Lemony Snicket: Řada nešťastných příhod

Řada nešťastných událostí je z mého pohledu slušný nástřel na čtyři hvězdičky, bohužel Brad Silberling neměl vždy úplně pevnou ruku a jeho fantazijní počin inspirovaný knihami Lemony Snicketa nakonec balancuje přesně na hranici dělící tří a čtyřhvězdičkový zážitek. Pokud by měl název filmu vystihovat jeho scénáristické kvality, dopuročoval bych jej překřít na "Řadu ne vždy šťastně podaných příhod" - v průběhu filmu se mění akorát dějiště a převlek hraběte Olafa, jinak vidíme jen sérii čtyř epizodek s permutovanou dějovou náplní. Režijně se jedná o průměr, výtvarná stylizace odkazuje k Burtonovi, je však výrazně chudší, kýčovitější a velmi okatě digitální. Ještě víc zamrzí absence emocí a nepříliš putavé postavy. Ale nebudu se tvářit, že se mi Řada nešťastných příhod nelíbila, když je opak pravdou. Herci jsou slušní, včetně těch dětských (Emily Browning má moc pěkný kukuč ;-) ) a několik podařených scének ruku v ruce s dobrým vypravěčským over-voicem drží film spolehlivě nad vodou. Pokud si dětské filmy udrží alespoň kvalitu tohoto dílka, případného rodičovství a s ním spojených návštěv dětsých filmových představení se vůbec nebojím. (02.11.2007)

Čekala jsem další dětský film, jakých se v poslední době točí mraky (ne, že by byly špatné), k mému překvapení jsem však dostala depresivní, temnou a pro malé děti poměrně zvláštní (ne)pohádku odrážející všechny problémy dětského i dospěláckého světla (hlavně pak nefungující byrokracii). Vypravěč, který je v příběhu zároveň sám zainteresován, dodává filmu zvláštní kouzlo a podle zdařilé vizuální stránky bych typovala, že se na ní nějak podílel Tim Burton (mám na mysli Burtona před deseti lety, ne toho, co se o filmy pokouší teď). Samostatnou kapitolou je samozřejmě Jim Carrey, jehož pitvoření se (opět) nemá chybu. Co? Jestli je ten chlap magor nebo génius? No já mám jasno.:-) (23.11.2014)

Soundtrack Thomas Newman: 1. The Bad Beginning ,2. Chez Olaf ,3. The Baudelaire Orphans ,4. In Loco Parentis ,5. Resilience ,6. The Reptile Room ,7. An Unpleasant Incident Involving A Train ,8. Curdled Cave ,9. Puttanesca ,10. Curious Feeling Of Falling ,11. Regarding The Incredibly Deadly Viper ,12. The Marvelous Marriage ,13. Lachrymose Ferry ,14. Concerning Aunt Josephine ,15. VFD ,16. The Wide Window ,17. Cold As Ike ,18. Hurricane Herman ,19. Snaky Message ,20. The Regrettable Episode Of The Leeches ,21. Interlude With Sailboat ,22. Verisimilitude ,23. Loverly Spring ,24. A Woeful Wedding ,25. Attack Of The Hook-Handed Man ,26. Taken By Surpreeze ,27. One Last Look ,28. The Letter That Never Came ,29. Drive Away (End Title), (14.05.2011)

Strašně roztomilý film. Přičemž slovo "roztomilý" zde nepoužívám v negativním smyslu, tenhle film je totiž prost jakékoli infantilní kýčovitosti či laciného nadbíhání vkusu dětského diváka. Naopak, je to velmi chytrá, zábavná a dojemná podívaná, která mě bavila od začátku do konce. Naprosto nejvíc mě zde dostala jedinečná výtvarná stylizace, která je okouzlující - celý film je vizuální skvost a čistá radost pro oko - kostýmy herců, výprava, triková stránka, a v neposlední řadě příjemné překvapení z přítomnosti Tatry 603, která se sem nečekaně skvěle hodí. Další nadšení u mě vzbudilo herecké obsazení, Jim Carrey mě snad v žádné své roli nebavil víc než zde, a skvělí jsou i představitelé všech tří sourozenců Baudelairových (mimochodem, ohromily mě rty Emily Browning, z nichž jsem v každém záběru nemohl spustit oči!). Jsou to rození sympaťáci a celou dobu jsem jim fandil, pročež mě šťastný konec opravdu dojal. Báječný film, který mě na druhé zhlédnutí překvapivě bavil ještě víc než napoprvé, takže své hodnocení zvedám o jednu hvězdu. Nemůžu si pomoct, ale teď bezprostředně po doběhnutí závěrečných titulků, které jsou mimochodem stejně skvostně výtvarně stylizované jako celý film, jsem z Řady nešťastných příhod opravdu nadšený. (14.07.2012)

Hlaným plusom filmu je jednoznačne jeho výtvarna stránka. Štylizované viktoriánske kulisy ako keby z oka vypadli z románov od E.A.Poea (ktorému je vo filme zdaný aj hold - menom postavy bankára) alebo Julesa Verna. Lemony snicket je obrazovou poetikou veľmi blízky "burtonovským" bizarným svetom s početnými intertextuálnymi narážkami na iné diela (napr. nástup strýka Olafa na scénu je krásnym holdom Browningovmu Draculovi, resp. jeho predstaviteľovi Belu Lugosimu, a rovnako sa dočkáme odkazu aj na ďalšieho skvelého herca nemej éry - Lona Chaneyho), lenže žiaľ bez "burtonovho" zmyslu tieto krásne príbehy aj pútavo rozprávať. Ako celok film nedrží pokope a rozpadá sa na epizódky, z ktorých niektoré sú veľmi vydarené, niektoré menej. Zbytočnú rozdrobenosť paradoxne podtrhuje aj výborný Jim Carrey, keď častokrát kradne celé scény pre seba. Z týchto sekvenciií je potom cítiť, že vo filme nie sú preto, aby podporili a pohli ďalej príbehom, ale naopak, dejové odbočky tu slúžia čisto iba pre Carreyho "one-man-show" kreáciu. Výsledkom je film, ktorý vás dokáže zabaviť v detailoch, ale celkovo mu chýba vnútorna iskra. (21.02.2005)