Noc postupuje

Režisér Arthur Penn proslul především jako režisér snímků Bonnie a Clyde z roku 1967 nebo Malý velký muž z roku 1970. Pochopitelně ovšem nešlo o jeho jediné snímky, většina Pennových snímků ovšem tak proslavená nebyla. Ve stínu slávy tak zůstala i jeho neo-noirová detektivka Noc postupuje z roku 1975, kde Gene Hackman po Bonnie a Clyde s Pennem opět spolupracoval a společně tato dvojice vytvořena tak trochu zapomenutou, ovšem přesto velmi slušnou detektivku. I přesto, že spíše než o hlavním vyšetřování je film o něčem tak trochu jiném.   Spíše než k detektivnímu thrilleru má Noc postupuje blíž k psychologickému thrilleru. Kromě detektivní zápletky se příběh točí především kolem rozpoložení hlavního hrdiny Harryho Mosebyho v podání Gena Hackmana. Hackman dle očekávání neselhává v tom, aby dodal své postavě vynikající výkon, kdy mu člověk nejen věří toho drsného detektiva, ale zároveň se skrze Hackmanův výkon divák do Mosebyho skutečné personality vciťuje velmi snadno. A díky Pennově režii skutečně vzniká výrazná detektivka, která sama o sobě vynikla v 70. let během svého vzniku.   Scénář Alana Sharpa šlo určitě vypilovat. Penn očividně látce věřil, samotný scénář má ovšem mezery a to i v totální snaze o psychologizaci postav. Díky Hackmanovi+ zbytku obsazení a slušnému základu to tak bídné není, přesto ovšem výsledná práce tak trochu zavání nevyužitým potenciálem, kdy do jisté míry nejspíš chybí právě ta správná bilance mezi detektivním a psychologickým thrillerem.   Jako detektivka ovšem film funguje. Slušně se daří vystavět detektivní zápletku, funguje přitom napětí a zároveň si tempově Noc postupuje dává strašně na čas. Což bude dost pravděpodobně pro spoustu diváků kámen úrazu. Díky délce, která nepřesáhne 100 minut se ovšem dá říct, že film alespoň díky tomu snadno uteče a ono vlečení tak není tak brutální. I přes pomalé tempo se navíc pořád něco děje a po hodině se na plyn přece jen tak trochu šlápne. Samotné finále možná též není úplné zadostiučinění, přesto by se Pennově detektivce těžko dalo vytknout to, že se v ní nic neděje.   K úplné dokonalosti má Noc postupuje sice daleko, přesto jde ovšem o skutečně solidní neo-noir, který dokazuje, že Penn s atmosférou i vedením herců pracovat uměl. Očividně scénáři Sharpa věřil a vznikla tak rozhodně slušná práce, která se naštěstí časem dočkává čím dál tím většího uznání. I díky povedené kameře Bruce Surteese a ideálně zvolené hudbě Michaela Smalla se na ten film dá pamatovat velmi příjemným způsobem a zároveň je Noc postupuje úkazem toho, že rozhodně existuje spousty solidních, leč zapadlých filmových zážitků..... (03.06.2021)

Where were you when Kennedy got shot? / Which Kennedy? V roce zasloužené oscarové smršti pro Čínskou čtvrť natočil Arthur Penn svou verzi postmoderní noir s výsledkem, který si s Polanskiho majstrštykem v lecčems nezadá. Na základě rafinovaného scénáře tu máme detektivku, která nejenže obyčejně baví, ale hraje s divákem velmi špinavou hru. V jejím centru figuruje společně s divákem noirový archetyp - detektiv, kterému ani nepopiratelná inteligence nepomáhá kompenzovat podcenění potenciálu lidské zvrhlosti. Film je od začátku do konce nenápadnou konstrukcí nejistoty, v níž se společně s hlavním hrdinou marně zorientovává i leckterý divák. Penn má tu drzost metaforou skutečné šachové partie K. Emmrich (bílé) vs Bruno Moritz (černé) dlouho před rozpletením případu varovat, jak fatální následky může mít jisté přehlédnutí, špatný výklad situace. Dívák, přestože může na základě okatého varování tušit, že je tahán za nos, nejspíš do konce nepochopí jak a kým. O to silnější jsou samy o sobě skvělé poslední okamžiky a záběry filmu. Nenápadným, jakoby spontánním mistrovstvím Penn a Alan Sharp poznovu připomínají tezi, že detektivka je nejfilosofičtějším žánrem. Night Moves navíc uzavírá nepopulárním zjištěním, že vědět cokoliv jistě a úplně je dost možná nemožné. Gene Hackman propůjčuje postavě Harry Mosebyho křehkost, svědčící o jistém marném boji s okolnostmi i vnitřními danostmi - ženou, která hledá útočiště u jiného muže, zaměstnáním, které ne a ne dávat smysl (o penězích nemluvě) a rodinnou anamnézou, připravující prostor pro zneužití. A opět frekventovaně nahá Melanie Griffith. Dálší kredity: Michael Small, obligátně grázlovský James Woods a ošklivě hezká Jeniffer Warren v roli nejpodezřelejší femme fatale ever. Chci vidět víckrát. You're asking the wrong questions. Why don't you just be content? You've solved the case. (28.07.2018)

Docela zklamání. Ano, má to trochu marloweovské rysy, ale chandelrovky jsou propracovanější co do postav, zápletek, a také daleko vtipnější, nebo spíše sarkastičtější. Tenhle film vlastně není ani vtipný, ani sarkastický. A popravdě přemýšlím, jestli je to detektivka, protože o tu nejde. Jde spíše o to, že tvrdohlavou snahou všechno odhalit nakonec můžeme o všechno přijít. Hackman hraje skvěle, ale jako detektiv je poněkud tupý a spousta věcí mu nedojde (proto ten konec). Jinak, co se toho konce týče, by mě docela zajímalo, jak se dá pilotovat letadlo a současně střílet jednou rukou. Ale to by nemohl být ten okázalý zvrat, že? Který alespoň pro mne v podstatě všechno otočil ve frašku v cimrmanovském stylu. Jinak celkově k filmu - atmosféra je fajn, ale hodinu se nic neděje, jen popojíždí sem a tam. Něco se začne dít 15 minut před koncem a vyzní to jako celek hodně absurdně a nelogicky. Postavy jsou do jedné nesympatické a jediná, která se zdála sympatická, se nakonec ukáže jako blb, který nedokáže věci domyslet. Chybí tomu prostě prokreslení, něco hlubšího, než jen "nevíte, co máte doma za poklad" a ono výše zmíněné "nemusíme všemu přijít na kloub". Ale jinak tady snad všechny baby ukážou kozy. (25.02.2023)

Mam rád tyhle oldskool kriminální filmy, ale tady se zhruba v první hodině prakticky vůbec nic neděje. Sice to má nějakou atmosféru a Gene Hackman hraje postavu detektiva výborně, ale ukrutně se to vleče. Když se asi po hodině objeví první mrtvola, tak se konečně začne odehrávat něco zajímavýho. Závěr přinese i trochu akce a takovej (aspoň pro mě) sympatickej anti-happy end. Za povšimnutí ještě stojí mladičká a tehdy plastickejma chirurgama netknutá Melanie Griffith. 60% (20.03.2013)

Gene Hackman jako životem otřískaný detektiv s rozpadajícím se manželstvím se vydá najít zmizelou teenagerku. A protože jsme v sedmdesátkách, tak ona dívka není nevinné dítě, ale pěkná coura (a sedmnáctiletá začínající Griffithová ukáže úplně všechno). To by dneska v Hollywoodu rozhodně neprošlo. Jinak je to pekelná nuda s mrtvolným tempem, kde se řeší spíše nevěry a režisér místo napětí a nějakého případu se věnuje kozám milfek a teenek. Poslední půlhodina odstartovaná nečekanou smrtí napraví trošku dojem - ukáže se, že všichni jsou zmrdi, objeví se pár mrtvol a dokonce i něco jako akční finále. Takže řekněme slabší 3*, ale tyhle neo-noiry (stejně jako tradiční noiry) opravdu nejsou pro mě. PS: Soukromé očko a expert na nevěry a nedojde mu, že ho manželka podvádí? Zatímco ona vyzbrojená jen ženskou intuicí jasnovidecky ví, že ji podvedl taky? (01.05.2023)