poster

Tiché doteky

  • anglický

    A Certain Kind of Silence

Drama / Thriller

Česko / Nizozemsko / Lotyšsko, 2019, 96 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    ****

    Řada výpustek jednak zostřuje naši pozornost, znejišťuje nás a činí Tiché doteky záludně nepředvídatelným, ale také vytváří natolik široké interpretační pole, až se dostavují pochyby, jestli autor nezašel ve své neochotě k doslovnosti příliš daleko a nenatočil film, který ve výsledku sděluje především to, co si do něj konkrétní divák dosadí (časté je např. čtení příběhu jako výpovědi o střetu Východu a Západu). Nejsem si jist, zda režisér dokázal vybalancovat poměr mezi tím, jak nám říct dost, abychom chtěli vědět víc, ale zároveň ne tolik, abychom věděli něco „definitivního“, film rozděluje publikum. Jisté ovšem je, že tato nejasnost a neuchopitelnost činí sledování Hogenauerova formálně ojediněle ukázněného debutu zároveň podnětným i frustrujícím. Více tady 75%(14.10.2019)

  • Dave Lister
    ****

    Tiché doteky jsou zvláštní film. Je částečně český, ale produkce je holandská. Eliška Křenková je jediný český prvek v tomto snímku, tím tento podíl končí. Je to se vším všudy plnohodnotné dílo evropské kinematografie. Má to všechny aspekty evropského filmu. Malinko tento sterilní chlad, připomíná severské filmy a dějová linie to podtrhuje. Sledujete chladně tíživý psychothriller z celkem šokujícím koncem. Atmosféra filmu je velmi ponurá a dějová linka je opravdu temná. Eliška Křenková v podstatě nesleze z plátna a vidíme ji v jiné a netypické roli, než jsme zvyklí. Úžasný výkon opravdu evropských rozměrů. Platí to o hereckém výkonu, tak filmu jako celku. O Michalu Hogenauerovi ještě uslyšíme.(10.10.2019)

  • dubinak
    ***

    Na Tichých dotecích oceňuji, že mají vysoce evropský formát a řemeslně je to opravdu nadprůměrná lahůdka. Dost lidí tu Hogenauera přirovnávà právě k některým evropským režisérům, proto jsem měla vyšší očekávání. A byla bych i spokojenější, kdyby scénář tlačil více na pilu a nenechával všechno jen tak symbolické a v podstatě pod pokličkou. Divák si tu totiž párkrát musí lecco domýšlet a odhadovat. Na to, že film není dlouhý, tak se mi vlastně táhnul. Věřím, že téma to je vážné a na větší rozbory, ale dějově mě to úplně neuspokojilo a působilo to na mě občas mdle. Viděno v rámci Šary Vary.(19.7.2019)

  • vyfuk
    ***

    [KVIFF 2019] Takový normální příběh. Zatím. Holka z Čech odjede do Lotyšsko/Holandska hlídat dítě. Takový normální příběh. Zatím. Pak nějaké ty umělecké skrupule, které k tomu patří a jsou sami za sebe trochu únavné. Ale dejme tomu. K tomu nějaký to ubližování. Hm, zajímavé. Už ne tak nějak normální příběh. Zatím. No a poté to už spíše hraničí se sci-fi a divák ani neví o co běží, kdo běží, kam běží. Tam se dostáváme k velkému finále, ve kterém se vlastně dozvídáme, že šlo o skutečnou událost. Což je zajímavost, kterou vlastně skoro nikdo nečekal. Minimálně já ne. Je to zvláštní, protože film tím dostal sílu až v posledních minutách. Nicméně já bych nemluvil o vyloženě špatném díle. Koukáme zde na kus díla, které není špatně udělané. Technicky. Příběhově je to někdy trhanec a někdy mazanec. A někdo má rád holky a někdo vdolky. A já obojí. To nic nemění na potenciálu, který je zde i do budoucna. Ale zatím ne tolik. Ale to nevadí. V celku to stačilo.(7.7.2019)

  • kajas
    ***

    Příběh o dívce, která se rozhodla pracovat v zahraničí, ale její zaměstnavatelé se nechovají tak úplně normálně. Ta úmyslná sterilita a odosobněnost objevující se v celém filmu mě na jednu stranu fascinovala a na druhou otravovala. Víte, že se v novém domově hlavní hrdinky děje něco zlého, ale nejste schopni to přesně pojmenovat (k tomu slouží až titulkový dovětek v samotném závěru). Na české poměry hodně specifický snímek, nelze mu upřít kvality, ale znovu ho asi vidět nepotřebuji.(8.7.2019)