Režie:
Michal HogenauerKamera:
Gregg TelussaHudba:
Filip MíšekHrají:
Eliška Křenková, Jacob Jutte, Monic Hendrickx, Roeland Fernhout, Sigrid ten Napel, Elisa Beuger, Genio de Groot, Andris Keišs, Matthijs Ijgosse, Jiří Rendl (více)Obsahy(1)
Mia začíná pracovat v zahraničí jako au-pair pro rodinu z vyšší vrstvy. Musí se starat nejen o honosný dům ve vilové čtvrti, ale především o desetiletého Sebastiana. Již první setkání však naznačí, že od ní bude očekáváno mnohem více. Postupně se ukazuje, že nová rodina vyznává řadu striktních pravidel včetně radikálního přístupu k výchově chlapce. Porušení nastoleného pořádku znamená potupnou cestu zpět domů. Mia nechce zklamat jejich důvěru, přijít o nově navázaný vztah se Sebastianem, ani se předčasně vracet. Skrze systematickou manipulaci však začne popírat své dřívější hodnoty. Podaří se dospívající dívce vymanit z náruče fanatické komunity, navíc daleko od domova a svých běžných starostí? Celovečerní debut režiséra Michala Hogenauera vznikl mimo Českou republiku, byl natočen se zahraničním štábem a s mezinárodním hereckým obsazením. Zároveň je také prvním filmem představujícím Elišku Křenkovou v hlavní roli. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (103)
Na Tichých dotecích oceňuji, že mají vysoce evropský formát a řemeslně je to opravdu nadprůměrná lahůdka. Dost lidí tu Hogenauera přirovnávà právě k některým evropským režisérům, proto jsem měla vyšší očekávání. A byla bych i spokojenější, kdyby scénář tlačil více na pilu a nenechával všechno jen tak symbolické a v podstatě pod pokličkou. Divák si tu totiž párkrát musí lecco domýšlet a odhadovat. Na to, že film není dlouhý, tak se mi vlastně táhnul. Věřím, že téma to je vážné a na větší rozbory, ale dějově mě to úplně neuspokojilo a působilo to na mě občas mdle. Viděno v rámci Šary Vary. ()
Nevím jak s tím mám naložit. Nějak mě to nedošlo. Ten rozflákaný PC, oplodňovací scéna, osobní kontrola...Jako náhodně poskládané fotky...Bez ladu a skladu. Že je ta rodina máklá bylo jasné okamžitě, ale ta holka zpočátku reagovala normálně a najednou patřila do klubu máklejch. Titulky na konci sice řeknou co již víte...bylá máklá rodina a byla máklá i ta holka...Nevím, život je někdy na hlavu, a tak i ten film je na hlavu.Eliška typově naprosto ok, ona si s tím svým vykuleným výrazem naivní a lehce ovlivnitelné slečny vystačí celou kariéru .Hrát rozhodně, pokud je typově zvolená umí, je světlým bodem toho filmu. Ten film je pro mě však nezajímavý ..Nevím, jestli je Evropský, jestli je klubový, nebo jen blbost... ()
Mysteriózně působícímu snímku o postupném odkrývání takřka sektářského fungování rodin s alternativní výchovou a o hranicích, za něž jsme ochotni zajít ve snaze obstát v životě před námi samotnými i před naším okolím, záměrně natočenému ve všech ohledech včetně hereckých výkonů, veškerých lokací i celkové atmosféry klinicky chladně, schází větší dramatická intenzita a silnější tah na branku. Problém je i v postavě hlavní hrdinky, která se sice k určitým pravidlům striktní rodiny, v níž pracuje jako au-pair, zpočátku staví odmítavě, ale nakonec se naučí je apaticky přijímat, a přestane se tím pádem pídit po dalších podrobnostech toxického zázemí svých zaměstnavatelů. Zdlouhavé čekání na pointu utne až dovětek před závěrečnými titulky, který dodá snímku zpětně smysl, a díky němuž se dozvíte, o čem to vlastně celou dobu bylo. Respektive o čem to mohlo být, kdyby to bylo odvážnější, ostřejší a neskončilo to jen u pár znepokojujících náznaků. ()
Bezemoční drama Tiché doteky mě z nějakého důvodu chytlo hned od začátku. Celou dobu jsem čekala, co se z toho vyvrbí, ale že bude mít film reálný základ v konkrétní křesťanské sektě zvané Dvanáct kmenů, by mě vůbec nenapadlo. Přitom absence emocí či katarze jako by odrážela situaci v současné přetechnizované společnosti, ve které už nezbývá moc prostoru pro city. Přerod hlavní postavy pracující coby au-pair je skoro až k neuvěření. Pořád nevycházím z údivu, jak tvárným materiálem se stala v rukou rodiny z vyšší vrstvy. Nutno podotknout, že Eliška Křenková se ústřední role zhostila opravdu se ctí. (75%) ()
Že jsou divní třeba Rakušani, se ví už dávno. S oblibou zavírají nezletilé dívky (nejlépe vlastní dcery) v temných sklepeních, kde je pak po léta perverzně zneužívají. To Holanďani jsou poněkud distingovanější - ku spokojenosti jim postačí najmout si domácí služku, tzv. au pairku, nejlépe bezprizorní tulačku z nějaké divoké východní země, a naučit jí, jak správně rákoskou vymrskávat na holou jejich dítě. A vlastně to dítě ani nemusí být jejich. Co se zprvu jevilo jako tzv. film "na motivy skutečných událostí", změní se postupně v bizarní orwellovskou fantasy o zjevných mimozemšťanech maskovaných do lidské podoby, aby se pak ovšem divákovi v závěru se vší vážností tvrdilo, že šlo po celou dobu opravdu o film "na motivy skutečných událostí". No, ačkoliv nejsem do příslušných událostí nijak hlouběji zasvěcen, tak podle dostupných informací soudím, že film má se skutečnými událostmi společného asi tolik, jako třeba urban legends nebo bulvární (a vlastně i to "oficiální") zpravodajství s realitou. Ale pitomci zkoumat fakta ani hledat objektivní pravdu nepotřebují a vystačí si spokojeně s tou "pravdou", která je vytvářena ve většinových masmédiích, vhodně upravena a řádně předžvýkána. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (5)
- Pro Elišku Křenkovou (Mia) bylo natáčení tak emočně složité, že po jeho dokončení neopustila 14 dní svůj byt. [Zdroj: totalfilm.cz] (hansel97)
- Natáčelo se v lotyšském hlavním městě Riga, přestože se má film odehrávat v Nizozemí. (hansel97)
- Režisér a scenárista Michal Hogenauer se při psaní filmu inspiroval učením sekty Dvanáct kmenů (Twelve Tribes). (hansel97)
Reklama