky ukazuje právě situaci vojáků konfederace, ale dějově tápe. Nějak jsem se přes to pak už nedostal. (31.01.2017)

Na Californii jsem byl vážně hodně zvědavý, ukázky které jsem měl možnost vidět slibovaly zajímavou podívanou a já byl od té chvíle nedočkavý si doplnit další z westernů 70. let. Není to typický italský produkt, spíš jde revizionistický pohled na divoký západ nesoucí se trochu v duchu Psance Joseyho Wellse od Eastwooda. S tím ho spojuje drsná doba po občanské válce, která je v Californii mimořádně depresivně vyobrazena. Ten chlad, chudba a zoufalství dýchá z každého záběru. V hlavních rolích Gemma a Dell Acqua podávají výborné výkony. Na Gemmu dost netypická role a musím říct, že mi v téhle poloze seděl víc než dobře. (28.02.2013)