Reklama

Reklama

Marie je primabalerína ve stockholmském baletním divadle. Během zkoušky dostane balíček, ve kterém najde tajný deník své první lásky z letních prázdnin před třinácti let. Jako patnáctiletá strávila u svého strýce léto, které změnilo celý její život. Zatímco panovačný strýc a teta, které byla diagnostikována rakovina, byly pro mladičkou Marii nutným zlem, mladý Henrik ze sousedství se stal jejím přítelem a velkou letní láskou. Tragická nehoda však mladý pár navždy rozdělila a Marie se se zlomeným srdcem musela po prázdninách vrátit do města ke své úspěšné taneční kariéře. Ponořená do melancholie nechala svůj život jen tak plynout, objevený deník ji však přesvědčí, aby se znovu vydala ke strýci a pokusila se probrat z letního snu, který se mezitím změnil na emocionální kóma. (Edisonline)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (31)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Moje třetí setkání s Bergmanem opět dopadlo velmi dobře. Letní sen má 2 linie, romantickou a dramatickou. Co se týče té první, tak mezi mileneckou dvojicí to příjemně jiskří, hezky se na ni kouká, ale divák si zároveň uvědomuje, že tento vztah zřejmě nebude fungovat navěky. A dramatická rovina, která zasahuje i do letní lásky, zase publikum nutí k zamyšlení, vcítění se do duševně nevyrovnané hlavní hrdinky, pochopení jejího smutku, nálady, bolesti a na řadu přijde i přemítání nad rozporem mezi osobním a profesním životem umělce. Zajímavá je také postava zvrhlého ale zároveň velmi pragmatického strýčka. Nesedl mi asi jenom konec a sem tam nějaké místo, kdy jsem zrovna nedokázal Marii tak úplně pochopit, celkově hodnotím solidními 4*. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Zajímavě nastíněný příběh ženy, která byla v minulosti hluboce zraněna, nedokázala se vyrovnat se ztrátou milovaného člověka, uzavřela se před emocemi za zeď a upnula se ke své práci, k baletu. Henrikův deníček ji přiměje navštívit stará, důvěrně známá místa, vrátit se v čase, otevřít dveře vzpomínkám a z plných plic se znovu nadechnout… ()

Reklama

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Hořké, silné, krásné, smutné. Scény na chatě u moře jsou plné štěstí a divák bude možná i trochu závidět - události následující by však mohl závidět už jen těžko (ale někdo by se v nich mohl "najít"). Jeden z Bergmanových ranějších snímků, ve kterém už je však jeho rukopis v pár okamžicích poměrně dobře čitelný. A to jeho chápání ženské duše - skoro až děsivé. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Bergmanov Sommarlek funguje ako perfektný súzvuk dvoch vo filme striktne oddelených žánrových zložiek - romantiky a drámy. Úvod ma odľahčenou formou príjemne romanticky naladil aby sa potom v druhej polovici náhle prehupol do smútku a tragiky zbytočne zmarenej lásky. A to je niečo, čo tomuto velikánovi ide majstrovsky. Strata, smútok a nešťastie hlavnej hrdinky ako aj celá tá nešťastná situácia ohľadom tak zbytočnej smrti ma na pomerne dlhý čas celkom slušne zasiahla. Jednoducho, perfektná réžia, hlavne druhej polovice. 80/100 Videné v rámci -5x5 tour : Po stopách režisérov. ()

Ghoulman 

všechny recenze uživatele

Tento raný Begmanův snímek v podstatě předznamenává následný vývoj umělcovi kariéry. Od nadýchaných obláčků, mladičkých milenců, chundelatých psů a výletů na loďkách se divák spolu s postavami přesouvá k počátku pochyb, uvědomění si smrtelnosti, přes pocity „nesmyslu“ bytí až k smutku, depresím a výčitkám. Avšak kromě této zajímavosti se musím přiznat, že mě Letní sen příliš nezaujal. Ač nemám nic proti radosti ze života (ani proti obláčkům, milencům, psům a loďkám), jež jsou z dvou třetin náplní snímku, ta naivita mi přišla v konečném důsledku poněkud příliš naivní. Například z hlavních hrdinů čiší taková přehršel mladistvého elánu, zápalu a bezstarostnosti, že to skoro působí dojmem, jakoby se jednalo o třináctileté děti, nikoliv o dospělé jedince. Na druhou stranu i poslední „vážná“ třetina postrádá do jisté míry na uvěřitelnosti a na rozdíl od Begmanových šedesátkových opusů zde absentuje výraznější otisk autorovi osobní zkušenosti. Jinými slovy, tam, kde například v Personě či Hodině vlků na člověka doslova padá zoufalství, drtí ho sugestivní obraznost a všudypřítomná bezvýchodnost a divák tím pádem získává dojem, že podobné filmy by snad ani nešlo natočit v normálním rozpoložení (tudíž jsou nutně odrazem tvůrcovi „rozedrané“ duše), Letní sen působí v obou polohách (ať v té pozitivní tak té „temné“) nesmělým a nepříliš dotaženým dojmem. Radost postrádá přirozenost/správnou míru spontánnosti a smutku zas chybí určitý druh vážnosti/pietnosti. Tento dojem „nevyzrálosti“ posiluje i herečka v hlavní roli, která oproti (úžasným) Bergmanovým dvorním dámám (Ullmannové, Anderssonové či Thulinové) neoplývá až tak výrazným talentem či osobitostí. ()

Galerie (52)

Reklama

Reklama