Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (327)
Sugestivně ztvárněné drama o rasové segregaci vůči černé komunitě, které má hned několik es v rukávu. V první řadě těží z prostředí, kde se odehrává. Sluncem rozpálené Mississippi navozuje dojem drsného prostředí, v němž panuje pouze nenávist a touha zabíjet. Atmosféra 60. let je též působivá a nejen díky ní vyniká autentičnost filmu. Duo Hackman-Dafoe je znamenité a charakterově pečlivě promyšlené. Démonická hudba umocňuje tvrdost tamních podmínek a pokud je vše vedeno Parkerovou dynamickou režií, nezbývá vytknout téměř nic. 80% ()
Tento film patří k těm, u kterých mi vždycky docela zatrne... Jak se říká, začíná to blbýma kecama u piva a nakonec se ukáže, že to nejsou blbé kecy, ale lidstvu životně nebezpečné postoje zapráskaných, zamindrákovaných grázlů, kteří jsou schopni zlynčovat například nevinné dítě. Toto bylo myšleno obecně. Každý film s touto tématikou je důležitý. Tento se navíc velmi vydařil. ()
Když váš tým ve válce Severu proti Jihu kdysi skončil na druhém místě, spíte na děravých bílých prostěradlech a jako praví anglosaští křesťané máte tendenci chránit vlastní výklad demokracii postavený na předsudcích, můžou se u vás objevit sklony k žhářství a lynčování, jenž dají zapomenout na vlastní méněcennost.. Dusná krimi na pozadí rasisticky motivovaného násilí stojí na konfrontaci vyšetřovatelského pragmatismu (Hackman) s idealismem úředního postupu (Dafoe), pulzující hudbě T.Jonese a sebejisté režii A.Parkera, kterému sice u některých scén lze vyčíst zdrženlivost, ale jinak se v jižanském dramatu pohybuje jak moskyt v louisianských mokřadech, tedy nadmíru přirozeně. Zaujal samý začátek titulků, který jedním záběrem poukázal na problém i nesmyslnost podstaty jeho existence (koneckonců, k těm odděleným fontánám na pití vede vodu jedna trubka). Tak se mi zdá, že ta zámořská kolébka demokracie je nějak permanentně prolézána červotoči… ()
"Já vám moc nesedím, viďte ?!" - "Ne, to ne !! Nesedí mi ten váš humor.." - "No, lepší než žádnej.." Naprosto skvostný film, v němž lze snadno vypozorovat Parkerovy nejsilnější zbraně a typické znaky jeho tvorby, totiž atmosféru hutnou stejně jako soundtrack Trevora Jonese, banální leč silný jako rána kladivem, a postupně budované napětí, které zpravidla s rozuzlením graduje, a činí tak snímek naprosto strhujícím.. Hořící Mississippi platí za velmi realistický a syrový snímek, spíš výbornou detektivku podpořenou energií mezi vyšetřovateli v podání výborných Genea Hackmana s Willemem Dafoeem než cokoli jiného, která rozhodně diváka strhne více než nějaké laciné melodrama plné moralit.. Zvláště ta nejednoznačnost charakterů potěší, zde o plytkosti nemůže být ani řeči, zejména fantastický Hackman, nesmírně citlivý herec, si svého stále nasraného zamilovaného agenta opravdu užívá.. Prakticky z každého záběru dýchá ta atmosféra šedesátek, nepamatuji žádný jiný film, kde by ta vášnivá síla rasismu byla přímo hmatatelná jako právě zde, navíc právě to věrné a citlivé vykreslení vztahů a poměrů buranského Jihu uvnitř městečka jej činí skutečným, živým, a dokáže tak vlastně diváka přesvědčit, že celý příběh vlastně sleduje přímo zprostřed dění, což tenhle jedinečný snímek dělá dokonale věrohodným.. ()
// U scény s věšením jsem normálně pauzoval a šel to rozdejchat na čerstvej vzduch. Nemám slov. Nikdo se nenarodí s nenávistí, ale ku*va co to bylo a dodnes je za lidi, aby zvládali páchat takovýhle zvěrstva? Kde se to v nich bere? Já vím, že mi na to nikdo neodpoví, dokonce ani tohle mrazivý drama s geniálním Hackmanem nenabízí příliš odpovědí, jen podává extrémně brutální výpověď o té době s pár kapkama kontextu, a následně naplňuje fantazii o sladké a zasloužené pomstě. Všichni přitom ale víme, že ta nikdy nebyla a nikdy nebude tím správným řešením. Jestli ten film něco vysvětluje, tak že Amerika směřovala do doby Trumpa už pekelně dlouho, a mě jen děsí představa, že díky němu lidé jako v tomhle filmu znovu dostávají hlas. A to fakt není dobře. ()
Galerie (69)
Zajímavosti (18)
- Mnoho komparsistů bylo skutečnými členy Ku-klux-klanu. (Kulmon)
- Film se zakládá na skutečné události, která začala tak, že byli zadrženi aktivisté James Chaney, Andrew Goodman a Michael Schwerner, kteří jeli vyšetřovat podpálení černošského kostela v okresu Neshoba Country ve státě Mississippi. Během pátrání byli zajati gangem Bílých rytířů z Mississippi – což byla místní skupina Ku-klux-klanu. Těla vyšetřovatelů byla o 44 dní později v místní přehradě nalezena. O 3 roky později (v roce 1967) začala policie trestné stíhání proti 21 předpokládaným útočníkům – nakonec bylo 8 lidí odsouzeno. V roce 2005 (po 41 letech) byl odsouzen také kazatel Edgar Ray Killen (v 80 letech), který v roce 2018 zemřel ve vězení. (Varan)
- O natočení filmu měl zájem Miloš Forman. (Varan)
Reklama