Tiché doteky

Příběh o dívce, která se rozhodla pracovat v zahraničí, ale její zaměstnavatelé se nechovají tak úplně normálně. Ta úmyslná sterilita a odosobněnost objevující se v celém filmu mě na jednu stranu fascinovala a na druhou otravovala. Víte, že se v novém domově hlavní hrdinky děje něco zlého, ale nejste schopni to přesně pojmenovat (k tomu slouží až titulkový dovětek v samotném závěru). Na české poměry hodně specifický snímek, nelze mu upřít kvality, ale znovu ho asi vidět nepotřebuji. (08.07.2019)

Výborná Eliška Křenková ve filmu, který mě hodně oslovil. Děj je absolutně nepředvídatelný a každá scéna ve mně vyvolávala hromadu otázek, z nichž většina zůstává nezodpovězená (jako např. co se stalo se Sebastianem nebo kdo rozbil Michaele její notebook a proč). Ke konci - když koncentrace divných věcí dosahuje vrcholu - mě to už téměř začínalo iritovat (podobně jako délka některých záběrů), ale závěrečné vysvětlující titulky tomu konečně daly smysl a zasadily to celé do funkčního rámce, takže jsem byl rád, že moje sázka na to, že by Aerofilms nemohli přijít se špatným filmem, dokonale vyšla. Kamera, atmosféra, lokace, herci, a především perfektně zvolený námět ze současnosti, to vše na mě nakonec udělalo velký dojem. Hogenauer má podle mě velký talent. (01.01.2020)

Na Tichých dotecích oceňuji, že mají vysoce evropský formát a řemeslně je to opravdu nadprůměrná lahůdka. Dost lidí tu Hogenauera přirovnávà právě k některým evropským režisérům, proto jsem měla vyšší očekávání. A byla bych i spokojenější, kdyby scénář tlačil více na pilu a nenechával všechno jen tak symbolické a v podstatě pod pokličkou. Divák si tu totiž párkrát musí lecco domýšlet a odhadovat. Na to, že film není dlouhý, tak se mi vlastně táhnul. Věřím, že téma to je vážné a na větší rozbory, ale dějově mě to úplně neuspokojilo a působilo to na mě občas mdle. Viděno v rámci Šary Vary. (19.07.2019)

Zásady rodiny byly většinou na palici, ale můžu vás ubezpečit, že v celkovém důsledku film není až tak polemický, jak se na první pohled může zdát a přežijí ho i duševní mrzáci a srágory. Chtělo to delší stopáž a méně střízlivých záběrů. Škoda. Mohlo to být na plný počet hvězdiček. Eliška Křenková vypadá přitažlivě, když zrovna nenosí okuláry. Jacob Jutte vypadá dost roztomile na to, aby hrál tak těžkou a vážnou roli. Přesto věřím, že tento futuristický herec má před sebou slibnou kariéru. (30.10.2021)

Žádné velké nadšení, no na druhou stranu ani zklamání, proběhlo to tak nějak tiše... Chápu záměr tvůrců, na co upozorňují a před čím varují, to kvituji. Nicméně zvolená forma pro mě nebyla trefou do černého a bohužel ani půvab Elišky Křenkové mě nepřesvědčil... Jeden zoufalý pláč v telefonní budce řízné drama holt neudělá... (08.03.2020)