Režie:
Jules DassinScénář:
René WheelerKamera:
Philippe AgostiniHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Servais, Carl Möhner, Robert Manuel, Jules Dassin, Janine Darcey, Pierre Grasset, Robert Hossein, Marcel Lupovici, Dominique Maurin, Magali Noël (více)Obsahy(1)
Dnes již klasické dílo Rvačka mezi muži patří mezi nejlepší tzv. Film noir nebo-li žánru černého filmu a stal se vzorem pro mnohé filmy natočené v tomto duchu během dalších desetiletí, a to nejen ve Francii. Režisér Jules Dassin nepotřebuje k vyjádření napětí mnoho slov, černobílý obraz dodává dílu nevšední poezii a syrovost zároveň. Dassin vychází z autentického popisu prostředí pařížského podsvětí. O filmu lze směle říci, že je to vloupání zapsané do filmových dějin. Tony se po pěti letech vrací z vězení a pečlivě naplánuje poslední velkou loupež svého života. Samotné vyloupení klenotnictví proběhne podle plánu, ale pak do hry vstoupí náhoda a nepřátelský gang, který se pokusí všemi prostředky kořist ukrást. Neúprosná válka gangů si vyžádá krvavé oběti. Režisér Jules Dassin, který za svůj film získal v Cannes cenu za režii, si sám zahrál jednoho z gangsterů. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (39)
- Výraz rififi sa stal trademarkom Le Bretonových románov. Vznikla séria románov "Rififi" situovaná rôzne po svete, ktoré boli aj sfilmované - Rififi à Tokyo či Du rififi à Paname. Taktiež dal vyniknúť výrazným ženským postavám, ako v snímke Du rififi chez les femmes. (Biopler)
- V roku 1956 bol film distribuovaný v USA, najprv s titulkami, neskôr nadabovaný pod názvom Rififi... Means Trouble! Kvôli výhradám katolíckej Ligy slušnosti boli urobené tri úpravy v stopáži a pridaný biblický citát v úvode. (Biopler)
- Film mal premiéru vo Francúzsku v apríli 1955, týždeň po premiére snímky Razzia sur la Chnouf, tiež adaptácie diela z pera Le Bretona. (Biopler)
- Pre producenta Henriho Bérarda bol Jules Dassin ideálnou voľbou, hlavne kvôli statusu vyhnanca, lebo vzhľadom k vtedajším vyostreným vzťahom medzi Francúzskom a Alžírskom chcel, aby z hlavných zloduchov románu, Severoafričanov, urobil Američanov. Dassin však nakoniec producenta presvedčil, aby zločinci boli Francúzi. (Biopler)
- Jules Dassin bol napriek personálnym čistkám v Hollywoode na konci 40. rokov vo Francúzsku rešpektovaným režisérom noirov. Kritici na čele s Françoisom Truffautom vyzdvihli kvalitu jeho filmov, najmä Obnažené město (1948). (Biopler)
- Autor predlohy Auguste Le Breton vo svojej autobiografii uvádza, že o sfilmovanie diela mal záujem Jean-Pierre Melville a Yves Ciampi. Melville vnukol producentovi Henrimu Bérardovi myšlienku na odkúpenie práv románu pre sfilmovanie a prebehla aj dohoda, že Melville bude režisérom. Neskôr bol k réžii pozvaný Jules Dassin, ktorý prehlásil, že bude natáčať on len ak Melville bude súhlasiť. Dassin sa o Bérardových tendenciách nakrútiť snímku s Melvillom dozvedel až po rokoch od nakrútenia diela. (Biopler)
- Scenár napísal Jules Dassin spolu s René Wheelerom za šesť dní. Od predlohy sa zreteľne odchyľoval. Hlavné odlišnosti boli, že podsvetiu dal európsky aspekt, vtlačil priateľstvo medzi ústrednú štvoricu zloduchov a lúpeži, ktorá zaberala cca desať strán v 250-stranovej predlohe, dal poriadnu porciu stopáže, v ktorej diváka previedol i najmenším detailom a vďaka ktorej sa snímka stála slávnou. (Biopler)
- Impulzom k sfilmovaniu bola pre Julesa Dassina ponuka producenta Henriho Bérarda. Dassinovi sa však predloha kvôli rasizmu nepáčila, no kvôli zúfalej situácii (vyhodený z viacerých projektov) akceptoval návrh. (Biopler)
- V starších kriminálnych snímkach bola v norme zadná projekcia. Avšak finálna jazda v tejto snímke bola reálne snímaná v aute, lebo sa použil veľký americký kabriolet Oldsmobile Futuramic z roku 1950, v ktorom bol väčší priestor pre kameru. (Biopler)
- V roku 2006 sa objavili prvé správy o chystanom remakeu filmu v Hollywoode pod taktovkou Harolda Beckera a scenáristu Boa Goldmana. Nakoniec z toho zišlo. (Biopler)
- Film disponuje prívlastkami "archetypálny francúzsky film noir", "jediný autentický film zo série francúzskych noirov" alebo "učebnicový príklad caper filmu", ktoré mu pripísali filmoví historici a teoretici. (Biopler)