Chlap na střídačku

Nemuselo to tak dopadnout, ale dopadlo. Proti lehkým vztahovým komediím nemám nic, často odpouštím prvoplánovost, jednoduchost, beru to jako odpočinkovou disciplínu. Tady bylo z čeho vařit, námět nebyl zlý, obsazení fajn, ale výsledek nedopadl. Režijní a scénáristické tlačení na pilu do čehosi, na co se mi nechtělo dívat. Závěr na ránu. (07.09.2020)

Jeden hezký vtip , kdy sms zprávy nevěrníka jeho manželka zveřejní na jeho přednášce o milostné poezii. Ženy se pak dohodnou, že budou proutníka každý lichý týden půjčovat. Pak následují nudné postelové scény a hrdina je sexuální chudák. Objeví se dva vtipy „tvrdne mi kašpárek“ a „vlhne mi mušlička“. Záhadou je pro obě ženy soupeří o vypelichaného samce s nímž je nuda. Další mužské postavy se prakticky nevyskytují. Sponzorských výrobků je ve filmu opět hodně. Pak se komedie přesune do melodramatu. (17.09.2020)

Tak jsem to zase jednou zkusil. Začíná to slušně, možná ještě lépe. Po patnácti letech manželství, ze kterého vzešly dvě děti, Ivana Chýlková zjistí, že ji Jiří Langmajer už nějaký ten pátek podvádí. Nabízí nečekané řešení: navrhne milence, že si ho budou po týdnu střídat. Pasivní Langmajer se tváří jako ocas, ale nijak se nezdráhá. A tady má pokračovat humor. Jenže ouvej. Ano, je to divné a zrůdné. Ale berme to tak, že se to v nějaké hlavě (francouzská předloha) urodilo. A že to u párů, které se hlásí do Výměn manželek, může fungovat. Ovšem skutečně ženy středního věku touží po troubovi, který sebou nechá lomcovat, a poskakují před ním v sexy prádle jako by šlo snad o George Clooneyho? Díky, nechci. Bylo mi líto herců. Solidní Chýlková s Langmajerem si alespoň zpočátku své role užívají, občas se i nějaký vtípek vyvedl. Před polovinou se to zlomí a do cíle klopýtáme velmi neobratně. Herci nevědí, co se svými postavami dělat. A divák netuší, zda záletníka těší, že může legitimně střídat dvě ženy? Nebo jde o dobře promyšlený plán manželky, jak jej získat zpět? Nebo jde o ďábelskou pomstu za to, že ho strkal do jiné? Nedozvíme se nic. Postavy se chovají náhodně, nevěrohodně. Je to jako kdybych kolegovi v práci zničehonic prošlápnul koleno a o hodinu později se ho s čistou myslí zeptal, kdy vyrazíme na kolo. Jedna mu ukuchtí zkažený karbanátek (aby kvůli průjmu nemohl souložit s tou druhou), druhá se v noci budí a ručně partnera uspokojuje (aby nemohl souložit s tou první). Možná se ty dvě perou o nudného idiota proto, že se další mužské osazenstvo snímku omezuje na duo karikatur homosexuálů. Andrej Polák je od začátku příšerný a Langmajerův nejlepší kamarád Martin Pechlát se příšerným teprve stane. Takže asi tak. Tvrdne mi kašpárek. Bože. (16.09.2020)

Druhý Ženy v běhu z toho rozhodně nejsou. Film se nese na vlně klasických českých komedií za posledních pár let: příběh o ničem, pár super hlášek a ve výsledku je to naprosto zapomenutelný. Langmajer s Chýlkovou jsou dobrý, ale to k úspěchu přes špatný scénář nestačí. Nejlepší je ve filmu Pechlát (onanista z Účastníci zájezdu), který hraje ''utajenýho'' gay divno kámoše Langmajera, díky kterýmu jsem se solidně zasmál. Závěr filmu je pak vyloženě tragický a div že se to jen tak tak udrželo na těch 2*. Film (ne)doporučuju, max. jako oddechovku u které se totálně vypne mozek, ale i na to je tuna mnohem lepších filmů. (18.06.2020)

Jelikož jsem podle ukázek očekával nějakou primitivní blbost, možná i proto to nebylo až tak zlé. Lehký oddechový děj mne zaujal a v mnoha případech i pobavil. Dlouho jsem proto zvažoval 3 hvězdy, to co však fungovalo končí někde v polovině a konec byl tak odflaknutý (retardovaný), až jsem se nakonec rozhodl jinak. Nebudu zabíhat do detailů, ale nejen že by normální člověk v žádném případě nedokázal tak dlouho předstírat postižení pod drobnohledem svých nejbližších, ale zajisté by nějakým trapným výstupem neoblbnul doktory v nemocnici. 45% (15.03.2024)