poster

Tiché doteky

  • anglický

    A Certain Kind of Silence

Drama / Thriller

Česko / Nizozemsko / Lotyšsko, 2019, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dave Lister
    ****

    Tiché doteky jsou zvláštní film. Je částečně český, ale produkce je holandská. Eliška Křenková je jediný český prvek v tomto snímku, tím tento podíl končí. Je to se vším všudy plnohodnotné dílo evropské kinematografie. Má to všechny aspekty evropského filmu. Malinko tento sterilní chlad, připomíná severské filmy a dějová linie to podtrhuje. Sledujete chladně tíživý psychothriller z celkem šokujícím koncem. Atmosféra filmu je velmi ponurá a dějová linka je opravdu temná. Eliška Křenková v podstatě nesleze z plátna a vidíme ji v jiné a netypické roli, než jsme zvyklí. Úžasný výkon opravdu evropských rozměrů. Platí to o hereckém výkonu, tak filmu jako celku. O Michalu Hogenauerovi ještě uslyšíme.(10.10.2019)

  • xxmartinxx
    ****

    Princip zážitku byl pro mě podobný jako u některých Dolanových filmů - hrne se na mě obrovské množství energie a přepjatosti (byť ve formě excesivní čistoty - neříkám, chraň bůh, že se to Dolanovi podobá stylem) a já vlastně vůbec netuším, jak s nimi naložit. Mělo to být strašidelné? Mělo to být legrační? Bere se to vážně? Nebo se u toho tvůrci sami smáli? Tiché doteky můžou být zajímavým předmětem diskuze o autorském záměru - protože vůbec netuším, co po mně Hogenauer chce. Ale rozhodně mě to bavilo vstřebávat každým okamžikem. Plus jsem byl okamžitě prodaný kameře a obecně postprodukci. Jednak ta podivná umělost předměstí (nevím o filmu ze současnosti, který by s tím pracoval tak dobře), a pak ty barvy... Obvykle tuhle paletu nemusím - mám rád, když je v obraze černá černá a bílá bílá, ne když je všechno odstín šedivé, ale tady se s tím prostě pracovalo tak dobře! Zkrátka film jiný, než chci, a vlastně ani pořádně nevím jaký - jen vím, že ho chci vidět znova. 85 %(4.7.2019)

  • kajas
    ***

    Příběh o dívce, která se rozhodla pracovat v zahraničí, ale její zaměstnavatelé se nechovají tak úplně normálně. Ta úmyslná sterilita a odosobněnost objevující se v celém filmu mě na jednu stranu fascinovala a na druhou otravovala. Víte, že se v novém domově hlavní hrdinky děje něco zlého, ale nejste schopni to přesně pojmenovat (k tomu slouží až titulkový dovětek v samotném závěru). Na české poměry hodně specifický snímek, nelze mu upřít kvality, ale znovu ho asi vidět nepotřebuji.(8.7.2019)

  • Matty
    ****

    Řada výpustek jednak zostřuje naši pozornost, znejišťuje nás a činí Tiché doteky záludně nepředvídatelným, ale také vytváří natolik široké interpretační pole, až se dostavují pochyby, jestli autor nezašel ve své neochotě k doslovnosti příliš daleko a nenatočil film, který ve výsledku sděluje především to, co si do něj konkrétní divák dosadí (časté je např. čtení příběhu jako výpovědi o střetu Východu a Západu). Nejsem si jist, zda režisér dokázal vybalancovat poměr mezi tím, jak nám říct dost, abychom chtěli vědět víc, ale zároveň ne tolik, abychom věděli něco „definitivního“, film rozděluje publikum. Jisté ovšem je, že tato nejasnost a neuchopitelnost činí sledování Hogenauerova formálně ojediněle ukázněného debutu zároveň podnětným i frustrujícím. Více tady 75%(14.10.2019)

  • Filmmaniak
    **

    Mysteriózně působícímu snímku o postupném odkrývání takřka sektářského fungování rodin s alternativní výchovou a o hranicích, za něž jsme ochotni zajít ve snaze obstát v životě před námi samotnými i před naším okolím, záměrně natočenému ve všech ohledech včetně hereckých výkonů, veškerých lokací i celkové atmosféry klinicky chladně, schází větší dramatická intenzita a silnější tah na branku. Problém je i v postavě hlavní hrdinky, která se sice k určitým pravidlům striktní rodiny, v níž pracuje jako au-pair, zpočátku staví odmítavě, ale nakonec se naučí je apaticky přijímat, a přestane se tím pádem pídit po dalších podrobnostech toxického zázemí svých zaměstnavatelů. Zdlouhavé čekání na pointu utne až dovětek před závěrečnými titulky, který dodá snímku zpětně smysl, a díky němuž se dozvíte, o čem to vlastně celou dobu bylo. Respektive o čem to mohlo být, kdyby to bylo odvážnější, ostřejší a neskončilo to jen u pár znepokojujících náznaků.(4.7.2019)