Švestka

Švestka, ačkoliv je o stáří, nevypráví o nijak dobře vyzrálé slivovici, ba naopak, ani ty švestky se ještě nedostaly ke sklizni. Hra je strašně zmatená, natahovaná, nejistá, jako by starej Cimrman byl už senilní, ono to vlastně dává smysl, vždyť nás v povinném semináři varovali, že? A přestože je pravda že Svěrák často svým natahováním dokázal otravovat, bylo to zábavné a závěr, kdy Nastoupil vystoupil byl naprosto geniální. Inu, mohu vám nabídnout svoji pravici? (03.04.2019)

'Švestku' jsem si nechal na úplný konec, protože ji mám nejradši a zároveň si myslím, že je to #1 DJC. Je to hra česká a snoubí se v ní spousta tradičního Česka - vesnice, železnice, zpívání, dědkové, senilita se správnou nadsázkou, i ta švestka. Užívám si atmosféru téhle hry. Jestliže někdo řekne "Jára Cimrman", první, co se mi vybaví, je Smoljakův monolog v semináři ke Švestce. 11.6.2010 mi bylo DJC představeno. Nejdřív jsem viděl Akt a následně Němého Bobeše a už to bude skoro pět let, od smrti Smoljaka a od momentu, kdy jsem s DJC začal a možná skoro deset let, co se věnuju aktivně sledování filmů. Trochu to na mě padlo, kolik jsem tím strávil času, jako starej dědek jsem vzpomínal. Bylo mi líto, vidět tak úžasnou živou hru a říct si přitom, že Smoljak a Kašpar, kteří v ní excelují, už tu nejsou. Jak by řekl pan Smrtka: Tak na shledanou. "Jestlipak ses, pane Bože, díval, ptá se Cimrman chybujícího stvořitele..." (...) "Pekárku, mám nový vynález, bezbolestné kleště..." (...) "Já jsem totiž jako student..." (...) "I když poslyšte, ona to vždycky pravá svíčková nebyla." (...) "Profesor Albert Pražák..." (...) "Já mám se svou hlavou starostí až nad hlavu."(...) "A co, vy kluci? Vy se tady držíte jak dva buzeranti..." (...) "Přemku, ještě jednou řekneš slovo žebřík a já na mou duši z toho vozejku vstanu a přerazím tě." "To prej se stalo!" (...) (přepsaný komentář z 11.7.2010) ____ 95% (1997) (11.03.2015)

No, já se na tuto hru nikdy nepodíval, protože podle mých rodičů patří k těm slabším mezi ostatními skvosty. Tak jsem nato koukl sám a nestačil se divit. Ladislav Smoljak mistrně rozehrává seminář svoji skvělou sklerózou a v tu chvíli zapomenete, co povídali páni před ním a už jen bezmocně sledujete koloběh asociací a zdánlivě nesouvisejících myšlenek. No a k samotné hře: Začátek se opravdu pomaleji rozjíždí, ale s postupem času, jak přibývá postav, přibývá i vtipu, někdy až absurdního humoru. Smoljak znovu ovládne pódium, jedinou protiváhou mu je pak Jan Kašpar a tito 2 mě opravdu dohnali k slzám. Těch gagů zde bylo dost, ale na to podávání pravé ruky opravdu už nikdy nezapomenu ;-). (17.05.2008)

Cimrman nezklamal ani tentokrát. Vedle fekálního, sexistického či estrádního humoru, který se na nás valí ze všech stran (od amerických teen komedií až po současné zábavní pořady místní produkce), se cimrmanovské hry s lehkostí vznášejí nad vším tím odpadem a ladně mávají křídly inteligentního a nenuceného humoru. A Švestka nevybočuje z řady. (19.07.2012)

Tak tenhle počin řadím téměř na samí vrchol.Jedná se o hru která je zábavná,dalo by se říct až moc.Někdo špekuluje nad pomalejším začátkem ale nejsem si ničeho vědom.ve hře se oběvují supr zpěvné písně a hlavně hláška za hláškou.Smoljak zde hraje tradičně vola jak zvon i když vola milého.Kašparovo remcání nad očesáním švestky je supr.Opravdu moc milá hra,jen je škoda že zde není Svěrák. (25.06.2009)