Reklama

Reklama

Noc postupuje

  • Česko Noční šachová partie (více)
Trailer

Bývalý fotbalista a v současnosti soukromé očko s „noirovými“ rysy Harry Moseby je povolán k na první pohled rutinnímu případu pátrání po zmizelé osobě. Je jí šestnáctiletá slečna, nevlastní dcera známé hollywoodské hvězdy, o níž všichni vědí, že ke štěstí přišla jen proto, že včas klofla toho správného producentského magnáta. Vše navíc nasvědčuje tomu, že dívka sama utekla z domova. Po příjezdu na Floridu ale sympatický vyšetřovatel, který nikdy nejde pro uštěpačnou hlášku daleko, seznává, že tahle zakázka bude cokoli, jen ne snadná. Zjevně totiž existuje jakési propojení mezi zmizelou, drsnými kaskadéry a nevysvětlitelnou vraždou, o níž se raději nemluví. (Warner Bros. CZ)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (53)

noriaki 

všechny recenze uživatele

Arthur Penn na své nejlepší díla nenavázal a natočil lehce nevyrovnaný neo-noir, kde rutinou filmařinu prokládá výbornými momenty a motivy. Zápletka je vcelku banální, ale postupem času se ukáže, že o ni až tak úplně nejde. Důležitá je samotná postava Harryho Mosebyho. Ten sice z venku působí jako drsňák, vnitřně však pochybuje jak o sobě, tak o svém místě v životě. Gene Hackman se role chopil s přirozeností sobě vlastní a především jeho výkon držel film nad vodou v líně se vlekoucích prvních dvou třetinách stopáže. Závěrečných dvacet minut, kdy tempo konečně zrychlilo a nabídlo i pořádné napětí a mysteriózní prvky, zvedlo hodnocení o hvězdičku. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Pokud nenacházím ani jednu postavu, ke které bych mohla cítit alespoň vlažné sympatie, zápletka pro mě ztrácí na významu - chybí mi záchytný bod, kvůli kterému by její rozuzlení stálo za to. Naopak mi dá dost velkou práci soustředit se na děj a sledovat hlavního hrdinu, kterak se v tom plácá ... a chová se čím dál nelogičtěji. Netuším, nakolik si věřil - ale víra je vždycky ošemetná záležitost, víru v sebe nevyjímaje ... 2,5* ()

Reklama

Han22 

všechny recenze uživatele

Gene Hackman jako životem otřískaný detektiv s rozpadajícím se manželstvím se vydá najít zmizelou teenagerku. A protože jsme v sedmdesátkách, tak ona dívka není nevinné dítě, ale pěkná coura (a sedmnáctiletá začínající Griffithová ukáže úplně všechno). To by dneska v Hollywoodu rozhodně neprošlo. Jinak je to pekelná nuda s mrtvolným tempem, kde se řeší spíše nevěry a režisér místo napětí a nějakého případu se věnuje kozám milfek a teenek. Poslední půlhodina odstartovaná nečekanou smrtí napraví trošku dojem - ukáže se, že všichni jsou zmrdi, objeví se pár mrtvol a dokonce i něco jako akční finále. Takže řekněme slabší 3*, ale tyhle neo-noiry (stejně jako tradiční noiry) opravdu nejsou pro mě. PS: Soukromé očko a expert na nevěry a nedojde mu, že ho manželka podvádí? Zatímco ona vyzbrojená jen ženskou intuicí jasnovidecky ví, že ji podvedl taky? ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Where were you when Kennedy got shot? / Which Kennedy? V roce zasloužené oscarové smršti pro Čínskou čtvrť natočil Arthur Penn svou verzi postmoderní noir s výsledkem, který si s Polanskiho majstrštykem v lecčems nezadá. Na základě rafinovaného scénáře tu máme detektivku, která nejenže obyčejně baví, ale hraje s divákem velmi špinavou hru. V jejím centru figuruje společně s divákem noirový archetyp - detektiv, kterému ani nepopiratelná inteligence nepomáhá kompenzovat podcenění potenciálu lidské zvrhlosti. Film je od začátku do konce nenápadnou konstrukcí nejistoty, v níž se společně s hlavním hrdinou marně zorientovává i leckterý divák. Penn má tu drzost metaforou skutečné šachové partie K. Emmrich (bílé) vs Bruno Moritz (černé) dlouho před rozpletením případu varovat, jak fatální následky může mít jisté přehlédnutí, špatný výklad situace. Dívák, přestože může na základě okatého varování tušit, že je tahán za nos, nejspíš do konce nepochopí jak a kým. O to silnější jsou samy o sobě skvělé poslední okamžiky a záběry filmu. Nenápadným, jakoby spontánním mistrovstvím Penn a Alan Sharp poznovu připomínají tezi, že detektivka je nejfilosofičtějším žánrem. Night Moves navíc uzavírá nepopulárním zjištěním, že vědět cokoliv jistě a úplně je dost možná nemožné. Gene Hackman propůjčuje postavě Harry Mosebyho křehkost, svědčící o jistém marném boji s okolnostmi i vnitřními danostmi - ženou, která hledá útočiště u jiného muže, zaměstnáním, které ne a ne dávat smysl (o penězích nemluvě) a rodinnou anamnézou, připravující prostor pro zneužití. A opět frekventovaně nahá Melanie Griffith. Dálší kredity: Michael Small, obligátně grázlovský James Woods a ošklivě hezká Jeniffer Warren v roli nejpodezřelejší femme fatale ever. Chci vidět víckrát. You're asking the wrong questions. Why don't you just be content? You've solved the case. ()

Javert 

všechny recenze uživatele

Atmosférická, leč poněkud zdlouhavá kriminálka, která se víc než případu soukromého detektiva v podání Hackmana věnuje jemu samotnému. Velká část filmu je slušná zívačka s několika dobře zapamatovatelnými momenty (mezi ně počítám i drsný konec). Od Penna jsem ovšem 100% zábavnou a svižnou akční jízdu ani nečekal. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (1)

  • Paula (Jennifer Warren) v jedné ze scén říká, že první chlapec, který se dotkl jejích ňader, se jmenoval Billy Dannreuther, což je jméno postavy Humphreyho Bogarta ve filmu Beat the Devil (1953). (Listeroman)

Reklama

Reklama